Celý program

Kon­cert kla­vír­ní hudby k 55. výročí Rus­ké­ho domu v Praze

Ruský dům v Praze slaví 55 let. K výročí zveme na večer kla­vír­ní hudby: lau­re­át­ka me­zi­ná­rod­ních sou­tě­ží Larisa Buna­ko­va (Vídeň) před­ne­se sklad­by Ra­chma­ni­no­va, Cho­pi­na a Ivana So­ko­lo­va.

„Ruská abe­ce­da" a „Hlavní ru­sis­ta pla­ne­ty" — večer ke Dni slo­van­ské­ho pí­sem­nic­tví

22. května, ke Dni slo­van­ské­ho pí­sem­nic­tví a kul­tu­ry, Ruský dům v Praze ote­ví­rá je­di­neč­nou vý­tvar­nou vý­sta­vu a uvádí do­ku­men­tár­ní film o velkém ruském lin­gvis­to­vi.

Triumf rus­kých sam­bis­tů na ME 2026 v Tbi­li­si

Ruští spor­tov­ci zís­ka­li 13 zla­tých, 3 stří­br­né a 4 bron­zo­vé me­dai­le na mi­s­trov­ství Evropy v sambu v Gruzii. Tým sou­tě­žil pod státní vlaj­kou a za do­pro­vo­du hymny.

Vý­sta­va „Pro­stor a my" Ve­ro­ni­ky Benoni

Ver­ni­sáž vý­sta­vy české ma­líř­ky rus­ké­ho původu Ve­ro­ni­ky Benoni. Do­pro­vod­ná před­náš­ka o vní­má­ní pro­sto­ru.

„Jízda svo­bo­dy": uctění pa­mát­ky ru­do­ar­měj­ců ve čtyřech měs­tech

V Česku po­kra­ču­jí akce k uctění ru­do­ar­měj­ců-osvo­bo­di­te­lů. 16. května se účast­ní­ci „Jízdy svo­bo­dy" za­sta­vi­li u čtyř vá­leč­ných pa­mát­ní­ků ve vý­chod­ních Če­chách — v Hradci Krá­lo­vé, Týniš­ti nad Orlicí, Rych­no­vě nad Kněž­nou a Skuhro­vě nad Bělou.

Májové dny. Tichá pravda

Tváře Při­chá­ze­li k nám Rusové, Češi, Slo­vá­ci, Poláci, Bě­lo­ru­so­vé, Ukra­jin­ci. Každý měl svůj příběh o válce: dě­de­ček, pra­dě­de­ček, bratr ba­bič­ky, pra­ba­bič­ka-zdra­vot­ni­ce, otec, který v šest­nác­ti odešel k par­ty­zá­nům. Jazyky různé, pří­běhy různé, ale tón — jeden. Struč­ně­ji než jedním řádkem z písně Vla­di­mi­ra Cha­ri­to­no­va to říct nelze: Viděli jsme oči lidí, kteří pře­sta­li mít strach říct nahlas to, o čem dlouho mlčeli. Bez hesel. Prostě — koho si pa­ma­tu­jí a proč touto pamětí ne­ob­cho­du­jí. Je...

V Te­re­zí­ně si při­po­mně­li oběti na­cis­mu a hr­din­ství so­vět­ských lékařů

Na po­zvá­ní Čes­ké­ho svazu bo­jov­ní­ků za svo­bo­du se ve­dou­cí Rus­ké­ho domu Igor Gi­ren­ko zú­čast­nil pietní akce u Te­re­zí­na — k poctě po­sled­ních vězňů kon­cen­t­rač­ní­ho tábora a hr­din­ství so­vět­ských vo­jen­ských lékařů, kteří před tyfem za­chrá­ni­li při­bliž­ně 30 000 lidí.

81. výročí Mo­rav­sko-os­t­rav­ské ope­ra­ce: Frýdek-Místek, Hra­by­ně, Paskov

 Druhý den, vě­no­va­ný 81. výročí Mo­rav­sko-os­t­rav­ské ope­ra­ce, byl na­pl­něn slav­nost­ní­mi a hojně na­vští­ve­ný­mi akcemi, po­řá­da­ný­mi z ini­ci­a­ti­vy an­ga­žo­va­ných oby­va­tel re­gi­o­nu. Věnce byly po­lo­že­ny k po­mní­ku Ru­do­ar­měj­ců na Ústřed­ním hřbi­to­vě ve Frýdku-Místku, k mo­nu­men­tál­ní­mu kom­ple­xu v Hra­by­ni, se­stá­va­jí­cí­mu z muzea a vý­stav­ních pro­sto­rů se sbír­ka­mi vě­no­va­ný­mi těm tra­gic­kým udá­los­tem a hr­din­ství vojáků našich zemí. Na­chá­zí se zde také ma­leb­ná lipová alej, muzeum vo­jen­ské tech­ni­ky pod ote­vře­ným nebem a místo, kde se kdysi konaly slav­nost­ní ce­re­mo­ni­á­ly...

1. máj: Jeden den, dva svátky

1. máj v Rusku a v Česku — dva po­hle­dy, jeden den. Práce a láska, šeřík a kon­va­lin­ka, Mácha a Ha­y­mar­ket.

V Os­t­ra­vě uctili pa­mát­ku osvo­bo­di­te­lů-hrdinů

Ře­di­tel Rus­ké­ho domu v Praze Igor Gi­ren­ko se zú­čast­nil akcí k 81. výročí Mo­rav­sko-os­t­rav­ské ope­ra­ce.

Online pre­zen­ta­ce «Ja­ro­slav Hašek a Rusko»

30. dubna 2026 uply­nu­lo 143 let od na­ro­ze­ní Ja­ro­sla­va Haška. Ruský dům v Praze uvádí online pre­zen­ta­ci o životě autora „Osudů dob­ré­ho vojáka Švejka“ a o jeho pě­ti­le­tém ruském období v letech 1915–1920.

Jurij Ga­ga­rin — první člověk ve vesmí­ru

SSSR (1922–1991): so­vět­ský ex­pe­ri­ment a jeho dě­dic­tví

SSSR exis­to­val v letech 1922 až 1991 — sedm de­se­ti­le­tí, která změ­ni­la svět. In­dustri­a­li­za­ce, ví­těz­ství ve druhé svě­to­vé válce, první let do vesmí­ru, stu­de­ná válka, Praž­ské jaro 1968 a na­ko­nec mírový rozpad.

Ky­jev­ská Rus: zro­ze­ní státu vý­chod­ních Slo­va­nů

Ky­jev­ská Rus (IX–XIII sto­le­tí) — první stát vý­chod­ních Slo­va­nů. Zde bylo v roce 988 při­ja­to křes­ťan­ství, vy­tvo­řen první zá­ko­ník a za­lo­že­na abe­ce­da na zá­kla­dě cyri­li­ce. V roce 1240 mon­gol­ský vpád ukon­čil exis­ten­ci tohoto státu.

An­to­nín Dvořák: český hlas Evropy a Rusko

An­to­nín Dvořák jako první uvedl českou hudbu na svě­to­vou scénu. Rusko za­u­jí­ma­lo v jeho životě zvlášt­ní místo: dva­krát přijel na kon­cert­ní turné, ob­di­vo­val Čaj­kov­ské­ho a čerpal in­spi­ra­ci z ruské lidové tra­di­ce.

Pro­mí­tá­ní filmu „Psí srdce“ – 135. výročí na­ro­ze­ní Mi­chai­la Bul­ga­ko­va, 15. května



Online kvíz „Vesmír je blízko“ – Den as­t­ro­no­mie, 14. května

Online kvíz ke Dni as­t­ro­no­mie: ne­če­ka­ná fakta o pla­ne­tách, hvězdách a ga­la­xi­ích — a příběh o tom, jak byly zákony pohybu planet ob­je­ve­ny v Praze.

Online pre­zen­ta­ce „Svědek doby“ – 102. výročí na­ro­ze­ní V. P. As­t­a­fje­va

1. května si při­po­mí­ná­me 102. výročí na­ro­ze­ní Vik­to­ra As­t­a­fje­va, zná­mé­ho rus­ké­ho spi­so­va­te­le a vá­leč­né­ho ve­te­rá­na. Ruský dům v Praze před­sta­vu­je online pre­zen­ta­ci o jeho tvorbě, čes­kých pře­kla­dech a vazbě na praž­ské Lidové na­kla­da­tel­ství.

Praha vítala Ga­ga­ri­na: 28. dubna 1961

28. dubna 1961 vyšla Praha do ulic při­ví­tat prv­ní­ho kos­mo­nau­ta. Stovky tisíc Pra­ža­nů zdra­vi­ly Jurije Ga­ga­ri­na.

České osady: jak Čechy za­pus­ti­ly kořeny v Rusku

Čech, Lech a Rus: u pra­me­nů slo­van­ské­ho světa

Pro­mí­tá­ní filmu «Vzduch» — 6. května

Bylo jim kolem dva­ce­ti. Snily o lásce, nosily šaty — a pak ob­lék­ly le­tec­ké kom­bi­né­zy a letěly tam, odkud se ne vždy vra­ce­ly. Film Ale­xe­je Ger­ma­na ml. «Vzduch» (2023) — upřím­ný příběh dívek-pilotů. 6. května, 18:00, Velký sál.

Knihov­na do­čas­ně uza­vře­na: 24. dubna — 12. května

Knihov­na Rus­ké­ho domu v Praze je uza­vře­na z tech­nic­kých důvodů od 24. dubna do 11. května 2026.

«Moskva di­va­del­ní»

V Ruském domě v Praze byl za­po­čat nový online pro­jekt «Ces­tu­je­me po Rusku». První online ex­kur­zi «Di­va­del­ní Moskva» vedla kun­sthis­to­rič­ka Marina Ni­ki­ti­na.

Diktát Ví­těz­ství — 2026

Dne 24. dubna 2026 se v Ruském domě v Praze konal „Diktát ví­těz­ství“ — Ce­lo­rus­ký his­to­ric­ký diktát o udá­los­tech Velké vlas­te­nec­ké války. Dik­tá­tu se zú­čast­ni­li ruští kra­ja­né žijící v České re­pub­li­ce, čeští občané ho­vo­ří­cí rusky a za­měst­nan­ci za­stu­pi­tel­ské­ho úřadu. Před dik­tá­tem pro­běh­lo roz­cvi­če­ní před „ge­ne­rál­ní bitvou“ — krátký pě­ti­o­táz­ko­vý test, který měl účast­ní­ky před­běž­ně otes­to­vat pro hlavní test. „Diktát ví­těz­ství 2026“ se sklá­dal z 25 otázek na téma Velké vlas­te­nec­ké války, včetně těch, které se přímo...

Pro­mí­tá­ní filmu «Kočky z Er­mi­tá­že 2» — Duben pro děti

📅 29. dubna 2026 🕐 18:00 🏛 Ruský dům v Praze, Velký sál «Kočky žijí v Er­mi­tá­ži již více než 250 let a střeží její sbírky — tra­di­ce sa­ha­jí­cí k ukazu Alž­bě­ty Pe­t­rov­ny z roku 1745. Dnes v muzeu žije asi 50 koček, každá má svůj pas a zdra­vot­ní kartu.» Státní Er­mi­táž V rámci pro­jek­tu «Duben pro děti» zve Ruský dům v Praze na pro­mí­tá­ní nového rus­ké­ho ani­mo­va­né­ho filmu «Kočky z Er­mi­tá­že 2. Ta­jem­ství egypt­ské­ho...

Online pre­zen­ta­ce «Nitě přá­tel­ství»

Online akce «Nitě přá­tel­ství» — spo­leč­ná pre­zen­ta­ce tvůr­čích prací účast­ní­ků me­zi­ná­rod­ních vý­měn­ných pro­gra­mů. Akce je ote­vře­na všem zá­jem­cům.

Online přenos baletu «Romeo a Julie»

Dnes sla­ví­me 135. výročí na­ro­ze­ní Ser­ge­je Pro­ko­fje­va. Ruský dům v Praze zve na online přenos baletu «Romeo a Julie» na hudbu vel­ké­ho skla­da­te­le v podání před­ní­ho rus­ké­ho ba­le­tнí­ho sou­bo­ru. V roce 1935 Pro­ko­fjev zkom­po­no­val balet «Romeo a Julie» podle Shake­spea­ro­vy tragé­die. Dílo bylo při­ja­to s nevolí: kri­ti­ci ozna­či­li hudbu za «aryt­mic­kou a ne­tan­če­ní» a přední so­vět­ská di­va­dla od na­stu­do­vá­ní od­mít­la. Do­kon­ce vznikl šleh: «Není smut­něj­ší­ho pří­bě­hu na světě, než Pro­ko­fje­vo­va hudba v baletu». Svě­to­vá premé­ra...

Pro­mí­tá­ní filmu «Ce­bu­raš­ka» — Duben pro děti

V rámci pro­jek­tu Fil­mo­vý duben pro děti se v Ruském domě v Praze konalo pro­mí­tá­ní ce­lo­včer­ní­ho filmu Ce­bu­raš­ka. Sr­dec­ný a dob­ro­druz­ný příběh uchvá­til srdce našich mla­dých hostů.

Online kvíz «Glo­bál­ní otázky rodné pla­ne­ty»

U pří­le­ži­tos­ti Svě­to­vé­ho dne Země Ruský dům v Praze zve na online kvíz „Glo­bál­ní otázky naší do­mov­ské pla­ne­ty". Čekají vás otázky o kli­ma­tu, oce­á­nech, vzác­ných zví­řa­tech a en­vi­ron­men­tál­ních ná­vy­cích — od jed­no­du­chých faktů po glo­bál­ní výzvy. Zjis­tě­te sku­teč­nou stopu lid­stva a po­chop­te, jak malé činy ovliv­ňu­jí větší eko­sys­tém. Vstup volný.

Pro­běh­la další ex­kur­ze pro­jek­tu „Pro­cház­ky po Praze"

 Tato ex­kur­ze se konala u pří­le­ži­tos­ti 65. výročí prv­ní­ho letu člo­vě­ka do vesmí­ru. Hlavní trasa ex­kur­ze „Blíže k hvězdám" vedla přes slavný praž­ský park Stro­mov­ka. Li­cen­co­va­ná prů­vod­ky­ně Elena Bu­ri­a­no­va při­blí­ži­la his­to­rii vzniku Praž­ské­ho pla­ne­tária, v němž se dnes na­chá­zí nej­vět­ší pro­jek­tor hvězd­né oblohy v České re­pub­li­ce. Účast­ní­ci pro­cház­ky se se­zná­mi­li s ži­vo­to­pi­sem prv­ní­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho kos­mo­nau­ta Vla­di­mí­ra Remka, do­zvě­dě­li se, čím je pro­slu­lá hvězdár­na na vrchu Petřín, a mnoho dal­ší­ho. Příští ex­kur­ze pro­jek­tu je na­plá­no­vá­na...

V Ruském domě v Praze byl pro­mí­tán kul­tov­ní film „Assa"

17. dubna se v Ruském domě v Praze usku­teč­ni­la pro­jek­ce kul­tov­ní­ho so­vět­ské­ho filmu „Assa" re­ži­sé­ra Ser­ge­je So­lo­vje­va. Akce byla vě­no­vá­na 90. výročí na­ro­ze­ní herce, re­ži­sé­ra a sce­náris­ty Sta­ni­sla­va Go­vo­ru­chi­na, který ve snímku ztvár­nil jednu z hlav­ních rolí. Film „Assa" se na­tá­čel v Jaltě pouhé dva a půl měsíce — na poměry se­ri­óz­ní fil­mo­vé pro­duk­ce skoro re­kord­ní tempo. Na plátna kin se přesto dostal teprve po roce a půl: cen­zu­ra s po­vo­le­ním otá­le­la, jako by tušila,...

81 let Ber­lín­ské ope­ra­ce: zá­vě­reč­ný útok druhé svě­to­vé války

Přesně před 81 lety — 16. dubna 1945 — začala Ber­lín­ská stra­te­gic­ká útočná ope­ra­ce. Bitva o hlavní město Ně­mec­ka se stala vy­vr­cho­le­ním Velké vlas­te­nec­ké války.

Dnes je výročí slav­né­ho čes­ké­ho vý­tvar­ní­ka a ani­má­to­ra Zdeňka Milera.

Dnes uply­nu­lo 105 let od na­ro­ze­ní čes­ké­ho vý­tvar­ní­ka a ani­má­to­ra Zdeňka Milera — autora slav­né­ho kres­le­né­ho se­ri­á­lu o dob­ro­druž­stvích Kr­teč­ka. První díl „Jak krtek ke kalhotkám přišel" měl pre­mi­é­ru v Čes­ko­slo­ven­sku v roce 1957. Ještě téhož roku získal hlavní cenu na Be­nát­ském fil­mo­vém fes­ti­va­lu — a Kr­te­ček se vydal do světa, kde si po­stup­ně získal srdce diváků v mnoha zemích. Ne­zů­sta­lo stra­nou ani Rusko, tehdy So­vět­ský svaz: pů­vab­né­ho čes­ké­ho hrdinu zde znají a milují už...

V rámci pro­jek­tu „Duben pro děti" v Ruském domě v Praze se úspěš­ně usku­teč­ni­lo pro­mí­tá­ní ani­mo­va­né­ho filmu „Kočky Er­mi­tá­že" (2023)

„Kočky z Er­mi­tá­že" — lau­re­át ceny „Zlatý orel" 2024 za nej­lep­ší ani­mo­va­ný film. Fil­mo­vá cena „Zlatý orel", 2024 V rámci pro­jek­tu „Fil­mo­vý duben pro děti" se v Ruském domě v Praze s velkým úspě­chem u našich nejmen­ších diváků usku­teč­ni­lo pro­mí­tá­ní ani­mo­va­né­ho filmu „Kočky z Er­mi­tá­že" (2023). Snímek získal v roce 2024 cenu „Zlatý orel". Hlavní hr­di­no­vé ce­lo­ve­čer­ní­ho ani­mo­va­né­ho filmu — kocour Vin­cent a myš Mau­ri­ce — se před po­vod­ní za­chrá­ní ve starém cem­ba­lu a octnou...

Tro­jic­ko-ser­gi­jev­ská lávra — srdce Ruska

Tro­jic­ko-ser­gi­jev­ská lávra — srdce Ruska, foun­ded in 1337 by cti­hod­ným Ser­ge­jem Ra­do­něž­ským. Objekt svě­to­vé­ho dě­dic­tví UNESCO, du­chov­ní a ar­chi­tek­to­nic­ký symbol země.

Mos­kev­ské car­ství: sjed­no­ce­ní zemí a první carové

Od XIV do XVII sto­le­tí Mos­kev­ské kní­žec­tví shro­máž­di­lo kolem sebe ruské země, svrhlo mon­gol­ské jho a pro­mě­ni­lo se ve velmoc.

Ruské im­pé­ri­um: od Petra I. do roku 1917

Téměř dvě sto­le­tí byla Rusko jednou z nej­vět­ších svě­to­vých vel­mo­cí — od pe­t­rov­ské ev­ro­pe­i­za­ce přes zlatý věk kul­tu­ry až po zánik říše.

Re­vo­lu­ce a ob­čan­ská válka: 1917–1922

Úno­ro­vá a Říj­no­vá re­vo­lu­ce, tři roky ob­čan­ské války, zrod SSSR a první vlna ruské emi­gra­ce.

Mo­der­ní Rusko: od roku 1991 do sou­čas­nos­ti

Po roz­pa­du SSSR prošlo Rusko cestou od trž­ních re­fo­rem 90. let k vze­stu­pu 2000. let — nej­vět­ší země světa po­kra­ču­je ve vývoji.

Fy­zi­kál­ně-ma­te­ma­tic­ké školy v Rusku: jak so­vět­ský systém vy­cho­vá­vá olym­pij­ské vítěze

Fy­zi­kál­ně-ma­te­ma­tic­ké školy v Rusku — uni­kát­ní fe­no­mén svě­to­vé­ho vzdě­lá­vá­ní. SUNC MGU, SUNC NGU, 239. a 57. škola kaž­do­roč­ně do­dá­va­jí vítěze me­zi­ná­rod­ních olym­pi­ád. Systém vznikl v roce 1934 a dodnes zů­stá­vá jedním z nej­lep­ších na světě.

Čes­ko­slo­ven­ský sbor: 60 000 le­gi­o­ná­řů napříč celým Ruskem

Čes­ko­slo­ven­ský sbor — 60 000 bo­jov­ní­ků, kteří v letech 1918–1920 prošli celým Ruskem po Transsi­biř­ské magis­trá­le. Vy­tvo­ře­ný z vá­leč­ných za­jat­ců z první svě­to­vé války se le­gi­o­ná­ři stali klí­čo­vým hráčem ob­čan­ské války a vrá­ti­li se domů jako ná­rod­ní hr­di­no­vé.

Ruská Praha 1920. let: emi­gra­ce, kul­tu­ra a „Ruská akce“

Ve 20. letech 20. sto­le­tí se Praha stala hlav­ním městem ruské emi­gra­ce: ve městě žilo asi 30 000 Rusů. Pre­zi­dent Ma­sa­ryk fi­nan­co­val „Ruskou akci pomoci“, zde pra­co­va­la Cve­ta­je­vo­vá, žil Kon­da­kov. Toto období se nazývá „ruský Paříž na Vltavě“.

Zlatý prsten — cesta napříč osmi sto­le­tí­mi

Kazaň: kde se se­tká­vá Východ se Zá­pa­dem

Bajkal je nej­hlub­ší jezero na Zemi

Ga­ga­rin a Remek: Rusko a Česko ve vesmí­ru

28. dubna 1961 Praha vítala Ga­ga­ri­na. Vla­di­mí­ru Rem­ko­vi bylo dva­náct let — zda tehdy stál v tom davu, jis­to­tu nemáme. V tom dubnu se ale něco změ­ni­lo navždy. Uply­nu­lo se­dm­náct let — a Remek sám vy­stou­pil na oběž­nou dráhu. Stal se třetím ná­ro­dem v dě­ji­nách kos­mo­nau­ti­ky, který dobyl vesmír. Příběh o tom, jak jeden dub­no­vý den roku 1961 změnil osud čes­ko­slo­ven­ské kos­mo­nau­ti­ky. 🚀 Duben 1961: Praha vítá Ga­ga­ri­na Od his­to­ric­ké­ho letu Vos­to­ku 1 uply­nu­lo teprve šest­náct...

Mos­kev­ský Kreml – osm sto­le­tí v srdci Ruska

«Ještě si mě při­po­me­ne­te»

V Ruském domě v Praze se konal tvůrčí večer vě­no­va­ný 140. výročí na­ro­ze­ní vy­ni­ka­jí­cí­ho bás­ní­ka Stří­br­né­ho věku Ni­ko­la­je Gu­mi­lë­va.