Celý program

In­sce­na­ce „Racek“ — Sa­cha­lin­ské me­zi­ná­rod­ní di­va­del­ní cen­t­rum A. P. Če­cho­va

V ju­bi­lej­ním roce „Racka“ — in­sce­na­ce hry A. P. Če­cho­va v podání herců Sa­cha­lin­ské­ho me­zi­ná­rod­ní­ho di­va­del­ní­ho centra A. P. Če­cho­va. Online, 16+.

Fes­ti­val „LU­KO­MORJE – 2026“

Dne 5. června 2026 se v Ruském domě v Praze konal fes­ti­val „LU­KO­MORJE – 2026“, vě­no­va­ný na­ro­ze­ni­nám A. S. Puški­na a Svě­to­vé­mu dni rus­ké­ho jazyka.

Soutěž „ARS PO­E­TI­CA – Puški­nův pa­mát­ník“

Dne 5. června 2026, v před­ve­čer na­ro­ze­nin A. S. Puški­na, se v Praze usku­teč­ni­lo finále 60. ce­lo­stát­ní české tvůrčí sou­tě­že „ARS PO­E­TI­CA – Puški­nův pa­mát­ník“.

Fes­ti­val „Lu­ko­morje“ u pří­le­ži­tos­ti Dne rus­ké­ho jazyka (Puški­nův den)

Fes­ti­val „Lu­ko­morje“ u pří­le­ži­tos­ti Dne rus­ké­ho jazyka: vý­sta­va kreseb a oma­lo­vá­nek podle Puški­no­vých po­há­dek, kvíz, vý­sta­va knih, re­ci­ta­ce básní a ani­mo­va­né filmy. 5. června, 17:00, Ruský dům v Praze.

Ta­neč­ní soubor „Kavkaz“: první sa­mo­stat­ný kon­cert ke Dni Ruska

U pří­le­ži­tos­ti Dne Ruska — první sa­mo­stat­ný kon­cert sou­bo­ru „Kavkaz": tem­pe­ra­ment­ní tance, in­stru­men­tál­ní hudba a ko­zác­ké zpěvy. 11. června, vstup zdarma.

Online pre­zen­ta­ce „Ni­ko­laj Bur­den­ko: od pol­ní­ho lékaře k aka­de­mi­ko­vi“ ke 150. výročí na­ro­ze­ní za­kla­da­te­le neu­ro­chi­rur­gie

3. června uplyne 150 let od na­ro­ze­ní Ni­ko­la­je Bur­den­ka, za­kla­da­te­le neu­ro­chi­rur­gie a hlav­ní­ho chi­rur­ga Rudé armády. Sle­duj­te online pre­zen­ta­ci Rus­ké­ho domu o muži, kte­ré­mu vojáci říkali „bůh chi­rur­gie“.

180 let od na­ro­ze­ní Carla Fa­ber­gé­ho

30. května si při­po­mí­ná­me 180. výročí na­ro­ze­ní rus­ké­ho kle­not­ní­ka Carla Fa­ber­gé­ho. K výročí mistra Ruský dům v Praze las­ka­vě po­skyt­lo slavné pe­t­ro­hrad­ské muzeum Fa­ber­gé online pro­hlíd­ku své sbírky.

Kon­cert k 55. výročí za­lo­že­ní Rus­ké­ho domu v Praze

Behem kon­cer­tu za­zne­la zna­me­na kla­vir­ni dila Ser­ge­je Ra­chma­ni­no­va, Fry­de­ry­ka Cho­pi­na a sou­casne­ho rus­ke­ho skla­da­te­le a mu­zi­ko­lo­ga Ivana So­ko­lo­va. U kla­vi­ru za­sed­la lau­re­at­ka ce­lo­rus­kych a me­zi­na­rod­nich sou­te­zi Larisa Buna­ko­va (Viden), jejiz jmeno neni treba pred­sta­vo­vat.Kla­vi­rist­ce tles­ka­li divaci z nej­lep­sich rus­kych a ev­rop­skych kon­cert­nich salu, vcetne Vel­ke­ho salu Mos­kev­ske kon­zer­va­to­re, vi­denkske­ho Zla­te­ho salu Mu­sikve­re­i­nu, mni­chov­ske­ho kul­tur­ni­ho centra Gas­te­ig a mnoha dal­sich.

55 let Rus­ké­mu domu v Praze

Domu so­vět­ské vědy a kul­tu­ry v Praze — bu­dou­cí­mu Rus­ké­mu domu — je dnes 55 let. Jména, která tu zněla, příběh napříč epo­cha­mi a pa­de­sát pět let se­tká­vá­ní.

Me­zi­ná­rod­ní den dětí: „Štěstí očima dítěte"

1. června na Me­zi­ná­rod­ní den dětí — ro­din­ný pro­gram „Štěstí očima dítěte": písně sku­pi­ny „Sla­vja­nočka", dětské tvůrčí dílny a vy­hlá­še­ní vý­sled­ků sou­tě­že dětské kresby. Za­čá­tek v 17:00, Ruský dům v Praze. Vstup volný po před­cho­zí re­gis­tra­ci.

Soutěž dětské kresby „Štěstí očima dítěte"

Ruský dům v Praze zve mladé vý­tvar­ní­ky do sou­tě­že kresby „Štěstí očima dítěte". Práce se při­jí­ma­jí od 22. května do 1. června 2026.

Kon­cert kla­vír­ní hudby k 55. výročí Rus­ké­ho domu v Praze

Ruský dům v Praze slaví 55 let. K výročí zveme na večer kla­vír­ní hudby: lau­re­át­ka me­zi­ná­rod­ních sou­tě­ží Larisa Buna­ko­va (Vídeň) před­ne­se sklad­by Ra­chma­ni­no­va, Cho­pi­na a Ivana So­ko­lo­va.

„Ruská abe­ce­da" a „Hlavní ru­sis­ta pla­ne­ty" — večer ke Dni slo­van­ské­ho pí­sem­nic­tví

22. května, ke Dni slo­van­ské­ho pí­sem­nic­tví a kul­tu­ry, Ruský dům v Praze ote­ví­rá je­di­neč­nou vý­tvar­nou vý­sta­vu a uvádí do­ku­men­tár­ní film o velkém ruském lin­gvis­to­vi.

Triumf rus­kých sam­bis­tů na ME 2026 v Tbi­li­si

Ruští spor­tov­ci zís­ka­li 13 zla­tých, 3 stří­br­né a 4 bron­zo­vé me­dai­le na mi­s­trov­ství Evropy v sambu v Gruzii. Tým sou­tě­žil pod státní vlaj­kou a za do­pro­vo­du hymny.

Vý­sta­va „Pro­stor a my" Ve­ro­ni­ky Benoni

Ver­ni­sáž vý­sta­vy české ma­líř­ky rus­ké­ho původu Ve­ro­ni­ky Benoni. Do­pro­vod­ná před­náš­ka o vní­má­ní pro­sto­ru.

„Jízda svo­bo­dy": uctění pa­mát­ky ru­do­ar­měj­ců ve čtyřech měs­tech

V Česku po­kra­ču­jí akce k uctění ru­do­ar­měj­ců-osvo­bo­di­te­lů. 16. května se účast­ní­ci „Jízdy svo­bo­dy" za­sta­vi­li u čtyř vá­leč­ných pa­mát­ní­ků ve vý­chod­ních Če­chách — v Hradci Krá­lo­vé, Týniš­ti nad Orlicí, Rych­no­vě nad Kněž­nou a Skuhro­vě nad Bělou.

V Te­re­zí­ně si při­po­mně­li oběti na­cis­mu a hr­din­ství so­vět­ských lékařů

Na po­zvá­ní Čes­ké­ho svazu bo­jov­ní­ků za svo­bo­du se ve­dou­cí Rus­ké­ho domu Igor Gi­ren­ko zú­čast­nil pietní akce u Te­re­zí­na — k poctě po­sled­ních vězňů kon­cen­t­rač­ní­ho tábora a hr­din­ství so­vět­ských vo­jen­ských lékařů, kteří před tyfem za­chrá­ni­li při­bliž­ně 30 000 lidí.

81. výročí Mo­rav­sko-os­t­rav­ské ope­ra­ce: Frýdek-Místek, Hra­by­ně, Paskov

 Druhý den, vě­no­va­ný 81. výročí Mo­rav­sko-os­t­rav­ské ope­ra­ce, byl na­pl­něn slav­nost­ní­mi a hojně na­vští­ve­ný­mi akcemi, po­řá­da­ný­mi z ini­ci­a­ti­vy an­ga­žo­va­ných oby­va­tel re­gi­o­nu. Věnce byly po­lo­že­ny k po­mní­ku Ru­do­ar­měj­ců na Ústřed­ním hřbi­to­vě ve Frýdku-Místku, k mo­nu­men­tál­ní­mu kom­ple­xu v Hra­by­ni, se­stá­va­jí­cí­mu z muzea a vý­stav­ních pro­sto­rů se sbír­ka­mi vě­no­va­ný­mi těm tra­gic­kým udá­los­tem a hr­din­ství vojáků našich zemí. Na­chá­zí se zde také ma­leb­ná lipová alej, muzeum vo­jen­ské tech­ni­ky pod ote­vře­ným nebem a místo, kde se kdysi konaly slav­nost­ní ce­re­mo­ni­á­ly...

V Os­t­ra­vě uctili pa­mát­ku osvo­bo­di­te­lů-hrdinů

Ře­di­tel Rus­ké­ho domu v Praze Igor Gi­ren­ko se zú­čast­nil akcí k 81. výročí Mo­rav­sko-os­t­rav­ské ope­ra­ce.

Jurij Ga­ga­rin — první člověk ve vesmí­ru

SSSR (1922–1991): so­vět­ský ex­pe­ri­ment a jeho dě­dic­tví

SSSR exis­to­val v letech 1922 až 1991 — sedm de­se­ti­le­tí, která změ­ni­la svět. In­dustri­a­li­za­ce, ví­těz­ství ve druhé svě­to­vé válce, první let do vesmí­ru, stu­de­ná válka, Praž­ské jaro 1968 a na­ko­nec mírový rozpad.

Ky­jev­ská Rus: zro­ze­ní státu vý­chod­ních Slo­va­nů

Ky­jev­ská Rus (IX–XIII sto­le­tí) — první stát vý­chod­ních Slo­va­nů. Zde bylo v roce 988 při­ja­to křes­ťan­ství, vy­tvo­řen první zá­ko­ník a za­lo­že­na abe­ce­da na zá­kla­dě cyri­li­ce. V roce 1240 mon­gol­ský vpád ukon­čil exis­ten­ci tohoto státu.

An­to­nín Dvořák: český hlas Evropy a Rusko

An­to­nín Dvořák jako první uvedl českou hudbu na svě­to­vou scénu. Rusko za­u­jí­ma­lo v jeho životě zvlášt­ní místo: dva­krát přijel na kon­cert­ní turné, ob­di­vo­val Čaj­kov­ské­ho a čerpal in­spi­ra­ci z ruské lidové tra­di­ce.

Pro­mí­tá­ní filmu „Psí srdce“ – 135. výročí na­ro­ze­ní Mi­chai­la Bul­ga­ko­va, 15. května



Online kvíz „Vesmír je blízko“ – Den as­t­ro­no­mie, 14. května

Online kvíz ke Dni as­t­ro­no­mie: ne­če­ka­ná fakta o pla­ne­tách, hvězdách a ga­la­xi­ích — a příběh o tom, jak byly zákony pohybu planet ob­je­ve­ny v Praze.

České osady: jak Čechy za­pus­ti­ly kořeny v Rusku

Čech, Lech a Rus: u pra­me­nů slo­van­ské­ho světa

Pro­mí­tá­ní filmu «Vzduch» — 6. května

Bylo jim kolem dva­ce­ti. Snily o lásce, nosily šaty — a pak ob­lék­ly le­tec­ké kom­bi­né­zy a letěly tam, odkud se ne vždy vra­ce­ly. Film Ale­xe­je Ger­ma­na ml. «Vzduch» (2023) — upřím­ný příběh dívek-pilotů. 6. května, 18:00, Velký sál.

Knihov­na do­čas­ně uza­vře­na: 24. dubna — 12. května

Knihov­na Rus­ké­ho domu v Praze je uza­vře­na z tech­nic­kých důvodů od 24. dubna do 11. května 2026.

«Moskva di­va­del­ní»

V Ruském domě v Praze byl za­po­čat nový online pro­jekt «Ces­tu­je­me po Rusku». První online ex­kur­zi «Di­va­del­ní Moskva» vedla kun­sthis­to­rič­ka Marina Ni­ki­ti­na.

Diktát Ví­těz­ství — 2026

Dne 24. dubna 2026 se v Ruském domě v Praze konal „Diktát ví­těz­ství“ — Ce­lo­rus­ký his­to­ric­ký diktát o udá­los­tech Velké vlas­te­nec­ké války. Dik­tá­tu se zú­čast­ni­li ruští kra­ja­né žijící v České re­pub­li­ce, čeští občané ho­vo­ří­cí rusky a za­měst­nan­ci za­stu­pi­tel­ské­ho úřadu. Před dik­tá­tem pro­běh­lo roz­cvi­če­ní před „ge­ne­rál­ní bitvou“ — krátký pě­ti­o­táz­ko­vý test, který měl účast­ní­ky před­běž­ně otes­to­vat pro hlavní test. „Diktát ví­těz­ství 2026“ se sklá­dal z 25 otázek na téma Velké vlas­te­nec­ké války, včetně těch, které se přímo...

Pro­mí­tá­ní filmu «Kočky z Er­mi­tá­že 2» — Duben pro děti

📅 29. dubna 2026 🕐 18:00 🏛 Ruský dům v Praze, Velký sál «Kočky žijí v Er­mi­tá­ži již více než 250 let a střeží její sbírky — tra­di­ce sa­ha­jí­cí k ukazu Alž­bě­ty Pe­t­rov­ny z roku 1745. Dnes v muzeu žije asi 50 koček, každá má svůj pas a zdra­vot­ní kartu.» Státní Er­mi­táž V rámci pro­jek­tu «Duben pro děti» zve Ruský dům v Praze na pro­mí­tá­ní nového rus­ké­ho ani­mo­va­né­ho filmu «Kočky z Er­mi­tá­že 2. Ta­jem­ství egypt­ské­ho...

Online pre­zen­ta­ce «Nitě přá­tel­ství»

Online akce «Nitě přá­tel­ství» — spo­leč­ná pre­zen­ta­ce tvůr­čích prací účast­ní­ků me­zi­ná­rod­ních vý­měn­ných pro­gra­mů. Akce je ote­vře­na všem zá­jem­cům.

Pro­mí­tá­ní filmu «Ce­bu­raš­ka» — Duben pro děti

V rámci pro­jek­tu Fil­mo­vý duben pro děti se v Ruském domě v Praze konalo pro­mí­tá­ní ce­lo­včer­ní­ho filmu Ce­bu­raš­ka. Sr­dec­ný a dob­ro­druz­ný příběh uchvá­til srdce našich mla­dých hostů.

Online kvíz «Glo­bál­ní otázky rodné pla­ne­ty»

U pří­le­ži­tos­ti Svě­to­vé­ho dne Země Ruský dům v Praze zve na online kvíz „Glo­bál­ní otázky naší do­mov­ské pla­ne­ty". Čekají vás otázky o kli­ma­tu, oce­á­nech, vzác­ných zví­řa­tech a en­vi­ron­men­tál­ních ná­vy­cích — od jed­no­du­chých faktů po glo­bál­ní výzvy. Zjis­tě­te sku­teč­nou stopu lid­stva a po­chop­te, jak malé činy ovliv­ňu­jí větší eko­sys­tém. Vstup volný.

Pro­běh­la další ex­kur­ze pro­jek­tu „Pro­cház­ky po Praze"

 Tato ex­kur­ze se konala u pří­le­ži­tos­ti 65. výročí prv­ní­ho letu člo­vě­ka do vesmí­ru. Hlavní trasa ex­kur­ze „Blíže k hvězdám" vedla přes slavný praž­ský park Stro­mov­ka. Li­cen­co­va­ná prů­vod­ky­ně Elena Bu­ri­a­no­va při­blí­ži­la his­to­rii vzniku Praž­ské­ho pla­ne­tária, v němž se dnes na­chá­zí nej­vět­ší pro­jek­tor hvězd­né oblohy v České re­pub­li­ce. Účast­ní­ci pro­cház­ky se se­zná­mi­li s ži­vo­to­pi­sem prv­ní­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho kos­mo­nau­ta Vla­di­mí­ra Remka, do­zvě­dě­li se, čím je pro­slu­lá hvězdár­na na vrchu Petřín, a mnoho dal­ší­ho. Příští ex­kur­ze pro­jek­tu je na­plá­no­vá­na...

V Ruském domě v Praze byl pro­mí­tán kul­tov­ní film „Assa"

17. dubna se v Ruském domě v Praze usku­teč­ni­la pro­jek­ce kul­tov­ní­ho so­vět­ské­ho filmu „Assa" re­ži­sé­ra Ser­ge­je So­lo­vje­va. Akce byla vě­no­vá­na 90. výročí na­ro­ze­ní herce, re­ži­sé­ra a sce­náris­ty Sta­ni­sla­va Go­vo­ru­chi­na, který ve snímku ztvár­nil jednu z hlav­ních rolí. Film „Assa" se na­tá­čel v Jaltě pouhé dva a půl měsíce — na poměry se­ri­óz­ní fil­mo­vé pro­duk­ce skoro re­kord­ní tempo. Na plátna kin se přesto dostal teprve po roce a půl: cen­zu­ra s po­vo­le­ním otá­le­la, jako by tušila,...

81 let Ber­lín­ské ope­ra­ce: zá­vě­reč­ný útok druhé svě­to­vé války

Přesně před 81 lety — 16. dubna 1945 — začala Ber­lín­ská stra­te­gic­ká útočná ope­ra­ce. Bitva o hlavní město Ně­mec­ka se stala vy­vr­cho­le­ním Velké vlas­te­nec­ké války.

Dnes je výročí slav­né­ho čes­ké­ho vý­tvar­ní­ka a ani­má­to­ra Zdeňka Milera.

Dnes uply­nu­lo 105 let od na­ro­ze­ní čes­ké­ho vý­tvar­ní­ka a ani­má­to­ra Zdeňka Milera — autora slav­né­ho kres­le­né­ho se­ri­á­lu o dob­ro­druž­stvích Kr­teč­ka. První díl „Jak krtek ke kalhotkám přišel" měl pre­mi­é­ru v Čes­ko­slo­ven­sku v roce 1957. Ještě téhož roku získal hlavní cenu na Be­nát­ském fil­mo­vém fes­ti­va­lu — a Kr­te­ček se vydal do světa, kde si po­stup­ně získal srdce diváků v mnoha zemích. Ne­zů­sta­lo stra­nou ani Rusko, tehdy So­vět­ský svaz: pů­vab­né­ho čes­ké­ho hrdinu zde znají a milují už...

V rámci pro­jek­tu „Duben pro děti" v Ruském domě v Praze se úspěš­ně usku­teč­ni­lo pro­mí­tá­ní ani­mo­va­né­ho filmu „Kočky Er­mi­tá­že" (2023)

„Kočky z Er­mi­tá­že" — lau­re­át ceny „Zlatý orel" 2024 za nej­lep­ší ani­mo­va­ný film. Fil­mo­vá cena „Zlatý orel", 2024 V rámci pro­jek­tu „Fil­mo­vý duben pro děti" se v Ruském domě v Praze s velkým úspě­chem u našich nejmen­ších diváků usku­teč­ni­lo pro­mí­tá­ní ani­mo­va­né­ho filmu „Kočky z Er­mi­tá­že" (2023). Snímek získal v roce 2024 cenu „Zlatý orel". Hlavní hr­di­no­vé ce­lo­ve­čer­ní­ho ani­mo­va­né­ho filmu — kocour Vin­cent a myš Mau­ri­ce — se před po­vod­ní za­chrá­ní ve starém cem­ba­lu a octnou...

Re­vo­lu­ce a ob­čan­ská válka: 1917–1922

Úno­ro­vá a Říj­no­vá re­vo­lu­ce, tři roky ob­čan­ské války, zrod SSSR a první vlna ruské emi­gra­ce.

Mo­der­ní Rusko: od roku 1991 do sou­čas­nos­ti

Po roz­pa­du SSSR prošlo Rusko cestou od trž­ních re­fo­rem 90. let k vze­stu­pu 2000. let — nej­vět­ší země světa po­kra­ču­je ve vývoji.

Mos­kev­ské car­ství: sjed­no­ce­ní zemí a první carové

Od XIV do XVII sto­le­tí Mos­kev­ské kní­žec­tví shro­máž­di­lo kolem sebe ruské země, svrhlo mon­gol­ské jho a pro­mě­ni­lo se ve velmoc.

Tro­jic­ko-ser­gi­jev­ská lávra — srdce Ruska

Tro­jic­ko-ser­gi­jev­ská lávra — srdce Ruska, foun­ded in 1337 by cti­hod­ným Ser­ge­jem Ra­do­něž­ským. Objekt svě­to­vé­ho dě­dic­tví UNESCO, du­chov­ní a ar­chi­tek­to­nic­ký symbol země.

Ruské im­pé­ri­um: od Petra I. do roku 1917

Téměř dvě sto­le­tí byla Rusko jednou z nej­vět­ších svě­to­vých vel­mo­cí — od pe­t­rov­ské ev­ro­pe­i­za­ce přes zlatý věk kul­tu­ry až po zánik říše.

Fy­zi­kál­ně-ma­te­ma­tic­ké školy v Rusku: jak so­vět­ský systém vy­cho­vá­vá olym­pij­ské vítěze

Fy­zi­kál­ně-ma­te­ma­tic­ké školy v Rusku — uni­kát­ní fe­no­mén svě­to­vé­ho vzdě­lá­vá­ní. SUNC MGU, SUNC NGU, 239. a 57. škola kaž­do­roč­ně do­dá­va­jí vítěze me­zi­ná­rod­ních olym­pi­ád. Systém vznikl v roce 1934 a dodnes zů­stá­vá jedním z nej­lep­ších na světě.

Čes­ko­slo­ven­ský sbor: 60 000 le­gi­o­ná­řů napříč celým Ruskem

Čes­ko­slo­ven­ský sbor — 60 000 bo­jov­ní­ků, kteří v letech 1918–1920 prošli celým Ruskem po Transsi­biř­ské magis­trá­le. Vy­tvo­ře­ný z vá­leč­ných za­jat­ců z první svě­to­vé války se le­gi­o­ná­ři stali klí­čo­vým hráčem ob­čan­ské války a vrá­ti­li se domů jako ná­rod­ní hr­di­no­vé.

Ruská Praha 1920. let: emi­gra­ce, kul­tu­ra a „Ruská akce“

Ve 20. letech 20. sto­le­tí se Praha stala hlav­ním městem ruské emi­gra­ce: ve městě žilo asi 30 000 Rusů. Pre­zi­dent Ma­sa­ryk fi­nan­co­val „Ruskou akci pomoci“, zde pra­co­va­la Cve­ta­je­vo­vá, žil Kon­da­kov. Toto období se nazývá „ruský Paříž na Vltavě“.

Zlatý prsten — cesta napříč osmi sto­le­tí­mi