Domů · Kultura · Program akcí · Online prezentace „Moře, které je vždy s tebou“95
‹ Program října

Online prezentace „Moře, které je vždy s tebou“

Online prezentace k Mezinárodnímu dni Černého moře: „moře bez dna“, lodě spící v hlubinách a česká stopa na černomořských březích. 31. října v 11:00, na této stránce.

Online prezentace „Moře, které je vždy s tebou“

K Me­zi­ná­rod­ní­mu dni Čer­né­ho moře vás Ruský dům v Praze zve na online pre­zen­ta­ci „Moře, které je s tebou vždy“ — sle­duj­te ji na této strán­ce 31. října v 11:00.

Říká se, že Černé moře nelze za­po­me­nout. I když jste daleko od po­bře­ží, jeho rytmus zů­stá­vá s vámi. Z pre­zen­ta­ce se do­zví­te, proč se Čer­né­mu moři říká „moře bez dna“ (a zda je to pravda), kdo jsou „živé fo­si­lie“ a kdo svítí ve tmě — a jak může každý z nás pomoci za­cho­vat tento křehký eko­sys­tém.

Formát
Vi­deo­pre­zen­ta­ce na této strán­ce
Pro­gram
Jména moře, jeho ta­jem­ství a oby­va­te­lé, bás­ní­ci a malíři, hrozby a to, co může udělat každý
Jazyk
Ruš­ti­na
Vstup
Volný, bez re­gis­tra­ce

Vi­deo­pre­zen­ta­ce

Pusťte si ji — a usly­ší­te dech moře, ať jste kde­ko­li:

Proč 31. října

Tento den má přesné datum na­ro­ze­ní. 31. října 1996 po­de­psa­lo v Istanbu­lu šest čer­no­moř­ských států — Bul­har­sko, Gruzie, Ru­mun­sko, Rusko, Tu­rec­ko a Ukra­ji­na — Stra­te­gic­ký akční plán pro obnovu a ochra­nu Čer­né­ho moře. Na­vá­zal na Bu­ku­rešťskou úmluvu z roku 1992, první spo­leč­nou smlou­vu o ochra­ně moře před zne­čiš­tě­ním. Od té doby je 31. říjen dnem, kdy se o moři ne­mlu­ví jako o le­to­vis­ku, ale jako o spo­leč­ném domově, za který od­po­ví­da­jí všich­ni, kdo žijí na jeho bře­zích a u jeho řek.

A řek má Černé moře mnoho: stéká do něj voda z území o roz­lo­ze zhruba dvou mi­li­o­nů ki­lo­me­t­rů čtve­reč­ních — ze zemí čty­ři­a­dva­ce­ti ev­rop­ských států. Nej­vět­ší z těch řek je Dunaj, a právě on spo­ju­je s osudem moře i Česko.

Co skrývá hlu­bi­na

Bez­kys­lí­ka­tá pro­past, o níž pre­zen­ta­ce vy­prá­ví, není jen hroz­bou pro život — je to také je­di­neč­ný archiv. Kde není kyslík, nejsou ani or­ga­nismy, které roz­klá­da­jí dřevo, a tak lodě na dně Čer­né­ho moře leží po sta­le­tí téměř ne­do­tče­né. Me­zi­ná­rod­ní ex­pe­di­ce Black Sea MAP našla během tří sezon, v letech 2015 až 2017, u bul­har­ských břehů 65 vraků — od by­zant­ských a osman­ských po ko­zác­ké.

Nej­slav­něj­ším ná­le­zem je řecká ob­chod­ní loď, která ležela v hloub­ce přes dva ki­lo­me­t­ry zhruba 2400 let. Stěžeň, kor­mi­d­la i lavice ves­la­řů se do­cho­va­ly, jako by se loď po­to­pi­la včera. Dosud vědci po­dob­ná pla­vi­dla znali jen z maleb na an­tic­kých vázách — třeba ze slavné „Vázy se si­ré­na­mi“ v Brit­ském muzeu. Je to nej­star­ší známá ne­po­ru­še­ná loď na světě.

Exis­tu­je i od­váž­něj­ší hy­po­té­za. V roce 1997 ame­rič­tí ge­o­lo­go­vé Wil­li­am Ryan a Walter Pitman vy­slo­vi­li do­mněn­ku, že Černé moře bylo před zhruba 7500 lety slad­ko­vod­ním je­ze­rem le­ží­cím níže než Stře­do­zem­ní moře — dokud se voda ne­pro­va­li­la Bospo­rem a během ně­ko­li­ka měsíců ne­za­pla­vi­la břehy. Autoři v této udá­los­ti spat­řu­jí možný pramen legend o velké potopě. Hy­po­té­za je dodnes sporná, dobře však vy­svět­lu­je, proč se toto moře tak liší od všech ostat­ních.

Černé moře v čís­lech

436
tis. km²
roz­lo­ha moře — pět a půl Česka
2212
metrů
nej­vět­ší hloub­ka
90 %
objemu vody
je bez kys­lí­ku — pod 150–200 metry
6
států
na bře­zích, 24 v povodí
65
vraků
našla na dně ex­pe­di­ce Black Sea MAP
1996
rok
vy­hlá­šen Me­zi­ná­rod­ní den Čer­né­ho moře

Česká stopa na čer­no­moř­ských bře­zích

Moře začíná v čes­kých horách. Na vr­cho­lu Klepáč v masivu Krá­lic­ké­ho Sněž­ní­ku se sbí­ha­jí roz­vo­dí tří moří: kapka, která do­pad­ne na jeden svah, odteče Labem do Se­ver­ní­ho moře, na druhý — Odrou do Baltu, a na třetí — Mo­ra­vou a Du­na­jem do Čer­né­ho moře. Téměř celá Morava leží v povodí Dunaje: zhruba čtvr­ti­na veš­ke­ré vody, jež odtéká z území Česka, na­ko­nec skončí v Černém moři. Dech moře, o kterém mluví pre­zen­ta­ce, tak doléhá i do Česka — Morava teče právě tam.

České ves­ni­ce u No­vo­ros­sij­sku. V letech 1868–1870 se na po­bře­ží mezi Anapou a No­vo­ros­sij­skem usa­di­li rol­ní­ci z ji­ho­zá­pad­ních Čech. Jejich ves­ni­ce — Gle­bov­ka, Ki­rillov­ka, Me­fo­di­je­vka, Vla­di­mi­rov­ka, Varva­rov­ka — stojí dodnes. Okres­ní ag­ro­nom Bedřich (Fjodor) Heyduk při­ve­zl z Evropy révu a vy­sa­dil ji v Abrau — dvacet let před­tím, než tam vznik­lo slavné šam­paň­ské; jako první v ruském Čer­no­mo­ří také zavedl na vi­ni­cích drá­těn­ky. Jeho krajan Josef Kučera našel v roce 1879 u No­vo­ros­sij­sku slín — tak se zrodil no­vo­ros­sij­ský ce­men­tář­ský prů­my­sl. Obec Gajduk u No­vo­ros­sij­sku nese Hey­du­ko­vo jméno dodnes.

Čech, který ob­je­vil bul­har­ský sta­ro­věk. Rodák z Vy­so­ké­ho Mýta Karel Škor­pil se v roce 1894 na­tr­va­lo usadil ve Varně. Spolu s bra­t­rem Her­me­ne­gil­dem za­lo­žil Varn­skou ar­che­o­lo­gic­kou spo­leč­nost a v roce 1906 Varn­ské ar­che­o­lo­gic­ké muzeum, vy­ko­pal Plisku, první hlavní město Bul­har­ska, a zkou­mal kůlové osady na Varn­ském jezeře. Bratři Škor­pi­lo­vé jsou po­va­žo­vá­ni za otce bul­har­ské ar­che­o­lo­gie; Karel je po­hřben mezi rui­na­mi Plisky a na čer­no­moř­ském po­bře­ží leží obec Škor­pi­lov­ci, po­jme­no­va­ná na jejich počest.

A bul­har­ské po­bře­ží je sa­mo­zřej­mě pro ně­ko­lik ge­ne­ra­cí Čechů prostě „naše moře“: od še­de­sá­tých let zněly Zlaté písky a Slu­neč­né po­bře­ží česky stejně často jako bul­har­sky. Me­zi­ná­rod­ní den Čer­né­ho moře je pří­le­ži­tos­tí při­po­me­nout si, že toto moře bylo vždyc­ky trochu i české.

Pre­zen­ta­ce zazní v ruš­ti­ně — a moře, které je s vámi vždy, je dobrý důvod, proč jí ro­zu­mět. Kurzy ruš­ti­ny v Ruském domě vedou rodilí mluvčí. Kurzy ruš­ti­ny

Těšíme se na vás 31. října v 11:00 na této strán­ce — při­poj­te se, abyste usly­še­li dech moře, ať jste kde­ko­li! Sle­duj­te pre­zen­ta­ci a sdí­lej­te ji s přá­te­li.

Ohodnoťte článek:

Další akce října

Sousední akce programu — pro snadný návrat do kalendáře.

Celý program října →
© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies