Online prezentace „Moře, které je vždy s tebou“
Online prezentace k Mezinárodnímu dni Černého moře: „moře bez dna“, lodě spící v hlubinách a česká stopa na černomořských březích. 31. října v 11:00, na této stránce.

K Mezinárodnímu dni Černého moře vás Ruský dům v Praze zve na online prezentaci „Moře, které je s tebou vždy“ — sledujte ji na této stránce 31. října v 11:00.
Říká se, že Černé moře nelze zapomenout. I když jste daleko od pobřeží, jeho rytmus zůstává s vámi. Z prezentace se dozvíte, proč se Černému moři říká „moře bez dna“ (a zda je to pravda), kdo jsou „živé fosilie“ a kdo svítí ve tmě — a jak může každý z nás pomoci zachovat tento křehký ekosystém.
Videoprezentace
Pusťte si ji — a uslyšíte dech moře, ať jste kdekoli:
Proč 31. října
Tento den má přesné datum narození. 31. října 1996 podepsalo v Istanbulu šest černomořských států — Bulharsko, Gruzie, Rumunsko, Rusko, Turecko a Ukrajina — Strategický akční plán pro obnovu a ochranu Černého moře. Navázal na Bukurešťskou úmluvu z roku 1992, první společnou smlouvu o ochraně moře před znečištěním. Od té doby je 31. říjen dnem, kdy se o moři nemluví jako o letovisku, ale jako o společném domově, za který odpovídají všichni, kdo žijí na jeho březích a u jeho řek.
A řek má Černé moře mnoho: stéká do něj voda z území o rozloze zhruba dvou milionů kilometrů čtverečních — ze zemí čtyřiadvaceti evropských států. Největší z těch řek je Dunaj, a právě on spojuje s osudem moře i Česko.
Co skrývá hlubina
Bezkyslíkatá propast, o níž prezentace vypráví, není jen hrozbou pro život — je to také jedinečný archiv. Kde není kyslík, nejsou ani organismy, které rozkládají dřevo, a tak lodě na dně Černého moře leží po staletí téměř nedotčené. Mezinárodní expedice Black Sea MAP našla během tří sezon, v letech 2015 až 2017, u bulharských břehů 65 vraků — od byzantských a osmanských po kozácké.
Nejslavnějším nálezem je řecká obchodní loď, která ležela v hloubce přes dva kilometry zhruba 2400 let. Stěžeň, kormidla i lavice veslařů se dochovaly, jako by se loď potopila včera. Dosud vědci podobná plavidla znali jen z maleb na antických vázách — třeba ze slavné „Vázy se sirénami“ v Britském muzeu. Je to nejstarší známá neporušená loď na světě.
Existuje i odvážnější hypotéza. V roce 1997 američtí geologové William Ryan a Walter Pitman vyslovili domněnku, že Černé moře bylo před zhruba 7500 lety sladkovodním jezerem ležícím níže než Středozemní moře — dokud se voda neprovalila Bosporem a během několika měsíců nezaplavila břehy. Autoři v této události spatřují možný pramen legend o velké potopě. Hypotéza je dodnes sporná, dobře však vysvětluje, proč se toto moře tak liší od všech ostatních.
Černé moře v číslech
Česká stopa na černomořských březích
Moře začíná v českých horách. Na vrcholu Klepáč v masivu Králického Sněžníku se sbíhají rozvodí tří moří: kapka, která dopadne na jeden svah, odteče Labem do Severního moře, na druhý — Odrou do Baltu, a na třetí — Moravou a Dunajem do Černého moře. Téměř celá Morava leží v povodí Dunaje: zhruba čtvrtina veškeré vody, jež odtéká z území Česka, nakonec skončí v Černém moři. Dech moře, o kterém mluví prezentace, tak doléhá i do Česka — Morava teče právě tam.
České vesnice u Novorossijsku. V letech 1868–1870 se na pobřeží mezi Anapou a Novorossijskem usadili rolníci z jihozápadních Čech. Jejich vesnice — Glebovka, Kirillovka, Mefodijevka, Vladimirovka, Varvarovka — stojí dodnes. Okresní agronom Bedřich (Fjodor) Heyduk přivezl z Evropy révu a vysadil ji v Abrau — dvacet let předtím, než tam vzniklo slavné šampaňské; jako první v ruském Černomoří také zavedl na vinicích drátěnky. Jeho krajan Josef Kučera našel v roce 1879 u Novorossijsku slín — tak se zrodil novorossijský cementářský průmysl. Obec Gajduk u Novorossijsku nese Heydukovo jméno dodnes.
Čech, který objevil bulharský starověk. Rodák z Vysokého Mýta Karel Škorpil se v roce 1894 natrvalo usadil ve Varně. Spolu s bratrem Hermenegildem založil Varnskou archeologickou společnost a v roce 1906 Varnské archeologické muzeum, vykopal Plisku, první hlavní město Bulharska, a zkoumal kůlové osady na Varnském jezeře. Bratři Škorpilové jsou považováni za otce bulharské archeologie; Karel je pohřben mezi ruinami Plisky a na černomořském pobřeží leží obec Škorpilovci, pojmenovaná na jejich počest.
A bulharské pobřeží je samozřejmě pro několik generací Čechů prostě „naše moře“: od šedesátých let zněly Zlaté písky a Slunečné pobřeží česky stejně často jako bulharsky. Mezinárodní den Černého moře je příležitostí připomenout si, že toto moře bylo vždycky trochu i české.
Těšíme se na vás 31. října v 11:00 na této stránce — připojte se, abyste uslyšeli dech moře, ať jste kdekoli! Sledujte prezentaci a sdílejte ji s přáteli.
Další akce října
Sousední akce programu — pro snadný návrat do kalendáře.