Evropská filmová premiéra „Artek. Napříč staletími“
Evropská premiéra rodinného dobrodružného filmu ke 100. výročí Arteku: školák Míťa Něvěrovskij se ocitne nejprve v roce 1925 a poté v roce 1812. Diváky pozdraví režisér Armen Ananikjan. 18. listopadu v 18:00, Velký sál Ruského domu. Vstup volný, po registraci.

Ruský dům v Praze zve 18. listopadu v 18:00 na evropskou filmovou premiéru snímku „Artek. Napříč staletími“ — rodinného dobrodružného filmu natočeného ke 100. výročí legendárního dětského tábora.

Hrdinou filmu je odvážný kluk Míťa Něvěrovskij, potomek proslulého generálporučíka Dmitrije Něvěrovského. Ze všeho nejvíc touží vystoupit se svým rapovým programem v „Artek-Aréně“, místo toho se však nedopatřením propadne do minulosti: nejprve do Arteku roku 1925 a pak dokonce do roku 1812, přímo doprostřed Vlastenecké války.
Míťu čeká bitva u Borodina, přátelství s mladým Alexandrem Puškinem, setkání s hrdinným pradědem a to hlavní zjištění: bez minulosti není budoucnost.
Jak film vznikal
Snímek vznikl za podpory Mezinárodního dětského centra Artek. Natáčelo se v Moskvě, v Moskevské oblasti a na Krymu. Historickou část o roce 1812 tvůrci točili v muzeu-rezervaci „Borodinské pole“ a v bitevních scénách účinkovaly kluby vojenské historie. Podle tvůrců jim scénář pomáhaly psát samy děti z Arteku. Původně se film jmenoval „Artek. Velká cesta: 1812“.
Míťu ztvárnil mladý herec Timofej Popovič, generála Něvěrovského Ilja Noskov, mladého Puškina Leon Tafara. Ve filmu dále hrají Michail Galusťan, Roman Postovalov, Ljudmila Arťomjevová, Vitalij Gogunskij, Olga Krasko a Dmitrij Miller. Do ruských kin film vstoupil 12. června 2025 — několik dní před stým výročím Arteku.
Nyní se pracuje na třetím dílu — „Artek. Bělokuricha — nejdelší turnus“ — o životě tábora v evakuaci na Altaji za Velké vlastenecké války; závěr současného filmu přivádí jednoho z hrdinů právě k roku 1941.
Skutečný generál Něvěrovskij

Míťův praděd není výmyslem scenáristů. Dmitrij Petrovič Něvěrovskij (1771–1813) velel 27. pěší divizi, kterou krátce před válkou sám zformoval, z velké části z nováčků. V srpnu 1812 u Krasného odolala náporu mnohonásobné přesily a zdržela francouzský postup na Smolensk.
U Borodina bránila Něvěrovského divize Bagrationovy fleše a ztratila více než polovinu mužů; sám generál utrpěl zranění, ale zůstal u svých vojáků a zakrátko byl povýšen na generálporučíka. Na podzim 1813 byl těžce raněn v „bitvě národů“ u Lipska a zemřel v Halle. V roce 1912, ke stému výročí bitvy, byly ostatky hrdiny přeneseny na Borodinské pole.
Puškin, Artek a česká stopa
V roce 1812 bylo Puškinovi třináct — studoval na lyceu v Carském Sele a spolu se spolužáky vyprovázel pluky odcházející do války. A v roce 1820 strávil mladý básník tři šťastné týdny v Gurzufu na úpatí hory Aju-Dag — tam, kde o sto let později, v červnu 1925, vyrostly první plátěné stany Arteku. V první sezóně tábor přivítal osmdesát dětí; později sem jezdily děti z desítek zemí, mimo jiné i z Československa.
Cesta hrdinů roku 1812 vedla i přes českou zemi. Ve dnech 29.–30. srpna 1813 zastavila ruská garda pod velením hraběte Ostermanna-Tolstého u Chlumce v severních Čechách francouzský sbor sestupující z Krušných hor. Padlé ruské vojáky připomíná v Přestanově pomník podle návrhu architekta Pietra Nobileho — litinový jehlan se sochou bohyně vítězství; základní kámen byl položen 29. srpna 1835.
Pro diváky bude film rodinnou cestou hned třemi epochami — s humorem, příběhy o přátelství a dospívání a se skutečným historickým dobrodružstvím. Přijďte celá rodina — s dětmi i vnoučaty.
Vstup je volný, ale je nutná registrace — stačí kliknout na tlačítko „Registrovat se“ v horní části této stránky. Počet míst je omezen. Těšíme se na vás 18. listopadu v 18:00 ve Velkém sále Ruského domu!
Další akce listopadu
Sousední akce programu — pro snadný návrat do kalendáře.