Ruský důmv Praze
RUCZ
Hlavní strana · Rusko a Česko
Rusko a Česko
Rusko a Česko pojí více, než se na první pohled zdá.
Slo­van­ské pří­bu­zen­ství, sta­le­tí spo­leč­ných dějin, vzá­jem­né vlivy v hudbě, li­te­ra­tu­ře, vědě a ar­chi­tek­tu­ře. Od stře­do­vě­kých misií Cyrila a Me­to­dě­je přes Karla IV. a Petra Ve­li­ké­ho, přes Dvo­řá­ka a Čaj­kov­ské­ho — až po mo­der­ní spo­leč­né vě­dec­ké pro­jek­ty. Tato sekce je vstup­ní mapou těchto vazeb.

Roviny vazby

Dějiny, lidé, spo­leč­né počiny a sport — nitě jed­no­ho plátna.

His­to­rie vztahů
Tisíc let od Cyrila a Me­to­dě­je po dnešek: jak Rusko a Česko krá­če­lo sta­le­tí­mi vedle sebe.
Otevřít →
Osob­nos­ti
Od Al­fon­se Muchy a Dvo­řá­ka po Cve­ta­je­vo­vou a Haška — osudy lidí, kteří spo­ji­li Rusko a Česko.
Otevřít →
Spo­leč­né úspě­chy
Praž­ské metro, JE Du­ko­va­ny, Dubna, tisíce tram­va­jí Tatra T3 — co Rusko a Česko vy­tvo­ři­ly spo­leč­ně.
Otevřít →
Spor­tov­ní utkání
Hokej, tenis, fotbal a bi­at­lon — přímá utkání dvou škol a vzá­jem­ná úcta.
Otevřít →

Co stojí za to vědět

Kon­text, bez něhož je těžké po­cho­pit hloub­ku těchto vztahů.

Alfons Mucha, «Slavia», 1907
Alfons Mucha, «Slavia», 1907

Česká a ruská kul­tu­ra od samého po­čát­ku ne­e­xis­to­va­ly pa­ra­lel­ně, ale v ne­pře­tr­ži­tém di­a­lo­gu. Slo­van­ská abe­ce­da Cyrila a Me­to­dě­je přišla z Velké Moravy na Rus. Ve 14. sto­le­tí Karel IV., za­kla­da­tel Praž­ské uni­ver­zi­ty, po­sí­lal své vy­slan­ce k mos­kev­ským kní­ža­tům. Petr Veliký roku 1698 na­vští­vil česká města a stu­do­val hor­nic­tví ve stří­br­ných dolech v Já­chy­mo­vě.

Ve 20. sto­le­tí se Praha stala jedním z hlav­ních center ruské emi­gra­ce: pů­so­bi­li zde Roman Ja­kob­son, Ni­ko­laj Tru­bec­koj, Marina Cve­ta­je­vo­vá. Český sla­vis­ta Vin­cenc Bo­hu­mil Va­v­rouš pře­lo­žil do češ­ti­ny Puški­na, Ně­kra­so­va a Do­sto­jev­ské­ho. An­to­nín Dvořák ob­di­vo­val Čaj­kov­ské­ho a ten di­ri­go­val v Praze pre­mi­é­ru své opery. Vazby pro­rost­ly hlu­bo­ko do půdy obou zemí.

Rusko-český dialog nikdy nebyl jen ofi­ci­ál­ní. Vy­tvá­ře­li ho pře­kla­da­te­lé a di­ri­gen­ti, umělci a vědci — lidé, kteří sami volili cizí kul­tu­ru jako svou vlast­ní. Dnes Ruský dům v Praze po­kra­ču­je v této tra­di­ci: kon­cer­ty, před­náš­ky, vý­sta­vy a se­tká­ní se spi­so­va­te­li — formy živého, nikoli mu­zej­ní­ho roz­ho­vo­ru dvou kultur.

863
rok
Misie Cyrila a Me­to­dě­je
1698
rok
Petr I. v Če­chách
30 000
emi­gran­tů
V Praze 20. let
150
let
Pře­kla­dům ruské kla­si­ky do češ­ti­ny

Devět jmen — devět pří­bě­hů

Hudba, li­te­ra­tu­ra, umění, věda, kosmos, sport — v každé ob­las­ti jsou osudy, které spo­ji­ly Rusko a Česko.

Dějiny
Cyril a Me­to­děj
Abe­ce­da — spo­leč­ný kořen dvou národů, 863
V roce 863 bratři při­nes­li do Velké Moravy nové písmo. Jejich misie po­lo­ži­la zá­kla­dy spo­leč­né knižní tra­di­ce pro všech­ny Slo­va­ny — od Čechů po Rusy.
Hudba
Čaj­kov­skij → Dvo­řá­ko­vi
Dopis z roku 1889: přá­tel­ství dvou skla­da­te­lů
V roce 1889 Čaj­kov­skij di­ri­go­val v Praze a osobně se setkal s Dvo­řá­kem. Jejich ko­re­spon­den­ce je svě­dec­tvím vzá­jem­né­ho obdivu dvou vel­kých slo­van­ských skla­da­te­lů.
Li­te­ra­tu­ra
Marina Cve­ta­je­vo­vá
Praha, 1922–1925: tři roky v emi­gra­ci
Ve Vše­no­rách a Mokrop­sech u Prahy vznik­ly «Báseň hory» a «Báseň konce» — vr­cho­ly její lyriky. Česká emi­gra­ce zost­ři­la její po­e­tic­ký hlas.
Umění
Alfons Mucha
20 pláten «Eposu» — od Moravy po Rus
18 let práce, 20 ob­rov­ských pláten — jeden z cyklů je vě­no­ván staré Rusi. Mucha viděl dějiny všech Slo­va­nů jako jeden celek.
Věda
Ivan Pavlov
Praha po­jme­no­va­la sta­ni­ci metra po ruském vědci
Sta­ni­ce I.P. Pav­lo­va (linka C, 1974) — jeden z vzác­ných pří­pa­dů, kdy ev­rop­ské město zvěč­ni­lo jméno rus­ké­ho vědce v měst­ské in­frastruk­tu­ře.
Sport
Ja­ro­mír Jágr
«Avan­gard» Omsk, 2008–2012
Le­gen­da čes­ké­ho hokeje strá­vi­la čtyři sezony v omském «Avan­gar­du». Jeho pří­chod do KHL se stal sym­bo­lem živého di­a­lo­gu dvou ho­ke­jo­vých kultur.
Kosmos
Vla­di­mír Remek
Sojuz-28, březen 1978: první Če­cho­slo­vák ve vesmí­ru
Čes­ko­slo­ven­ský pilot letěl se so­vět­ským kos­mo­nau­tem Ale­xe­jem Gu­ba­re­vem — a stal se prvním člo­vě­kem ve vesmí­ru, který nebyl ob­ča­nem SSSR ani USA. Pro­gram «In­ter­kos­mos».
Číst článek →
Li­te­ra­tu­ra
Ja­ro­slav Hašek
Praha — Rusko — Rudá armáda, 1915–1920
Autor «Osudu dob­ré­ho vojáka Švejka» padl do rus­ké­ho zajetí, oženil se s Ruskou, vstou­pil do Rudé armády a pět let žil v Rusku.
Číst článek →
Hudba
Eduard Ná­prav­ník
Téměř 50 let u pultu Ma­riin­ské­ho di­va­dla
Český di­ri­gent vedl Ma­riin­ské di­va­dlo od roku 1869 do roku 1916. Za jeho vedení pro­běh­ly pre­mi­é­ry oper Mu­sor­gské­ho, Čaj­kov­ské­ho a Rim­ské­ho-Kor­sa­ko­va.
Slo­va­né se po­do­ba­jí pod­hou­bí — na po­vrchu od­dě­le­né klo­bou­ky, ale pod zemí je vše spo­je­no jedním ko­ře­nem.
— Roman Ja­kob­son
Ruský dům v Praze — živý pří­klad sou­čas­né­ho rusko-čes­ké­ho di­a­lo­gu: se­tká­ní, před­náš­ky, vý­sta­vy, fes­ti­va­ly.

O Ruském domě →

© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies