Ruský důmv Praze
RUCZ
Hlavní strana · Kultura
Kultura
Ruská kul­tu­ra patří k nej­bo­hat­ším na světě. Li­te­ra­tu­ra, hudba, balet, ma­líř­ství, ar­chi­tek­tu­ra a film vy­tvo­ře­né v Rusku se staly ne­díl­nou sou­čás­tí svě­to­vé­ho kul­tur­ní­ho dě­dic­tví. Tolstoj, Čaj­kov­skij, Do­sto­jev­ský, Kan­din­ský, Tar­kov­ský — jména známá na všech kon­ti­nen­tech. Ruský dům v Praze — místo, kde tato kul­tu­ra stále žije: v kon­cer­tech, vý­sta­vách, fil­mo­vých pro­jek­cích a di­va­del­ních před­sta­ve­ních.

Co se děje v Ruském domě

Živá kul­tu­ra každý měsíc: kon­cer­ty, před­sta­ve­ní, vý­sta­vy, fil­mo­vé pro­jek­ce.

Kon­cer­ty
Kla­sic­ká hudba, ro­man­ce, lidové tra­di­ce.
Zob­ra­zit →
Di­va­dlo
Ruská kla­si­ka, sou­čas­ná před­sta­ve­ní.
Zob­ra­zit →
Vý­sta­vy
Ma­líř­ství, fo­to­gra­fie, užité umění.
Zob­ra­zit →
Kino
Ruská a so­vět­ská ki­ne­ma­to­gra­fie: pro­jek­ce, dis­ku­se.
Zob­ra­zit →
Pro děti
Před­sta­ve­ní, worksho­py, pro­gra­my.
Zob­ra­zit →
Li­te­ra­tu­ra
Ruská kla­si­ka, poezie, próza, knižní pro­jek­ty.
Zob­ra­zit →

Pět sto­le­tí na svě­to­vé scéně

Každá ge­ne­ra­ce rus­kých umělců, spi­so­va­te­lů a skla­da­te­lů měnila svě­to­vé vní­má­ní umění.

Petr Iljič Čajkovskij
P.I. Čaj­kov­skij. Por­trét od N.D. Kuz­ně­co­va, 1893. Tre­ťja­kov­ská ga­le­rie

Ruská li­te­ra­tu­ra 19. sto­le­tí změ­ni­la před­sta­vy o mož­nos­tech románu. Do­sto­jev­ský od­ha­lil psy­cho­lo­gic­kou hloub­ku, Tolstoj — epic­kou šíři, Čechov — umění ne­vy­řče­né­ho. Bunin, Pas­ter­nak, Šo­lo­chov, Solže­nicyn a Brod­ský tuto tra­di­ci roz­ví­je­li dál: pět rus­kých spi­so­va­te­lů se stalo lau­re­á­ty No­be­lo­vy ceny.

Hudba Čaj­kov­ské­ho jako první z ruské školy dobyla svě­to­vé scény. Ra­chma­ni­nov a Pro­ko­fjev ji při­nes­li do Evropy a Ame­ri­ky. Ďagi­le­vo­vy „Ruské roční časy“ v Paříži pře­vrá­ti­ly his­to­rii baletu. Kan­din­ský a Ma­le­vič vy­tvo­ři­li jazyk, kterým dosud hovoří abs­trakt­ní umění.

Ruský film dal světu střih: Ej­zen­štejn vy­vi­nul jeho prin­ci­py ve 20. letech. Tar­kov­ský, Mi­chal­kov, Zvja­gin­cev zís­ká­va­li přední svě­to­vá oce­ně­ní o sto­le­tí poz­dě­ji. Mos­kev­ské metro, kos­te­ly na Kižích, kon­struk­ti­vis­mus 20. let — Rusko za­ne­cha­lo stopu i ve svě­to­vé ar­chi­tek­tu­ře.

5
lau­re­á­tů
No­be­lo­vy ceny za li­te­ra­tu­ru
1776
rok
Za­lo­že­ní Vel­ké­ho di­va­dla v Moskvě
44
ob­jek­tů
Pod ochra­nou UNESCO v Rusku
150
let
Ruská hu­deb­ní škola ovliv­ňu­je svě­to­vou kla­si­ku

Devět tradic — devět světů

Devět tváří ruské kul­tu­ry — každá změ­ni­la svě­to­vé umění.

Li­te­ra­tu­ra
Próza 19.–20. stol.
Puškin, Do­sto­jev­ský, Tolstoj, Čechov, Bul­ga­kov
Pět no­be­lis­tů. Do­sto­jev­ský od­ha­lil psy­cho­lo­gic­kou hloub­ku, Tolstoj — epic­kou šíři, Čechov — umění ne­vy­řče­né­ho.
Poezie
Stří­br­ný věk
Achma­to­vo­vá, Pas­ter­nak, Cve­ta­je­vo­vá, Man­del­štam
Jedno z nej­plod­něj­ších období v dě­ji­nách svě­to­vé lyriky. Tato jména vstou­pi­la do kánonu svě­to­vé li­te­ra­tu­ry.
Hudba
Kla­sic­ká škola
Čaj­kov­skij, Ra­chma­ni­nov, Pro­ko­fjev, Šosta­ko­vič
Vznik­la v 19. sto­le­tí a více než 150 let určuje svě­to­vou kla­si­ku. Repin na­ma­lo­val por­trét Mu­sor­gské­ho ně­ko­lik dní před jeho smrtí.
Balet
Bolšoj a Ma­riin­ské di­va­dlo
Nu­re­jev, Pli­sec­ká, Pav­lo­vo­vá
„Labutí jezero“, „Šíp­ko­vá Rů­žen­ka“, „Lous­ká­ček“ — věčný re­per­toár. Na snímku — první in­ter­pret­ka 32 fou­et­tés, 1895.
Di­va­dlo
MChAT a Sta­ni­slav­ské­ho systém
Sta­ni­slav­skij, Vach­tan­gov, Me­jer­chold
Sta­ni­slav­skij vy­tvo­řil he­rec­ký systém, který po­u­ží­va­jí holly­wo­od­ští herci. Jména, která určila svě­to­vé di­va­dlo 20. sto­le­tí.
Ma­líř­ství
Pe­red­viž­ni­ci a re­a­lis­mus
Repin, Aj­va­zov­skij, Su­ri­kov
„Bur­la­ci na Volze“ od Repina (1873) — symbol rus­ké­ho re­a­lis­mu. Er­mi­táž a Tre­ťja­kov­ská ga­le­rie patří k nej­vý­znam­něj­ším sbír­kám světa.
Avant­gar­da
Ruská avant­gar­da 1910–1930
Kan­din­ský, Ma­le­vič, Tatlin
„Černý čtve­rec“ Ma­le­vi­če (1915) — zlo­mo­vý oka­mžik svě­to­vé­ho umění. Jazyk, kterým dosud hovoří sou­čas­né umění od New Yorku po Tokio.
Film
Od Ej­zen­štej­na po Tar­kov­ské­ho
„Křiž­ník Po­těm­kin“, 1925
Ej­zen­štejn vy­vi­nul prin­ci­py střihu, které změ­ni­ly celou svě­to­vou ki­ne­ma­to­gra­fii. Tar­kov­ský zís­ká­val přední oce­ně­ní o sto­le­tí poz­dě­ji.
Ar­chi­tek­tu­ra
Od Kiži po mos­kev­ské metro
44 ob­jek­tů UNESCO v Rusku
Dře­vě­né kos­te­ly na Kižích, kupole So­lo­vet­ské­ho kláš­te­ra, kon­struk­ti­vis­mus 20. let, sta­ni­ce metra — každá epocha za­ne­cha­la svou stopu.
Krása za­chrá­ní svět.
— Fjodor Do­sto­jev­ský, „Idiot“ (1869)
Ruský dům v Praze — místo, kde se ruská kul­tu­ra se­tká­vá s českou. Kon­cer­ty, di­va­del­ní před­sta­ve­ní, fil­mo­vé pro­jek­ce, vý­sta­vy — živý pro­gram každý měsíc.
Celý pro­gram →

Novinky z kultury

Nejnovější materiály ze všech směrů — aby sekce vždy žila.

Divadlo1. červnaSledovat →
Online přenos divadelní hry „Čaroděj ze Smaragdového města“ ke 135. výročí narození spisovatele Alexandra Volkova
Kino28. dubnaČíst →
„Rarášek Kuzja“: filmové promítání ke Dni dětí
Literatura17. červnaČíst →
Puškinova „Kapitánská dcerka“: 190 let od prvního vydání
Koncerty1. červnaČíst →
Taneční soubor „Kavkaz“: první samostatný koncert ke Dni Ruska
Literatura4. květnaČíst →
Online prezentace „Svědek doby“ – 102. výročí narození V. P. Astafjeva
Koncerty28. květnaČíst →
Koncert k 55. výročí založení Ruského domu v Praze
Literatura1. červnaČíst →
Festival „Lukomorje“ u příležitosti Dne ruského jazyka (Puškinův den)
Koncerty20. květnaČíst →
Koncert klavírní hudby k 55. výročí Ruského domu v Praze
Koncerty17. červnaČíst →
Závěrečný koncert „Letní nálada“ dětské hudební školy před prázdninami v českých školách
Divadlo9. červnaČíst →
Inscenace „Racek“ — Sachalinské mezinárodní divadelní centrum A. P. Čechova
© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies