Představení divadla ContAct „Na pokraji“

Je v tomto světě všech­no tak jed­no­znač­né? Co když mi­mo­zemš­ťa­né přece jen exis­tu­jí — a před­bí­ha­jí nás ve vývoji na­to­lik, že si to ani ne­do­ká­že­me před­sta­vit? Na otázku „a proč se tedy ne­ob­je­ví, ne­na­vá­žou kon­takt?“ je od­po­věď prostá: po­kou­ší­te se vy na­vá­zat kon­takt se svými akva­rij­ní­mi ry­bič­ka­mi? Vy­mě­ňu­je­te si s nimi tech­no­lo­gie? Po­řá­dá­te kul­tur­ní výměnu? I když na ně mlu­ví­te — „Ty moje kra­sa­vi­ce, na, vezmi si ještě čer­ví­ka“ — sotva ro­zu­mě­jí vaší řeči. A to je celá od­po­věď.

Ale co když tito mi­mo­zemš­ťa­né nejen vy­stou­pa­li výš po spi­rá­le vývoje, ale v jistém smyslu byli i našimi předky? Eposy mnoha národů a do­kon­ce i skalní malby by ta­ko­vou hy­po­té­zu docela dobře mohly po­tvr­dit. A je-li tomu tak, jak přesně s lid­stvem za­chá­ze­jí? Jakou roli hrají? Dělají na nás pokusy jako na myších? Nebo jsou to snad andělé či démoni, kteří ne­pra­cu­jí ani tak s tělem, jako s lid­skou duší?

A docela dobře může být, že v naší ne­leh­ké době jsou ob­zvlášť činní. Důvod za­sáh­nout totiž mají: všech­no spěje k tomu, že dál si sami ne­po­ra­dí­me.

O čem před­sta­ve­ní je

V před­sta­ve­ní „Na po­kra­ji“ mi­mo­zemš­ťa­né za­sáh­li. Pět ná­hod­ně vy­bra­ných lidí je une­se­no a od­ve­ze­no na od­leh­lé místo, kde mají za­jat­ci učinit nej­těž­ší roz­hod­nu­tí svého života. Jak se každý z nich za­cho­vá? Je při­pra­ven obě­to­vat se pro druhé?

Jak před­sta­ve­ní vznik­lo

Ge­or­gij Ger­cov­skij vy­prá­ví: „His­to­rie vzniku hry a potom i před­sta­ve­ní je taková. Jednou jsem napsal po­víd­ku, která vyšla ve sci-fi an­to­lo­gii mos­kev­ské­ho na­kla­da­tel­ství Sněž­nyj kom. Moje dcera — pro­fe­si­o­nál­ní he­reč­ka — mi jednou na­vrh­la, abych pře­psal do podoby hry a in­sce­no­val jeden ze svých románů. Od­po­vě­děl jsem, že in­sce­na­ce podle románu je příliš velký pro­jekt, za­čně­me po­víd­kou. Vy­bra­li jsme tuhle. Proč? Pro­to­že její téma je ak­tu­ál­ní.“

Před čtyřmi lety mělo před­sta­ve­ní pre­mi­é­ru v češ­ti­ně a zís­ka­lo si oblibu diváků: „Na po­kra­ji“ se účast­ni­lo praž­ských di­va­del­ních fes­ti­va­lů a hrálo se na růz­ných scé­nách. Na podzim 2024 se před­sta­ve­ní už hrálo na scéně Rus­ké­ho domu — a má­lo­ko­ho ne­cha­lo lhos­tej­ným: v po­sta­vách in­sce­na­ce diváci snadno po­zna­jí sebe i své blízké. 22. října se „Na po­kra­ji“ vrací — ten­to­krát v ruš­ti­ně.

Vstup je volný, ale je nutná re­gis­tra­ce — stačí klik­nout na tla­čít­ko na této strán­ce. Těšíme se na vás 22. října v 19:00 ve Velkém sále Rus­ké­ho domu v Praze.