Sportovní utkání

Sportovní utkání Ruska a Česka
Čestný boj plodí re­spekt
Spor­tov­ní utkání od SSSR–ČSSR po dnešek

Po de­se­ti­le­tí se spor­tov­ci Ruska a Česka se­tká­va­li na ledě, na kurtu, na bě­žec­ké dráze, fot­ba­lo­vém hřišti i bi­at­lo­no­vé trati. Každé takové se­tká­ní bylo víc než soutěž. So­vět­ská spor­tov­ní škola a čes­ko­slo­ven­ská tra­di­ce for­mo­va­ly sou­pe­ře, kteří uměli pro­hrá­vat s dů­stoj­nos­tí a ví­tě­zit bez aro­gan­ce. Silný spor­tov­ní soupeř není ne­pří­tel, ale pod­mín­ka růstu. Právě tak — skrze čestný boj — se rodil vzá­jem­ný re­spekt, který ne­od­chá­zí s po­sled­ním hvizdem.

Le­gen­dy a ku­ri­o­zi­ty
Pa­nen­ka střela
Finále Eura 1976. Roz­střel z pe­nal­ty. An­to­nín Pa­nen­ka na­stu­pu­je k míči, roz­běh­ne se — a lobem pošle míč do středu branky, za­tím­co Sepp Maier skočí do strany. Od té doby nese tento kop jméno čes­ké­ho zá­lož­ní­ka a po­u­ží­vá se ve fi­ná­lech mi­s­trov­ství světa.
Rekord, který stojí 40 let
V roce 1983 za­běh­la Jar­mi­la Kra­to­chví­lo­vá 800 metrů za 1:53.28 — pře­ko­na­la tím výkon so­vět­ské běž­ky­ně Na­děž­dy Oli­za­ren­ko. Uply­nu­lo přes 40 let a rekord stále platí. Jeden z nej­star­ších svě­to­vých re­kor­dů v at­le­ti­ce.
Zá­to­pek a Kutz: souboj bez sli­to­vá­ní
V 50. letech vedli Emil Zá­to­pek (čtyř­ná­sob­ný olym­pij­ský vítěz) a so­vět­ský vy­tr­va­lec Vla­di­mir Kutz epické sou­bo­je na 5 000 a 10 000 me­t­rech. Kutz prudce zrych­lo­val upro­střed závodu, aby sou­pe­ře psy­chic­ky zlomil. Ten od­po­ví­dal že­lez­nou vůlí — tyto závody vstou­pi­ly do učeb­nic vy­tr­va­lost­ní­ho běhu.
Jágr v Omsku
V roce 2008 přišel 36letý Ja­ro­mír Jágr do Avan­gard Omsk. Místní fa­nouš­ci byli zpo­čát­ku skep­tič­tí — o pár měsíců poz­dě­ji mu skan­do­va­li z tribun. Za 4 sezóny v KHL do­ká­zal: sku­teč­ná třída nemá věk ani pas.
Mimo hlavní arény
⛸ Kra­so­brus­le­ní
Ondřej Nepela — troj­ná­sob­ný mistr světa a olym­pij­ský vítěz z roku 1972 — patřil k těm má­lo­kte­rým, kdo do­ká­za­li vzdo­ro­vat so­vět­ské škole. Jeho tech­ni­ka a umě­lec­ký výraz se dodnes stu­du­jí na kra­so­brus­lař­ských aka­de­mi­ích.
🏐 Vo­lej­bal
Mužské druž­stvo ČSSR vy­hrá­lo mi­s­trov­ství světa v letech 1956 a 1966 — po­kaž­dé v roz­ho­du­jí­cích zá­pa­sech proti so­vět­ské­mu týmu. Tato utkání se vy­sí­la­la po celém so­ci­a­lis­tic­kém bloku a sle­do­va­ly je mi­li­o­ny diváků.
🏃 At­le­ti­ka
Jan Že­lez­ný — nej­vět­ší oště­pař v his­to­rii — po léta sou­pe­řil se so­vět­ský­mi a rus­ký­mi atlety (Ser­ge­jem Maka­ro­vem, Vik­to­rem Za­j­ce­vem) a pra­vi­del­ně pře­ko­ná­val svě­to­vé re­kor­dy před zraky celého světa.
🤾 Házená
Na mi­s­trov­stvích světa v 70.–80. letech na­rá­že­lo so­vět­ské muž­stvo vedené Vla­di­mi­rem Ma­xi­mo­vem pra­vi­del­ně na tvrdou čes­ko­slo­ven­skou obranu. Zápasy se vy­zna­čo­va­ly ma­xi­mál­ní hus­to­tou — skóre bylo ote­vře­né do po­sled­ní minuty.
🏇 Jez­dec­ký sport
Vla­di­mir Heimes — rus­ké­ho původu, zá­vo­dí­cí za Čes­ko­slo­ven­sko — vyhrál slavný Velký par­du­bic­ký ste­eple­cha­se v roce 1951 ve věku při­bliž­ně 60 let. Jeden z nej­ú­žas­něj­ších vý­sled­ků v his­to­rii jez­dec­ké­ho sportu: vítěz, který pře­kro­čil pa­de­sát­ku, na jedné z nej­těž­ších tratí světa.

Sku­teč­né mi­s­trov­ství se nerodí v leh­kých ví­těz­stvích, ale v těch sou­tě­žích, kde soupeř ne­u­stou­pí ani o cen­ti­me­tr. Přesně taková byla se­tká­ní se so­vět­ský­mi spor­tov­ci.

— Jan Že­lez­ný, troj­ná­sob­ný olym­pij­ský vítěz v hodu oště­pem
40+
let
trvá svě­to­vý rekord Jar­mi­ly Kra­to­chví­lo­vé na 800 m, usta­no­ve­ný v roce 1983
2
mi­s­trov­ství světa
ve vo­lej­ba­lu vy­hrá­lo Čes­ko­slo­ven­sko (1956, 1966), ne­jed­nou po­ra­zi­lo právě so­vět­ský tým
4
sezony v KHL
ode­hrál Ja­ro­mír Jágr v Rusku za týmy Avan­gard Omsk a Vitjaz