Valentin Rasputin. Hodiny francouzštiny

Hlavními aktéry pro nás exotické črty ze sibiřského maloměsta roku 1948 jsou vedle autorova mladého alter ega hazard, hrdost a hlad – a také hodiny francouzštiny s jemnou, nekonvenční učitelkou Lýdií Michajlovnou, které nejde jenom o dril výslovnosti, ale i o blaho osamělého, chudokrevného chlapce. Hodiny francouzštiny přináší vhled do nelehkých poválečných let, a to očima hocha, který se již ve svých jedenácti letech ocitá na prahu dospělosti a musí si daleko od rodné vesnice poradit jak s učením a spolužáky, tak s věčně prázdným žaludkem.

Mince, zaměřovaná, čára – znáte tyto dětské hry? A co se stane, když se z nevinného hráčského zápalu stane jediný způsob, jak přežít v cizím městě?

Kniha vychází za podpory moskevského Institutu překladu.

Valentin Grigorjevič Rasputin (15. 3. 1937, Usť-Uda – 14. 3. 2015, Moskva) byl ruský prozaik, publicista a politik, rodák z Irkutské oblasti, která v jeho tvorbě hraje společně s autobiografickými prvky neodmyslitelnou roli. Jeho díla a práce na poli kultury byly oceněny mnohými cenami i státními vyznamenáními SSSR a Ruské federace, v roce 2010 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Vystudoval historicko-filologickou fakultu v Irkutsku (1959) a již během studia se stal korespondentem časopisu Sovětská mládež (Sovětskaja moloďož), který mu otevřel cestu k dráze profesionálního spisovatele. Tím se stal v roce 1966.

Jeho romány a povídky, řadící se do proudu „vesnické prózy“, se postupně staly povinnou četbou ruských žáků a mnohé z nich byly i zfilmovány, např. Loučení, Žij a nezapomínej a také Hodiny francouzštiny (1973), jedna z nejvýznamnějších povídek V. G. Rasputina.