Výstavní expozice „Čteme s nadšením všechna ta dobrodružství!“

Ve velkém mě­řít­ku se tento den slaví od roku 2007, kdy byl v Rusku přijat Ná­rod­ní pro­gram pod­po­ry a roz­vo­je čtení. Čtení je sku­teč­ně jedním z nej­u­ži­teč­něj­ších ko­níč­ků: řada vý­zku­mů do­ka­zu­je, že právě čtení nás dělá šťast­něj­ší­mi, chytřej­ší­mi a vní­ma­věj­ší­mi.

Abyste si do­přá­li štěstí být čte­ná­řem, stačí na­vští­vit naši kni­hov­nu, za­re­gis­tro­vat se a vybrat si tu pravou, svou knihu. A ta­ko­vé­ho bo­hat­ství je v knihov­ně Rus­ké­ho domu v Praze oprav­du hodně!

Pře­čtě­te dítěti nebo vnou­če­ti po­hád­ku na dobrou noc, před­nes­te ko­le­gům nahlas svou nej­ob­lí­be­něj­ší báseň, pro­ber­te pře­čte­nou ka­pi­to­lu s man­že­lem či man­žel­kou — z ta­ko­vých chvil se stá­va­jí ty nej­hře­ji­věj­ší vzpo­mín­ky.

V ex­po­zi­ci naší knihov­ny je spe­ci­ál­ní výběr knih a máme velkou radost, že můžeme na­bíd­nout kla­si­ku i sou­čas­né best­selle­ry, vzácná vydání, knihy pro nejmen­ší i vážné práce pro ba­da­te­le. Ex­po­zi­ci tvoří čtyři police:

• „Čteme s nad­še­ním všech­na ta dob­ro­druž­ství!“ — sou­čas­ná próza, od které se těžko od­trh­ne­te: „Území“ Olega Ku­va­je­va, „Brisba­ne“ Je­v­ge­ni­je Vo­do­laz­ki­na, „Kdo se ne­scho­val“ Jany Vag­ne­ro­vé, „Steh­lík“ Donny Tart­to­vé, „My proti vám“ Fredri­ka Backma­na.
• „Kla­si­ka pro všech­ny časy“ — Puškin, Čechov, Tolsté­ho „Anna Ka­re­ni­no­vá“, Do­sto­jev­ské­ho „Zločin a trest“, Hugův „Chrám Matky Boží v Paříži“, Shake­spea­ro­vy ko­me­die a Haš­ko­vy „Osudy dob­ré­ho vojáka Švejka“.
• „Čtení pro dobrou náladu“ — lehké a las­ka­vé knihy: „Al­chy­mis­ta“ Paula Coelha, „Most přes věč­nost“ Ri­char­da Bacha, „Když byla máma malá“ Jeleny Ko­li­no­vé, romány Máši Trau­bo­vé a prak­tic­ká psy­cho­lo­gie.
• „Čteme celá rodina“ — knihy, které se čtou nahlas: „Dva ka­pi­tá­ni“ Ka­ve­ri­na, „Malý princ“, „Čestné slovo“ Pan­tě­le­je­va, „Alyj“ Jurije Kovala, po­víd­ky Gajda­ra, Li­cha­no­va a Lidie Čarské.

Čtení v čís­lech

Za­jí­ma­vos­ti

• Knihy na ře­tě­zech. Dříve se knihy při­ko­vá­va­ly řetězy: kvůli ob­rov­ské ceně fo­li­an­tů je v knihov­nách do­slo­va při­pou­tá­va­li, aby je nikdo ne­u­kra­dl. Tato praxe byla roz­ší­ře­ná až do po­lo­vi­ny 19. sto­le­tí.
• Návyk od dět­ství. Ro­din­né před­čí­tá­ní nahlas vy­tvá­ří návyk na knihy: děti, kterým rodiče pra­vi­del­ně čtou, se s větší prav­dě­po­dob­nos­tí samy stanou ak­tiv­ní­mi čte­ná­ři.
• Škola em­pa­tie. Krásná li­te­ra­tu­ra roz­ví­jí em­pa­tii. Když čteme o pro­žit­cích hrdinů, ak­ti­vu­jí se v mozku tytéž ob­las­ti jako při sku­teč­ném sou­cí­tě­ní.
• Rych­lost čtení. Vět­ši­na lidí čte rych­los­tí 180–220 slov za minutu — zhruba 1–2 strán­ky za pár minut. Re­kord­ma­ni ohro­mu­jí: Na­po­le­on četl asi 2000 slov za minutu a Maxim Gorkij 4000.
• Slovo „robot“ je z Čech. Vznik­lo díky Karlu Čap­ko­vi. Ve hře „R.U.R.“ uvedl do li­te­ra­tu­ry umělé lidi a chtěl je nazvat „labory“ (z la­tin­ské­ho labor — práce). Zasáhl však jeho bratr, malíř Josef Čapek, a navrhl vý­stiž­něj­ší „robot“.
• „Ba­bič­ka“ Boženy Něm­co­vé. Božena Něm­co­vá je po­va­žo­vá­na za za­kla­da­tel­ku české umě­lec­ké prózy. Její román „Ba­bič­ka“ je do značné míry au­to­bi­o­gra­fic­ký: uka­zu­je krásu ven­kov­ské­ho života, lidový ka­len­dář a svátky a pro­mě­ňu­je všed­nost v poezii. Román patří do zla­té­ho fondu české li­te­ra­tu­ry — a v knihov­ně Rus­ké­ho domu v Praze ho na­jde­te česky i rusky.

Věříme, že dokud lidé čtou, svět se bude stávat lepším. Při­poj­te se ke Vše­rus­ké­mu dni čtení — ote­vře­te tu pravou, svou knihu už dnes!

Těšíme se na vás v knihov­ně Rus­ké­ho domu v Praze!