Domů · Kultura · Program akcí · Online výstava Muzea vítězství „Každodenní život v SSSR v poválečných letech“145
‹ Program října

Online výstava Muzea vítězství „Každodenní život v SSSR v poválečných letech“

Online výstava Muzea vítězství o tom, jak se země po válce vracela k mírovému životu: oděvy, doplňky, kosmetika, šicí stroje a módní časopisy let 1940–1960. 20. října ve 12:00.

Online výstava Muzea vítězství „Každodenní život v SSSR v poválečných letech“

Sdílet

Ke dnům eva­ku­a­ce vlád­ních in­sti­tu­cí před­sta­vu­je Ruský dům v Praze online vý­sta­vu Muzea ví­těz­ství „Kaž­do­den­ní život v SSSR v po­vá­leč­ných letech“ — 20. října ve 12:00. Pa­ne­lo­vá vý­sta­va „Krása Ví­těz­ství“ vy­prá­ví, jak se země po Velké vlas­te­nec­ké válce po­stup­ně vra­ce­la k mí­ro­vé­mu životu: pro­střed­nic­tvím oděvů, do­plň­ků, kos­me­ti­ky, šicích strojů a mód­ních ča­so­pi­sů — věcí, které se ucho­vá­va­ly v každé do­mác­nos­ti.

Vý­sta­va je vě­no­vá­na kaž­do­den­ní­mu životu v SSSR po Velké vlas­te­nec­ké válce — obnově měst a do­mác­nos­tí; jejím zá­kla­dem jsou ar­chiv­ní ma­te­ri­á­ly a mu­zej­ní před­mě­ty: oděvy, do­plň­ky, kos­me­ti­ka, šicí stroje, módní ča­so­pi­sy. Uka­zu­je, jak se utvá­ře­la kul­tu­ra kaž­do­den­nos­ti po­lo­vi­ny 20. sto­le­tí a jak se země po­stup­ně vra­ce­la k mí­ro­vé­mu životu.

Vý­sta­va
Pa­ne­lo­vá vý­sta­va Muzea ví­těz­ství „Krása Ví­těz­ství“
Ex­po­zi­ce
13 panelů: mu­zej­ní před­mě­ty, fo­to­gra­fie, do­ku­men­ty
Formát
Online, volné pro­hlí­že­ní
Jazyk
Ruš­ti­na

Od vo­jen­ské uni­for­my k prvním po­vá­leč­ným šatům

Panel výstavy „Ženy na frontě“: dívky-odstřelovačky ústřední ženské odstřelovačské školy, 1944; akvarel „Dívka-pilotka“ A. A. Tolokonnikova, 1942
„Ženy na frontě“: dívky-od­stře­lo­vač­ky ústřed­ní ženské od­stře­lo­vač­ské školy (1944), „Dívka-pi­lot­ka“ A. A. To­lo­kon­ni­ko­va (1942), se­tká­ní fron­to­vých dívek na Le­nin­grad­ském ná­dra­ží v Moskvě.

Ex­po­zi­ce začíná válkou. Ženy slou­ži­ly jako spo­jař­ky, zdra­vot­ní sestry, pro­ti­le­ta­dlo­vé střel­ky­ně, od­stře­lo­vač­ky — a uni­for­ma pro ně za­cho­vá­va­la zá­klad­ní rysy ar­mád­ní vý­stro­je, jen s ohle­dem na žen­skou po­sta­vu: pevné látky, jed­no­du­chý střih, téměř žádné ozdoby. Ci­vil­ní­ho ob­le­če­ní byl v těch letech ka­ta­stro­fál­ní ne­do­sta­tek — prů­my­sl pra­co­val pro armádu a hlav­ním vý­cho­dis­kem se stalo domácí šití. Staré věci se párily, aby se ze za­cho­va­lé látky ušily nové: na pa­ne­lech jsou kraj­ko­vé lí­meč­ky, šaty z kre­p­de­ší­nu, akva­re­lo­vé por­tréty dívek z let 1943–1944 a zá­ři­jo­vé číslo ča­so­pi­su „Krestjan­ka“ z roku 1945.

Panel výstavy „Nové siluety poválečné módy“: sako a sukně manželky maršála R. J. Malinovského, černé hedvábné šaty, plášť „Pylnik“ továrny „Kommunarka“
„Nové si­lu­e­ty po­vá­leč­né módy“: kostým, který patřil Raise Ja­ko­vlev­ně Ma­li­nov­ské, černé hed­váb­né šaty z 50. let a lehký plášť „pylnik“ to­vár­ny „Ko­m­mu­nar­ka“.

V prv­ních po­vá­leč­ných letech se v šat­ní­cích ob­je­vo­va­ly i ev­rop­ské věci — díky di­plo­ma­tic­kým kon­tak­tům, osob­ním vazbám nebo jako tro­fe­je z Ně­mec­ka: ber­lín­ské sako s jemným prouž­kem, šaty se su­taš­ko­vou vý­šiv­kou, se­mi­šo­vé stře­ví­ce. Pro so­vět­ské krejčí se stá­va­ly vzory nových střihů. A za­čát­kem 50. let lehký prů­my­sl ožívá: zdů­raz­ně­ný pas, vol­něj­ší sukně, slav­nost­ní de­tai­ly i na všed­ních šatech.

Je­viš­tě, do­plň­ky a „Novaja Zarja“

Panel výstavy o doplňcích: kabelka Ju. P. Rokossovské, brože Sverdlovského šperkařského závodu, korále, klobouček se závojem
Do­plň­ky po­lo­vi­ny 20. sto­le­tí: ka­bel­ka, která pa­t­ři­la Ju. P. Rokos­sov­ské, brože, korále, klo­bou­ček se zá­vo­jem, ozdoby na oděv „Kytice“ a „Mašle“.

Film a di­va­dlo do značné míry ur­čo­va­ly před­sta­vu o módě: po­sta­vy herců byly vní­má­ny jako vzor sou­čas­né­ho stylu. Na vý­sta­vě jsou kon­cert­ní šaty he­reč­ky Iriny Kostro­vé a šaty, v nichž Inna Maka­ro­vo­vá hrála Ljubu Šev­co­vo­vou ve filmu „Mladá garda“ (1946). I při skrom­ném šat­ní­ku se vzhled měnil pomocí do­plň­ků: malá ka­bel­ka s ko­vo­vým za­pí­ná­ním, brož, korále. A parfémy mos­kev­ské to­vár­ny „Novaja Zarja“ ve skle­ně­ných fla­ko­nech, pudřen­ky a rtěnka v mosaz­ném pouz­dře při­po­mí­na­jí, že o vzhled se pe­čo­va­lo i v nej­těž­ších letech.

Ruční práce a domácí pohoda

Panel výstavy „Domácí ruční práce a šicí nástroje“: šlapací šicí stroj Singer, stroj Freia, nůžky, krejčovský metr, časopis „Krestjanka“ z roku 1945
„Domácí ruční práce a šicí ná­stro­je“: šla­pa­cí stroj „Singer“ z konce 19. sto­le­tí, stroj „Freia“ z roku 1954, kraj­ko­vý ubrou­sek, nůžky, krej­čov­ský metr a úno­ro­vé číslo ča­so­pi­su „Krestjan­ka“ z roku 1945.

Šití, vy­ší­vá­ní a látání byly pro vět­ši­nu žen sa­mo­zřej­mou do­ved­nos­tí. V každé do­mác­nos­ti — je­hel­ní­ček, ná­prs­tek, nůžky, cívky nití; šicí stroje slou­ži­ly de­sít­ky let a dědily se z ge­ne­ra­ce na ge­ne­ra­ci. Módní ča­so­pi­sy otis­ko­va­ly střihy a rady k šití — ně­ko­lik ta­ko­vých dvou­stran z 50. let ex­po­zi­ci uza­ví­rá.

Panel výstavy „Atmosféra každodenního života“: rozhlasový přijímač „Moskvič-V“ z roku 1949, šperkovnice s intarzií ze slámy, žehlička, sošky „Sloníci“
„At­mo­sfé­ra kaž­do­den­ní­ho života“: roz­hla­so­vý při­jí­mač „Mosk­vič-V“ (1949), šper­kov­ni­ce s in­tar­zií ze slámy z Bobruj­sku (1946), žeh­lič­ka, sošky „Slo­ní­ci“ a kra­bi­ce od cuk­ro­vi­nek.

Věci, které vy­tvá­ře­ly pocit útul­nos­ti, zís­ká­va­ly v po­vá­leč­ných letech zvlášt­ní význam: ručně vy­ší­va­né ubrous­ky na ko­mo­dách, šper­kov­ni­ce na drob­nos­ti, fi­gur­ky na po­li­cích pří­bor­ní­ku, rádio na čest­ném místě. Tyto před­mě­ty spo­ju­jí prak­tic­ký účel s de­ko­ra­tiv­nos­tí — a přesně vy­sti­hu­jí vkus doby.

13
panelů
celá ex­po­zi­ce vý­sta­vy — v ga­le­rii níže
1940–1960
léta
období ná­vra­tu k mí­ro­vé­mu životu, o němž vý­sta­va vy­prá­ví
1941
rok
flakon parfé­mu „Zarja“ to­vár­ny „Novaja Zarja“ — jeden z nej­star­ších ex­po­ná­tů
19.
sto­le­tí
šla­pa­cí šicí stroj „Singer“ z Cly­de­ban­ku slou­žil ro­di­nám i po válce

Malba a fo­to­gra­fie

Vý­sta­vu do­pl­ňu­jí ma­líř­ská plátna vy­ni­ka­jí­cích so­vět­ských umělců, jako jsou Je­ka­těri­na Zer­no­vo­vá, Vasi­lij Ko­sen­kov, Mi­chail Aba­kumov a Ni­ko­laj Chva­tov.

Uni­kát­ní ar­chiv­ní fo­to­gra­fie po­skyt­la ruská tis­ko­vá agen­tu­ra TASS. Na sním­cích jsou za­chy­ce­ny nejen všední dny oby­čej­ných pra­cov­nic, ale i por­tréty žen, je­jichž jména jsou navždy za­psá­na v dě­ji­nách ruské i svě­to­vé kul­tu­ry — Very Ma­rec­koj, Ljubov Or­lo­vo­vé, Maji Pli­sec­koj, Galiny Ula­no­vo­vé a dal­ších. Mezi autory vy­sta­ve­ných prací jsou mistři so­vět­ské fo­to­žur­na­lis­ti­ky: Mark Reďkin, Ale­xan­dr Sta­no­vov, Leonid Ve­li­k­ža­nin, Ale­xan­dr Ba­ta­nov, Sergej Ivanov-Al­li­lu­jev, Va­le­rij Gende-Rote.

I prosté kusy šat­ní­ku či věci denní po­tře­by do­ká­žou vy­prá­vět o lidech své doby — o jejich zvy­cích, touze po kráse a přání za­cho­vat si pocit nor­mál­ní­ho života. Dnes se právě ony stá­va­jí dů­le­ži­tý­mi his­to­ric­ký­mi svě­dec­tví­mi a po­má­ha­jí lépe po­cho­pit at­mo­sfé­ru epochy.

Z ma­te­ri­á­lů vý­sta­vy Muzea ví­těz­ství

Vý­sta­va „Krása Ví­těz­ství“

Níže je shro­máž­dě­na celá ex­po­zi­ce. Klik­ně­te na li­bo­vol­ný ob­rá­zek — panel se otevře ve velkém a vý­sta­vu lze pro­lis­to­vat celou.

Ohodnoťte článek:

Další akce října

Sousední akce programu — pro snadný návrat do kalendáře.

Celý program října →
© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies