Exkurze „Procházky Prahou“: letohrádek Hvězda

Leto­hrá­dek Hvězda patří k nej­po­zo­ru­hod­něj­ším pa­mát­kám re­ne­sanč­ní ar­chi­tek­tu­ry v Praze. Stojí upro­střed roz­leh­lé obory Hvězda v Liboci, Praha 6, a spolu s oborou je ná­rod­ní kul­tur­ní pa­mát­kou. His­to­rie tohoto místa začíná roku 1534, kdy císař Fer­di­nand I. koupil od Břev­nov­ské­ho kláš­te­ra les Ma­le­jov a za­lo­žil zde krá­lov­skou oboru. Pů­vod­ně slou­ži­la lovu, ale konaly se tu i dvor­ské slav­nos­ti a při­jí­ma­li se zde di­plo­ma­tič­tí hosté.

Roku 1555 za­há­jil ar­ci­vé­vo­da Fer­di­nand Ty­rol­ský, syn Fer­di­nan­da I. a mís­to­dr­ží­cí v Če­chách, stavbu ne­ob­vyk­lé­ho le­to­hrád­ku — a podle tra­di­ce jeho pů­do­rys sám navrhl. Budova má tvar šes­ti­cí­pé hvězdy — he­xagra­mu: z cen­t­rál­ní­ho sálu vybíhá šest ko­so­čtve­reč­ných cípů-míst­nos­tí. Le­to­hrá­dek byl prak­tic­ky do­kon­čen už roku 1556. Stavbu vedli ital­ští mistři praž­ské­ho krá­lov­ské­ho dvora — Gi­o­van­ni Maria Aostal­li a Gi­o­van­ni Luc­chese, poz­dě­ji Bo­ni­fác Wo­hl­mut. Tvar stavby nebyl pouhým ar­chi­tek­to­nic­kým roz­ma­rem: le­to­hrá­dek byl za­mýš­len jako své­ráz­né „fi­lo­zo­fic­ké obydlí“ a v jeho ar­chi­tek­tu­ře jsou vtě­le­ny ideje har­mo­nie, sy­me­t­rie, pro­por­cí, čí­sel­né sym­bo­li­ky a před­stav o uspo­řá­dá­ní vesmí­ru.

Nej­vět­ší poklad Hvězdy je uvnitř. Klenby pří­ze­mí po­kry­la v letech 1556–1560 jemná štu­ko­vá vý­zdo­ba s výjevy z an­tic­ké my­to­lo­gie a řím­ských dějin: jde o první dílo svého druhu v za­alp­ských zemích a ve střed­ní Evropě té doby nemá obdoby. Pod le­to­hrád­kem se do­cho­val i ta­neč­ní sál Sala terre­na (1558, Bo­ni­fác Wo­hl­mut) — jeden z nej­star­ších v Če­chách.

Téměř pět sto­le­tí Hvězdy v ně­ko­li­ka mil­ní­cích:

S tímto místem je spo­je­na i strán­ka rus­kých dějin Prahy. Roku 2017 se ve Hvězdě konala vý­sta­va „Zku­še­nost exilu. Osudy exu­lan­tů z území bý­va­lé­ho Rus­ké­ho im­pé­ria v me­zi­vá­leč­ném Čes­ko­slo­ven­sku“. Při­pra­vi­ly ji Pa­mát­ník ná­rod­ní­ho pí­sem­nic­tví (dnes Muzeum li­te­ra­tu­ry), Slo­van­ský ústav Aka­de­mie věd ČR, Ná­rod­ní ga­le­rie a Ná­rod­ní fil­mo­vý archiv. Vý­sta­va před­sta­vi­la Marinu Cve­ta­je­vo­vou, malíře Gri­go­ri­je Musa­to­va, Ivana Kulce a Ser­ge­je Maka i osob­nos­ti ruské vědy, tech­ni­ky, di­va­dla a filmu.

Pro­cház­ka se ne­o­me­zí jen na le­to­hrá­dek. V oboře stojí i další ob­jek­ty: pod le­to­hrád­kem ko­nír­na a mys­liv­na, v parku dům správ­ce. Park zdobí socha Jana Roháče z Dubé a hu­sit­ské ženy, objekt staré­ho vo­do­vo­du Svět­lič­ka a další pa­mát­ky. A od hlavní brány obory je co by ka­me­nem do­ho­dil na Bílou horu — místo, kde se roku 1620 roz­hod­lo o osudu Čes­ké­ho krá­lov­ství.

Ex­kur­ze se koná 11. října v 10:00. Účast je zdarma, počet míst je však omezen — 20 účast­ní­ků, proto je nutné se re­gis­tro­vat.