
📍 Kde se Češi usazovali
🏡 Život v koloniích
Čeští kolonisté drželi pohromadě. Ve vesnicích zněla čeština, děti se učily z českých slabikářů a o Vánocích zpívaly tytéž písně jako v Čechách. Některé komunity si dokonce předplácely noviny z Prahy.
Češi měli pověst zdatných hospodářů: stavěli kamenné domy, zakládali sady, otevírali řemeslné dílny. Na Volyň přivezli nové plodiny — chmel pro pivovarnictví a zvláštní odrůdy zeleniny. V několika vesnicích vznikly malé pivovary — opravdu český otisk na ruské půdě.
💔 Osud ve 20. století
První světová válka volyňské Čechy zničila: fronta procházela přímo jejich vesnicemi. Mnoho mužů vstoupilo do československých legií — a vrátili se domů jako občané nově vzniklého Československa.
Tragickým symbolem se stala vesnice Český Malín: v roce 1943 ji vypálily nacistické komando — zahynulo asi 400 lidí, prakticky všechno obyvatelstvo.
V roce 1947 uspořádaly SSSR a Československo organizovaný přesun. Většina zbývajících volyňských Čechů se vrátila do staré vlasti — mnozí poprvé v životě uviděli Čechy.
🌱 Co zbylo dnes
Přes všechny tragédie a přesuny dodnes na Ukrajině a v Rusku žijí potomci českých kolonistů. V Česku působí Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, které uchovává paměť na tyto komunity. Některé vesnice s českými jmény najdete na mapách Rovenské a Žytomyrské oblasti dodnes.
V Praze, Brně i Zlíně žijí rodiny volyňáků, kteří si pamatují, že jejich dědové uměli rusky stejně plynule jako česky. Dějiny českých kolonií jsou živým svědectvím toho, že vazby mezi oběma národy nerostly jen v diplomacii, ale i v půdě a v osudech obyčejných rodin.
