27.04.2026 Sledujte nás v messengeru — zprávy se tam objevují rychleji
České osady: jak Čechy zapustily kořeny v Rusku

České osady: jak Čechy zapustily kořeny v Rusku

Jak tisíce Čechů za­klá­da­ly své ves­ni­ce v Rusku — a co po nich zů­sta­lo. V 19. sto­le­tí hnal ne­do­sta­tek půdy a ger­ma­ni­za­ce v Ra­kous­ku-Uher­sku tisíce čes­kých rol­ní­ků na východ — do Rus­ké­ho im­pé­ria. Na Volyni, Krymu i v Kav­ka­ze vy­rost­ly ves­ni­ce, kde ně­ko­lik ge­ne­ra­cí mlu­vi­lo česky, vařilo kned­lí­ky a ucho­vá­va­lo knihy z Čech. Tragé­die 20. sto­le­tí tyto ko­mu­ni­ty roz­met­ly — ale paměť na ně je živá. 1860–1947 · Volyň · Český Malín · Vo­lyňští Češi
60. léta
19. stol.
První české rodiny při­chá­ze­jí do Vo­lyň­ské gu­ber­nie
~30 000
Čechů
Žilo na Volyni k roku 1900 — v de­sít­kách vesnic
1943
rok
Vy­pá­len Český Malín — za­hy­nu­lo asi 400 oby­va­tel
1947
rok
Or­ga­ni­zo­va­ný návrat vo­lyň­ských Čechů do staré vlasti
Česká vesnice na Volyni s typickými stavbami, červenými střechami a slunečnicemi

📍 Kde se Češi usa­zo­va­li

🌾
Volyň — hlavní oh­nis­ko
Vo­lyň­ská gu­ber­nie (dnes zá­pad­ní Ukra­ji­na) se stala hlav­ním cílem české ko­lo­ni­za­ce. Vy­rost­ly zde de­sít­ky vesnic: Malá Zu­bovšti­na, Kvasi­lov, Ku­pi­čov, Mi­ro­hošť, Český Malín. Do roku 1900 zde žilo asi 30 000 Čechů.
🌊
Krym a Kavkaz
Od še­de­sá­tých let 19. sto­le­tí se menší české ko­mu­ni­ty usa­zo­va­ly i na Krymu a na se­ver­ním Kav­ka­ze — lákala je úrodná půda a zvlášt­ní po­sta­ve­ní za­hra­nič­ních ko­lo­nis­tů v Ruském im­pé­riu.
🌲
Sibiř
Část čes­kých vy­stě­ho­val­ců do­ra­zi­la až na Sibiř. Ko­mu­ni­ty zde byly menší, ale ně­kte­ré si udr­žo­va­ly českou identi­tu po ně­ko­lik ge­ne­ra­cí.

🏡 Život v ko­lo­ni­ích

Čeští ko­lo­nis­té drželi po­hro­ma­dě. Ve ves­ni­cích zněla češ­ti­na, děti se učily z čes­kých sla­bi­ká­řů a o Vá­no­cích zpí­va­ly tytéž písně jako v Če­chách. Ně­kte­ré ko­mu­ni­ty si do­kon­ce před­plá­ce­ly noviny z Prahy.

Češi měli pověst zdat­ných hos­po­dá­řů: sta­vě­li ka­men­né domy, za­klá­da­li sady, ote­ví­ra­li ře­me­sl­né dílny. Na Volyň při­vez­li nové plo­di­ny — chmel pro pi­vo­var­nic­tví a zvlášt­ní odrůdy ze­le­ni­ny. V ně­ko­li­ka ves­ni­cích vznik­ly malé pi­vo­va­ry — oprav­du český otisk na ruské půdě.

💔 Osud ve 20. sto­le­tí

První svě­to­vá válka vo­lyň­ské Čechy zni­či­la: fronta pro­chá­ze­la přímo jejich ves­ni­ce­mi. Mnoho mužů vstou­pi­lo do čes­ko­slo­ven­ských legií — a vrá­ti­li se domů jako občané nově vznik­lé­ho Čes­ko­slo­ven­ska.

Tra­gic­kým sym­bo­lem se stala ves­ni­ce Český Malín: v roce 1943 ji vy­pá­li­ly na­cis­tic­ké ko­man­do — za­hy­nu­lo asi 400 lidí, prak­tic­ky všech­no oby­va­tel­stvo.

V roce 1947 uspo­řá­da­ly SSSR a Čes­ko­slo­ven­sko or­ga­ni­zo­va­ný přesun. Vět­ši­na zbý­va­jí­cích vo­lyň­ských Čechů se vrá­ti­la do staré vlasti — mnozí poprvé v životě uvi­dě­li Čechy.

🌱 Co zbylo dnes

Přes všech­ny tragé­die a pře­su­ny dodnes na Ukra­ji­ně a v Rusku žijí po­tom­ci čes­kých ko­lo­nis­tů. V Česku působí Sdru­že­ní Čechů z Volyně a jejich přátel, které ucho­vá­vá paměť na tyto ko­mu­ni­ty. Ně­kte­ré ves­ni­ce s čes­ký­mi jmény na­jde­te na mapách Ro­ven­ské a Žy­to­myr­ské ob­las­ti dodnes.

V Praze, Brně i Zlíně žijí rodiny vo­lyňá­ků, kteří si pa­ma­tu­jí, že jejich dědové uměli rusky stejně ply­nu­le jako česky. Dějiny čes­kých ko­lo­nií jsou živým svě­dec­tvím toho, že vazby mezi oběma národy ne­rost­ly jen v di­plo­ma­cii, ale i v půdě a v osu­dech oby­čej­ných rodin.

Více k tématu