Výstava „Plakát revolučního Ruska“ byla zahájena v RSVK v Praze

Dne 12. října 2017 se v Ruském středisku vědy a kultury v Praze uskutečnila vernisáž výstavy Ruské národní knihovny „Plakát revolučního Ruska“, věnovaná 100. výročí revolučních událostí v Rusku v roce 1917. Akce byla organizována Ruskou národní knihovnou ve spolupráci se Zastupitelstvím Rossotrudničestva v ČR.

Na výstavě se představuje 20 unikátních děl významných i málo známých malířů, vytvořených v prvních letech sovětské vlády, ze sbírek Ruské národní knihovny (Petrohrad). Systém světa v několika obrazech – od samoděržaví přes diktaturu proletariátu k celosvětovému svazu pracujících. Celá historie lidstva pod červenou „buďonovkou“. A něco již úplně absurdního: rodokmen Kominterny! Budoucnost, jak ji kreslili před 100 lety v prvních letech sovětské vlády.

Výstavu zahájil vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR Leonid Gamza, který představil zaměstnankyně knihovny. Poté zástupkyně generálního ředitele Ruské národní knihovny J. Tichonovová informovala o bohatých sbírkách knihovny, které se začaly vytvářet již na začátku XIX. století, kdy zahájila svoji činnost carská veřejná knihovna, vytvořená na příkaz Kateřiny II.

Sdělila rovněž, že v současnosti se, v duchu doby, sbírky knihovny převádějí do digitálního formátu, a proto jsou dostupné stále většímu množství zájemců. Věnovala knihovně RSVK v Praze alba, která pojednávají o historii a sbírkách Ruské národní knihovny a umění sovětského konstruktivismu.

S výstavou návštěvníky seznámila kandidátka věd o umění, vedoucí oddělení grafických listů Ruské národní knihovny J. Barchatovová. Podle jejích slov byl revoluční plakát tvořen významnými umělci, skutečnými mistry, kteří upřímně věřili ideálům revoluce. Zdůraznila, že i když plakát nezaujímal nejvyšší místo v hierarchii umění, bylo mu bolševiky přisouzeno významné místo. Bylo to spojeno jednak s tím, že plakát byl velmi efektivním agitačním prostředkem, jednak s tím, že existovala celá filosofie, jež vycházela z toho, že malířství je buržoazní umění, které je dostupné jen vyšším vrstvám obyvatelstva. Plakát byl vnímán jako opravdové proletářské umění. Vedly se četné spory o tom, jaký má být plakát: jedni se domnívali, že musí být moderní ikonou, jiní, že plakát musí být podobný inženýrskému výrobku, který je třeba konstruovat. Třetí se na něho dívali jako na moderní obraz pro dělníky. Nicméně, plakát se v revolučním Rusku velmi rozšířil.

Prezentovaná expozice byla vytvořena právě na základě těchto sporů a jsou zde zastoupeny nejrůznější varianty plakátů. Jsou mezi nimi díla takových známých mistrů, jako byli V. Majakovskij, V. Lebeděv, N. Kogout a jiní.

Na zahájení výstavy bylo přítomno více než 40 osob z řad ruských krajanů a Čechů. Byli mezi nimi i zaměstnanci Velvyslanectví Ruska, Běloruska a Kazachstánu v ČR. Návštěvníci se zájmem zhlédli výstavu a zadali mnoho dotazů zaměstnankyním Ruské národní knihovny.

Výstava potrvá v RSVK v Praze do 3. listopadu 2017.

Tento článek je dostupný v: Russian