Prezentace knihy ruského historika v RSVK v Praze
Dne 24. dubna 2017 se v Literárním salonu RSVK v Praze uskutečnila prezentace knihy ruského historika, učitele Novokuzněcké pobočky Kemerovské státní univerzity Stanislava Morozova „Varšavské melodie“ pro Moskvu a Prahu“, která byla letos vydána v Moskvě nakladatelstvím „Meždunarodnyje otnošenija“ (Mezinárodní vztahy). Akce byla organizována Zastupitelstvím Rossotrudničestva v ČR.
Stanislav Morozov představil knihu a sdělil, že během psaní kandidátské disertace o historii československo-polských vztahů se seznámil s nedávno odtajněnými dokumenty z osobního archivu J. V. Stalina. Dokumenty umožnily předpokládat, že v polovině 30. let se pro napadení SSSR chystal vznik německo-japonsko-polského svazu.
Morozov tvrdí, že další studium tohoto tématu a dostupných materiálů dokazuje správnost hypotézy, kterou vytvořil. Krátce sdělil závěry, ke kterým přišel a o kterých podrobně vypráví v knize:
1) V roce 1934 na příkaz J. Pilsudského ministr zahraničních věcí Polska J. Bek a náčelník Generálního štábu polské armády J. Gonsiorovský uskutečnili řadu jednání se zástupci Německa a Japonska o společném napadení na SSSR;
2) V únoru 1934 byla dokonce podepsána tajná smlouva mezi Německem a Polskem;
3) 28. prosince 1934 v Kodani proběhla jednání J. Beka s ředitelem Banky Anglie M. Normanem a stálým zástupcem ministra zahraničních věcí Velké Británie R. Vansigardem. Na nich prý byly odsouhlaseny plány společného napadení SSSR Německem, Japonskem a Polskem. Byl též získán slib financování této operace. Současně si jako podmínku zástupci Velké Británie vyžádali podporu těchto plánů Francií.
Sovětské vedení o tom bylo rozvědkou informováno a muselo vynaložit velké úsilí, aby diplomatickou cestou tuto agresi odvrátilo.
Pro likvidaci ohniska napětí na Dálném východě SSSR 23. března 1935 podepsal dohodu o předání Čínské východní železnice loutkovému státu Mandžukuo, což fakticky znamenalo Japonsku.
V Evropě sovětská diplomacie na podzim 1933 začala aktivní jednání o uzavření smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Evropě. Současně byla vedena jednání s Francií o uzavření dvoustranné dohody o poskytnutí vzájemné vojenské pomoci v případě agrese. Pro uspíšení jednání a zesílení dojmu byl 20. dubna 1935 v „Pravdě“ a „Izvěstijach“ s odkazem na francouzské provinční noviny z 18. dubna otištěn text tajné polsko-německé smlouvy, uzavřené 25. února 1934. Vypukl skandál, jehož výsledkem bylo podepsání 2. května 1935 sovětsko-francouzské smlouvy o vzájemné pomoci.
Stanislav Morozov rovněž uvedl, že ve druhé části knihy podrobně rozebírá mechanismus „malé války“, s jejíž pomocí polská rozvědka plánovala vyvolat konflikt mezi Polskem a Ruskem. Jako spouštěcí mechanismus se plánovalo využít ozbrojené vystoupení, jakoby na ochranu polského obyvatelstva, jež žije na sovětském území. Sovětská tajná služba se však o těchto plánech dozvěděla včas a zklidnila situaci tak, že přestěhovala nespolehlivou část Poláků hlouběji do vnitrozemí.
Ve třetí části knihy autor vypráví o úspěšné realizaci polskými službami plánu „malé války“ na území Československa před obsazením Těšínského Slezska v říjnu 1938.
Druhá a třetí část knihy jsou založeny na dokumentech II. oddělení Hlavního štábu polské armády (rozvědka), které se nacházejí v ruských archivech.
Prezentace se těšila velkému zájmu posluchačů. Po vystoupení autor odpověděl na četné dotazy.
Tento článek je dostupný v: Russian
