Své podpoříme. Prezident Ruska ohlásil pomoc ruskojazyčným hromadným sdělovacím prostředkům (HSP) v zahraničí
„Rusko bude i nadále podporovat ruskojazyčné HSP v zahraničí a rovněž nenechá své krajany bez ochrany před jakýmikoli formami diskriminace,“ prohlásil prezident Ruska Vladimir Putin na V. celosvětovém kongresu krajanů.
Vladimir Putin zdůraznil, že na celosvětovém kongresu krajanů se sešlo více než 400 000 představitelů ruské komunity z 97 zemí, což dokazuje, nakolik je velké a různorodé ruské zahraničí.
„Vysoce si ceníme váš vklad do uchování a rozvoje ruského jazyka, do ochrany pro nás společných kulturních hodnot,“ obrátil se prezident na účastníky kongresu.
Objasnil, že vláda RF plánuje rozvíjet systém grantů na podporu kulturně-vzdělávacích projektů fondu „Russkij mir“ a rovněž v rámci nového federálního programu „Russkij jazyk“, který byl přijat v roce 2015 a na nějž bylo vyděleno více než 6,5 miliardy rublů.
„Budeme i nadále podporovat snahu ruského zahraničí o rozšíření společného informačního prostoru. V současnosti HSP působí ve více než 80 státech. Zachovávají si nezávislou, nepředpojatou pozici, i když někdy vyjadřují různá mínění, velká většina z nich se snaží podávat objektivní, čestné informace, informace o současném Rusku, jeho historii, jeho úspěších a rovněž o důležitých vnitropolitických událostech,“ upřesnil V. Putin.
Zdůraznil, že to vše slouží k upevňování mezinárodní autority a vlivu naší země. HSP rovněž pomáhají bourat stereotypy a předsudky z minulých let, bojovat proti různého rodu propagandistickým akcím a klišé a stavět proti nim pravdu o naší zemi. Hlava státu ubezpečila přítomné o tom, že Rusko bude i nadále pomáhat ruskojazyčným HSP. Včetně využití Fondu spolupráce s ruskojazyčným tiskem, jenž byl založen na podzim loňského roku.
O podpoře ruskojazyčných vydání v zahraničí na kongresu hovořil i ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov. Podle jeho slov ve více než 70 zemích je organizacím krajanů poskytována pomoc při zprostředkování předplatného na ruská periodika, celkem v těchto zemích pracuje více než 3000 HSP v ruském jazyce.
Fond spolupráce s ruskojazyčným tiskem se může stát jedním z mechanizmů pomoci činnosti elektronických a tištěných ruskojazyčných HSP v zahraničí, je přesvědčen náměstek ministra zahraničních věcí RF G. Karasin. Podle něho v současnosti pro Rusko pracuje dokonce internet, na němž se objevují desítky internetových stránek, jež byly vytvořeny zástupci mladého pokolení krajanů a které propagují pozitivní obraz Ruska. Ve více než 70 zemích organizace krajanů získávají pomoc při organizaci předplatného ruských periodik. Tento seznam, domnívá se diplomat, stačí, aby byl jasný výrazný pokrok krajanských organizací na informačním poli.
Mluvčí Rady federace Valentina Matvijenková vystoupila s návrhem vytvořit jednotný internetový portál, který by nabízel HSP píšícím v ruském jazyce operativní, ale především pravdivé informace o domácí a zahraniční politice Ruska. Podle ní „je to velmi důležité v podmínkách té informační války, jež se vede vůči naší zemi.“
Naši krajané v zahraničí zdůrazňují, že beseda na kongresu jim pomůže pochopit , jak mají dále pracovat v podmínkách globálních změn, které proběhly ve světě v posledních letech.
„Pro mne je důležité, jak se na kongresu projednává téma informační opozice, rusofóbie, pokusů narušení ruské identity, které se silně odráží na zahraničních krajanech, jaké budou provedeny závěry. My ze své strany jsme za spojení úsilí ruskojazyčných zahraničních HSP, které vystupují za dobré vztahy mezi Ruskem a Západem,“ zdůraznil J. Jeremenko, šéfredaktor portálu celoněmecké koordinační rady ruských krajanů „Russkoje pole“.
To podtrhnul ve svém projevu i prezident Ruska: „Nemůže nám být jedno, nemůže nás neznepokojovat to, že v řadě zemí cíleně znehodnocují systém vzdělávání v ruském jazyce, pod vymyšlenými záminkami ztěžují práci ruských divadel, knihoven, kulturních středisek.“
Podle slov V. Putina, uchování a rozvoj v zahraničí ruského jazyka, který „byl během století jazykem mezinárodní komunikace pro mnoho národů euroazijského kontinentu, pomáhal jim odhalovat poklady světové kultury, seznamoval je pokrokovými úspěchy vědy a techniky,“ bude udělována zvláštní pozornost. Pro realizaci tohoto cíle je již připravena koncepce „Russkoj školy za ruběžom“. V rámci programu „Russkij jazyk“, který byl přijat v tomto roce ve fondu „Russkij mir“, bude využit systém grantů na podporu kulturně-vzdělávacích projektů.
Při tom, jak prohlásil ministr zahraničních věcí S. Lavrov, Rusko jde nezávislou cestou a nikdy nepůjde cestou samoizolace, cestou hledání nepřátel, naopak Rusko bude vždy připraveno spolupracovat se všemi, kdo mu odpovídají vzájemností. Zdůraznil též, že krajané, kteří dobře znají situaci v zemích, v nichž žijí, mohou aktivně a efektivně napomáhat spolupráci s těmito zeměmi.
Kongres bude pracovat dva dny. Za tuto dobu účastníci budou moci navštívit plenární zasedání a tematické sekce, projednat u kulatého stolu otázky rozvoje ruskojazyčných HSP v zahraničí. Zítra, 6. listopadu, budou vyhlášeny závěry celosvětového kongresu krajanů.
Ljubov Glebovová navrhla změnit přístup k šíření ruského jazyka v zahraničí
Během konání V. celosvětového kongresu krajanů vedoucí Rossotrudničestva Ljubov Glebovová navrhla změnit přístup k šíření ruského jazyka v zahraničí: „Navrhujeme využívat zvýšeného zájmu o jazyk přes zvýšení zájmu o Rusko.“
„Je radostné vidět, že se zde dnes shromáždili zainteresovaní krajané, kteří jsou našim aktivem v propagování zájmů Ruska za jeho hranicemi,“ podotkla vedoucí Rossotrudničestva.
Podle L. Glebovové nehledě na omezení na úrovni mezistátních styků, ekonomické sankce, politický tlak, zájem o Rusko stále roste. „Nyní, když se Rusko stalo vlivným hráčem na mezinárodní aréně, je zvláště zajímavé pro občany jiných zemí. Na nás teď leží velká zodpovědnost, na otázky, které vzniknou, dávat adekvátní bezchybné odpovědi.“
Účastníci sekce vyjádřili přesvědčení, že efektivita činností ruské komunity v zahraničí, zaměřená na zachování své etnografické osobitosti značně vzroste a získá doplňkový silný impulz během praktické realizace koncepce „Russkaja škola za ruběžom“ a Státní koncepce podpory Ruskou federací ruského jazyka v zahraničí.
Ljubov Glebovová: „Ideologie uplatňování ruského systému vzdělání v zahraničí se nesmí změnit ve zjednodušenou praxi vytváření školních budov“
V Moskvě pokračuje V. celosvětový kongres krajanů. Druhý den fóra je plně věnován zasedáním v tematických sekcích.
Rossotrudničestvo vede sekci věnovanou rozšiřování ruského jazyka, ruské kultury a vzdělání v zahraničí. Moderátorem sekce je vedoucí Rossotrudničestva Ljubov Glebovová.
„Šíření ruského jazyka, ruské kultury a vzdělání v zahraničí je jednou z priorit Ruska. Je to základ ruské komunity, celého zahraničního ruského světa,“ zdůraznila vedoucí agentury.
Ljubov Glebovová stanovila hlavní úlohu Rossotrudničestva na nejbližší období, jež spočívá ve vytvoření „předmětného a srozumitelného plánu při realizaci koncepce rozvoje ruské školy a ruského jazyka“.
„Chystáme se aktivně zapojit do činnosti zaměřené na vytváření mechanizmů realizace koncepce „Russkaja škola“, aby se celá ideologie uplatňování ruského systému vzdělávání nezměnila ve zjednodušenou praxi vytváření školních budov. Musíme aktivněji využívat možnosti soukromého a státního partnerství, možnosti uplatnění ruských vzdělávacích metodik a standardů výchovy ve školách zahraničních států.“
Tento článek je dostupný v: Russian
