Online prezentace „Dubna: od počátků k budoucnosti“

Přesně před se­dm­de­sá­ti lety, 24. čer­ven­ce 1956, byla vý­no­sem pre­zi­dia Nej­vyš­ší­ho sovětu RSFSR osada na břehu Volhy po­vý­še­na na město. Tak se na mapě ob­je­vi­la bu­dou­cí Dubna — nej­se­ver­něj­ší město Mos­kev­ské ob­las­ti, kte­ré­mu bylo sou­ze­no stát se svě­to­vě pro­slu­lou me­t­ro­po­lí ja­der­né fyziky. Datum pre­zen­ta­ce nebylo zvo­le­no ná­ho­dou: výročí slaví vě­dec­ké město přesně na den.

A oprav­du všech­no za­čí­na­lo stany. Koncem 40. let se v hlu­bo­kém po­volž­ském lese roz­běh­la tajná stavba: vzni­kal zde urych­lo­vač na­bi­tých částic a osada pro vědce, která nebyla na žádné mapě. Na jaře 1956 závoj ta­jem­ství padl: je­de­náct států — mezi nimi i Čes­ko­slo­ven­sko — po­de­psa­lo dohodu o za­lo­že­ní Spo­je­né­ho ústavu ja­der­ných vý­zku­mů (SÚJV) a z vče­rej­ší­ho uza­vře­né­ho ob­jek­tu se stalo ote­vře­né me­zi­ná­rod­ní vě­dec­ké cen­t­rum. O čtyři měsíce poz­dě­ji se osada ofi­ci­ál­ně stala městem.

Od syn­chro­fá­zot­ro­nu k novým prvkům

V roce 1957 byl v Dubně spuš­těn syn­chro­fá­zot­ron — obří urych­lo­vač, který zůstal téměř tři roky nej­vý­kon­něj­ším na pla­ne­tě. Jeho prs­ten­co­vý magnet o hmot­nos­ti 36 tisíc tun je dodnes po­va­žo­ván za nej­těž­ší v dě­ji­nách urych­lo­va­cí tech­ni­ky. Právě na tomto stroji byla ob­je­ve­na čás­ti­ce an­ti­sig­ma-minus-hy­peron — jedno z prv­ních vel­kých po­tvr­ze­ní exis­ten­ce anti­hmo­ty.

Nej­vět­ší pýchou Dubny jsou nová po­líč­ka Men­dě­le­je­vo­vy ta­bul­ky: v la­bo­ra­to­řích města bylo syn­te­ti­zo­vá­no 14 che­mic­kých prvků, deset z nich poprvé na světě. Prvek č. 105 nese jméno města — dub­ni­um, a 118. prvek, oga­nesson, je po­jme­no­ván po aka­de­mi­ku Juriji Oga­ne­sja­no­vi, který v Dubně pra­cu­je dodnes. Město na Volze se tak do­slo­va za­psa­lo do ta­bul­ky visící v každé školní třídě pla­ne­ty.

Mil­ní­ky sedmi de­se­ti­le­tí

Město fyziků a lyriků

Dubna nikdy nebyla „jen“ vě­dec­kou plat­for­mou. Fran­couz­ská ma­líř­ka Nadia Léger da­ro­va­la So­vět­ské­mu svazu dvacet mo­zai­ko­vých panelů s por­tréty Tolsté­ho, Ma­ja­kov­ské­ho či Ga­ga­ri­na — a šťast­nou ná­ho­dou se vagon s mo­zai­ka­mi ocitl právě v Dubně. Po ná­vštěvě uměl­ky­ně v roce 1974 byly mo­zai­ky in­sta­lo­vá­ny u Domu kul­tu­ry „Mir“, kde vítají oby­va­te­le města dodnes.

Do téhož sálu opa­ko­va­ně při­jíž­děl s kon­cer­ty Vla­di­mir Vy­soc­kij — fyzici byli jeho ob­lí­be­ným pu­b­li­kem a jeho „Pochod fyziků“ zli­do­věl. Dalším sym­bo­lem města je pomník Itala Bruna Pon­te­cor­va, který v Dubně prožil více než čty­ři­cet let: bron­zo­vý vědec stojí vedle svého věr­né­ho jízd­ní­ho kola. Kolo je tu vůbec hlav­ním do­prav­ním pro­střed­kem — a jak žer­tu­jí místní, i sou­čás­tí kul­tur­ní­ho kódu města.

Česká stopa v Dubně

Dubna měla od samého po­čát­ku i českou tvář. Čes­ko­slo­ven­sko stálo u zrodu SÚJV a prvním vi­ce­di­rek­to­rem ústavu se stal praž­ský te­o­re­tic­ký fyzik Václav Vo­tru­ba. V růz­ných letech za­stá­va­li ve­dou­cí funkce v Dubně fyzici Ivan Úlehla a Čestmír Šimáně, čeští vědci vedli la­bo­ra­to­ře ústavu. Po de­se­ti­le­tí ve městě trvale pra­co­va­ly de­sít­ky od­bor­ní­ků z Čes­ko­slo­ven­ska a poz­dě­ji z České re­pub­li­ky, stu­den­ti sem jez­di­li na letní stáže a ví­tě­zo­vé české fy­zi­kál­ní olym­pi­á­dy zís­ká­va­li jako odměnu praxi v la­bo­ra­to­řích ústavu. Více o spo­leč­ných ka­pi­to­lách ruské a české vědy na­jde­te v od­ka­zech pod člán­kem.

Dubna dnes — a zítra

Dnešní Dubna je vě­dec­ké město se zvlášt­ní eko­no­mic­kou zónou, město kon­struk­té­rů le­ta­del, pří­stro­jů a pro­gra­má­to­rů. Hlavní stav­bou po­sled­ních let je urych­lo­vač NICA: na jaře 2026 dosáhl kom­plex pro­jek­to­vé­ho výkonu a za­zna­me­nal mi­li­ar­dy srážek těž­kých jader. Vědci na něm znovu vy­tvá­ře­jí stav hmoty prv­ních oka­mži­ků po Velkém třesku — a zá­ro­veň tes­tu­jí elek­tro­ni­ku pro vesmír a vy­ví­je­jí metody léčby nádorů svazky částic. Ony „léky bu­douc­nos­ti“ se rodí právě tady.

Jaká byla tato cesta — od stanů na břehu Volhy až po stroje na­hlí­že­jí­cí do prv­ních oka­mži­ků vesmí­ru — ukáže online pre­zen­ta­ce „Dubna: od po­čát­ků k bu­douc­nos­ti“. Za­pně­te si video na za­čát­ku této strán­ky 24. čer­ven­ce v 11:00 a vy­dej­te se na cestu časem spolu s námi.