Sovětsko-československá věda: od Dubna do Řeže
Po roce 1945 vytvořily SSSR a Československo jeden z nejrozsáhlejších programů vědecké spolupráce v historii. Fyzika, chemie, geologie, biologie — společné laboratoře, společné konference, stovky vědců pracujících na dvou místech: sovětské Dubně a českém Řeži.
Spojený ústav jaderných výzkumů
Dubna — město vědců na Volze — se stalo místem přitažlivosti pro fyziky z východního bloku. Českoslovenští výzkumníci zde pracovali bok po boku se sovětskými kolegy na úkolech jaderné fyziky. Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV), založený roku 1956, sdružoval specialisty z 18 zemí.
Československo bylo jedním z klíčových členů SÚJV: jeho vědci se účastnili experimentů na urychlovačích, publikovali společné články a sám ústav vydával doktoráty uznávané v Praze.
Jaderný reaktor v Řeži
V roce 1957 byl v Řeži spuštěn první jaderný reaktor Československa — postavený za sovětské technické pomoci. Reaktor VVR-S se stal základem Ústavu jaderné fyziky ČSAV a dal podnět k rozvoji československého jaderného programu.
Sovětsko-československá spolupráce se rozšiřovala i do dalších oblastí: polymerová chemie, geochemie, biofyzika. Společné expedice, sdílené laboratoře, programy výměny aspirantů — to vše vytvářelo živou tkáň vědecké spolupráce.