Knižní výstava „Folklor — duše národa“

Ve vit­rí­ně se sešla ne­vy­čer­pa­tel­ná po­klad­ni­ce ústní lidové slo­ves­nos­ti — od dáv­ných bájí, bylin a po­há­dek až po zvyky a tra­di­ce utvá­ře­né po sta­le­tí. Tyto knihy po­má­ha­jí po­no­řit se do světa sta­rých mýtů a dáv­ných legend, poznat ruské zvyky a se­zná­mit se se všemi barva­mi li­do­vé­ho slova: by­li­na­mi, pří­slo­ví­mi a po­ře­ka­dly, ří­ka­dly i há­dan­ka­mi.

Svátek s hlu­bo­ký­mi kořeny

Sa­mot­ný svátek je mladý. Byl usta­no­ven v roce 2022 na zá­kla­dě V. Vše­rus­ké­ho kon­gre­su folklo­ris­tů a poprvé se akce konala v Roce kul­tur­ní­ho dě­dic­tví národů Ruska. Záměr je prostý a dů­le­ži­tý: svést do­hro­ma­dy lidi růz­né­ho věku a růz­ných pro­fe­sí, aby spo­leč­ně po­zná­va­li a chrá­ni­li folklor­ní dě­dic­tví.

Datum nebylo zvo­le­no ná­ho­dou. 17. čer­ven­ce se na­ro­dil vy­ni­ka­jí­cí ruský et­no­graf, an­tro­po­log a ces­to­va­tel Ni­ko­laj Ni­ko­la­je­vič Miklu­cho-Maklaj (1846–1888). Vědec, jehož pře­svěd­če­ním bylo, že „všich­ni lidé jsou si od pří­ro­dy rovni“, celý život s úctou stu­do­val kul­tu­ru vzdá­le­ných národů — a tento ohle­du­pl­ný vztah k cizímu dě­dic­tví dnes in­spi­ru­je k péči o dě­dic­tví vlast­ní.

Sbě­ra­te­lé, jimž vdě­čí­me za po­hád­ku

Folklor by se mohl beze stopy roz­ply­nout v čase, nebýt sbě­ra­te­lů. Ale­xan­dr Afa­na­sjev během pat­nác­ti let sebral a sys­te­ma­ti­zo­val „Ná­rod­ní ruské po­hád­ky“ — nej­vět­ší soubor rus­kých po­há­dek: kolem 600 syžetů v osmi se­ši­tech, které vy­chá­ze­ly v letech 1855 až 1863. Právě díky němu poznal široký čtenář Babu Jagu, Ko­š­če­je Ne­smr­tel­né­ho, Vasi­li­su Pře­moud­rou a de­sít­ky dal­ších postav. Pro srov­ná­ní: pro­slu­lá sbírka bratří Grimmů čítá kolem dvou set po­há­dek.

Další Afa­na­sje­vo­vo dílo — „Po­e­tic­ké názory Slo­va­nů na pří­ro­du“ (1865–1869, tři svazky) — se stalo zá­sad­ním vý­zku­mem slo­van­ských věr, pověr a bájí, svého druhu klíčem k tomu, jak naši před­ko­vé viděli a vy­klá­da­li svět.

Vedle na po­li­cích — „Pří­slo­ví rus­ké­ho národa“ Vla­di­mi­ra Dala, jež shr­nu­la přes třicet tisíc pří­slo­ví, po­ře­ka­del a há­da­nek, a „Há­dan­ky rus­ké­ho národa“ Dmi­t­ri­je Sa­dov­ni­ko­va. Malé žánry se uká­za­ly jako nej­ži­vo­ta­schop­něj­ší: roz­po­či­ta­dla, ří­ka­dla, ja­zy­ko­la­my a há­dan­ky zní dodnes v každém dět­ském pokoji — často dřív, než se dítě naučí číst.

Vý­sta­va „Folklor — duše národa“ je ote­vře­na v knihov­ně Rus­ké­ho domu v Praze. Přijď­te — za každou z těchto knih žije hlas národa, který stojí za to slyšet.