Dne 10. dubna 2017 se ve Velkém sále Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze konal večer se známým ruským spisovatelem Jurijem Poljakovem.
Jurij Poljakov je ruský spisovatel, dramatik a publicista. Od roku 2001 pracuje jako šéfredaktor Literárních novin. Je rovněž členem Rady pro kulturu a umění při prezidentovi RF.
Celkový náklad jeho děl činí více než 9 milionů exemplářů. Knihy Poljakova získaly mnoho literárních cen, byly zařazeny do školního programu a přeloženy do mnoha jazyků. Bylo podle nich natočeno i 15 filmů a seriálů.
Příjezd Poljakova do Česka je spojen s vydáním zde v českém jazyce jeho povídky „Rabota nad ošibkami“ (Práce s chybami). Do češtiny byla povídka přeložena aspirantkou Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslavou Janečkovou, vítězkou II. ročníku soutěže překladů, jež byla organizována RSVK v Praze a ruským Institutem překladů. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis.
Večer zahájil vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR Leonid Gamza, který přivítal spisovatele a hosty.
Vydavatel knihy Filip Tomáš poděkoval RSVK v Praze za vynikající nápad, výběr kvalitních textů pro soutěž a rovněž za možnost spolupráce s kolegy z českých univerzit, kteří nejen působili v porotě, ale byli i redaktory a korektory textů. Nyní, v období emocí a sankcí, se literatura a kultura nacházejí vně politiky. Důkazem toho je fakt, že se v ČR objevily nové překlady knih z ruského jazyka. Zvláštní poděkování adresoval ruskému Institutu překladů za podporu soutěže a vydání knihy.
Překladatelka Jaroslava Janečková pověděla o své práci na překladu. Sdělila, že nejtěžší bylo překládat reálie sovětského období, zkratky a neologismy. Zdůraznila, že problémy mravní volby vztahů mezi školáky, jejich rodiči a učiteli jsou ve všech zemích stejné.
Jurij Poljakov podrobně pověděl o své tvorbě za období, jež uplynulo od jeho poslední návštěvy Prahy v roce 2008. Sdělil, že v roce 2015 ve 12 divadlech Moskvy proběhl divadelní festival „Smotriny“, věnovaný jeho tvorbě. Pozastavil se na vlivu politických procesů v Rusku na kulturu a umění. Podtrhnul, že v současnosti není v Rusku žádná cenzura, neexistují žádné zákazy tvorby a vyjadřování svých názorů. Jako příklad uvedl úspěch své poslední satirické hry „Čemodančik“ (Kufřík). Dále řekl, že zástupci tzv. „opozice“ v literatuře a kultuře ani nemají odvahu nazývat věci svým jménem. „Někteří autoři nejsou spokojeni s tím, že se narodili v Rusku. Tak, objasni, proč nejsi spokojen. Ne, jen naznačují.“
Statut pověřené osoby Vladimira Putina při posledních volbách prezidenta objasnil tím, že ho bere jako zachránce Ruska před rozpadem. Uvedl: „V 70 procentech se shoduji s jeho názory“.
V povídání o své práci šéfredaktora Literárních novin zdůraznil, že noviny často publikují „názory, které se liší od názorů představitelů moci, ale jsou totožné s názory velké části národa“. Jako příklad uvedl úspěšný boj za vyloučení ze školního programu „subjektivního“ díla A. Solženicyna „Archipelag GULAG“. „Ani jeden opravdový spisovatel se nezabýval jen literaturou. Spisovatel nutně potřebuje živnou půdu ze života, jinak se stane „hrozným sucharem“.
Podělil se o to, že nyní píše knihu o sovětském dětství, kterou doufá vydat v příštím roce. Téma své nové knihy objasnil velkým zájmem mládeže o sovětskou minulost, hlavně o poslední desetiletí. Zdůraznil, že v mnoha literárních dílech je líčen překroucený obraz tohoto období života ruského národa.
Na setkání v RSVK v Praze bylo přítomno asi 80 hostů. Na závěr Poljakov odpověděl na četné dotazy posluchačů, podepsal zájemcům své knihy a vyfotografoval se s nimi.
Tentýž den spisovatel vystoupil s přednáškou „Současná ruská literatura: postmodernizmus či postrealizmus?“ na Univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Přednášky spisovatele poté proběhnou 11.- 12. dubna i na univerzitách v Brně, Olomouci a Bratislavě.
Podrobné interview se spisovatelem bylo publikováno v ruskojazyčných novinách „Pražskij tělegraf“.
