O Rusku

Roz­lo­ha Ruska činí 17,1 mi­li­o­nu čtve­reč­ních ki­lo­me­t­rů. To je téměř dvoj­ná­so­bek dru­hé­ho nej­vět­ší­ho státu — Kanady. Na tomto pro­sto­ru se vejdou všech­na kli­ma­tic­ká pásma kromě tro­pic­ké­ho, více než sto národů s vlast­ní­mi jazyky a půl­dru­hé de­sít­ky mi­li­o­no­vých měst. Země se táhne téměř deset tisíc ki­lo­me­t­rů od vý­cho­du na západ — když v Ka­li­nin­gra­dě pra­cov­ní den teprve začíná, ve Vla­di­vos­to­ku už skon­čil.

Taková ve­li­kost určuje prak­tic­ky vše: lo­gis­ti­ku, ener­ge­ti­ku, po­li­tic­ké uspo­řá­dá­ní, kul­tur­ní mapu i zvyky lidí. Ruské re­gi­o­ny se od sebe liší stejně silně jako jed­not­li­vé ev­rop­ské země. Po­mo­řan­ský sever, ko­zác­ký Don, ural­ská prů­mys­lo­vá zóna, si­biř­ská tajga, budd­his­tic­ké Kal­myc­ko, mus­lim­ský Ta­tar­stán, so­peč­ná Kam­čat­ka — každý má svou his­to­rii, kra­ji­nu, ku­chy­ni, svůj rytmus.

Rusko sou­se­dí s 18 státy — více než ja­ká­ko­li jiná země světa. Po­břež­ní linie o délce 37 000 km je omý­vá­na vodami tří oceánů. Územím pro­té­ka­jí nej­vět­ší řeky Eura­sie — Lena, Ob, Je­ni­sej a Amur. Nej­vět­ší slad­ko­vod­ní jezero pla­ne­ty — Bajkal — se na­chá­zí také zde: ukrývá při­bliž­ně 20 % svě­to­vých zásob sladké vody. Pod­ne­bí země je stejně roz­ma­ni­té: od ark­tic­ké tundry na severu po sub­tro­py Čer­no­moř­ské­ho po­bře­ží na jihu.

Ruská kul­tu­ra vznik­la z ně­ko­li­ka vrstev. Sta­ro­rus­ká iko­no­pis a ar­chi­tek­tu­ra, by­zant­ské cír­kev­ní dě­dic­tví, pe­t­rov­ská eu­ro­pe­i­za­ce 18. sto­le­tí, zlatý věk li­te­ra­tu­ry a hudby 19. sto­le­tí, avant­gar­da a so­vět­ský mo­der­nis­mus 20. sto­le­tí — to vše dál žije vedle sebe. Tolstoj a Do­sto­jev­skij, Čaj­kov­skij a Ra­chma­ni­nov, Repin a Kan­din­skij, Ej­zen­štejn a Tar­kov­skij — jména, která patří nejen Rusku, ale celému světu.

Sym­bo­ly, podle nichž se země pozná na dálku, vznik­ly v růz­ných dobách. Ma­t­rjo­š­ka — konec 19. sto­le­tí, sa­mo­var — 18. sto­le­tí, ko­že­ši­no­vá čepice ušanka — mo­der­ni­za­ce 20. sto­le­tí, balet — pe­t­rov­ský import, který se stal ruským ná­rod­ním uměním. Pra­vosla­ví přišlo z By­zan­ce v roce 988; pl­stě­né boty va­len­ki, bře­zo­vé koš­ťá­tě do sauny a pel­me­ni — z rol­nic­ké­ho a taj­go­vé­ho způ­so­bu života. Každý symbol je struč­nou his­to­rií celé vrstvy života.

Rusko je mno­ho­ná­rod­nost­ní stát: Tataři, Baški­ro­vé, Čuva­šo­vé, Burja­ti, Če­čen­ci, Ose­tin­ci, Jakuti a ještě sto pa­de­sát národů si za­cho­va­lo vlast­ní jazyky, kroje a tra­di­ce. Na svát­cích a fes­ti­va­lech po celé zemi lze spat­řit de­sít­ky va­ri­ant li­do­vé­ho kroje — každý se svou ba­rev­nos­tí, vý­šiv­kou a stři­hem, vy­prá­vě­jí­cí o původu a his­to­rii svého národa.

Ku­li­nář­ské tra­di­ce jsou stejně roz­ma­ni­té jako pro­stor země: ukha a ras­ťe­ga­je na Volze, pel­me­ni a stro­ga­ni­na na Sibiři, chin­ka­li a šašlyk na Kav­ka­ze, čak-čak v Ta­tar­stá­nu. Ruská sauna, mas­le­nič­né veselí, ko­zác­ké tance, ja­kut­ský ysyach — každý národ má svou verzi spo­leč­né­ho svátku. To není ar­chiv­ní ex­po­nát, ale živá kul­tu­ra, která se každý den ob­no­vu­je.