Věda a vzdělávání

První ruský vědec-en­cy­klo­pe­dis­ta. Za­lo­žil Mos­kev­skou uni­ver­zi­tu (1755), vy­pra­co­val mo­le­ku­lár­ně-ki­ne­tic­kou teorii tepla, ob­je­vil at­mo­sfé­ru Venuše. Básník, his­to­rik, re­for­má­tor jazyka.

V roce 1869 ob­je­vil pe­ri­o­dic­ký zákon che­mic­kých prvků — jeden z nej­zá­sad­něj­ších objevů v dě­ji­nách vědy. Před­po­vě­děl exis­ten­ci a vlast­nos­ti tehdy ještě ne­ob­je­ve­ných prvků.

Tvůrce ne­e­u­kli­dov­ské ge­o­me­t­rie — „Lo­ba­čev­ské­ho ge­o­me­t­rie”. Způ­so­bil re­vo­lu­ci v ma­te­ma­ti­ce tím, že do­ká­zal, že Eu­kli­dův axiom rov­no­bě­žek není je­di­nou mož­nos­tí.

První ruský lau­re­át No­be­lo­vy ceny. Ob­je­vil pod­mí­ně­né a ne­pod­mí­ně­né re­flexy, po­lo­žil zá­kla­dy neu­ro­fy­zi­o­lo­gie a be­ha­vi­o­rál­ní psy­cho­lo­gie. Jeho pokusy se psy vstou­pi­ly do učeb­nic po celém světě.

Jeden z nej­vý­znam­něj­ších te­o­re­tic­kých fyziků 20. sto­le­tí. Tvůrce teorie supra­te­ku­tos­ti a kvan­to­vé ka­pa­li­ny. Autor slav­né­ho „Kurzu te­o­re­tic­ké fyziky” v 10 svaz­cích — stan­dar­du fy­zi­kál­ní­ho vzdě­lá­vá­ní.

Vy­vi­nul po­lo­vo­di­čo­vé he­te­rostruk­tu­ry, na nichž jsou za­lo­že­ny mo­der­ní LED, la­se­ro­vé diody, so­lár­ní články a mo­bil­ní ko­mu­ni­ka­ce. No­be­lo­va cena za fyziku v roce 2000.