Kulatý stůl na památku ruského myslitele  P.I. Novgorodceva v RSVK v Praze

Kulatý stůl na památku ruského myslitele P.I. Novgorodceva v RSVK v Praze

Dne 2. června 2016 se v Li­te­rár­ním salonu Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­nil kulatý stůl rus­kých a čes­kých vědců „Pavel No­v­go­rod­cev: evo­lu­ce jeho fi­lo­zo­fic­ko-práv­nic­ký No­v­go­rod­cev ch myš­le­nek“, vě­no­va­ný 150. výročí na­ro­ze­ní rus­ké­ho fi­lo­zo­fa. Akce byla ini­ci­o­vá­na sku­pi­nou rus­kých kra­ja­nů, ži­jí­cích v Praze a pro­běh­la za odpory Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Pavel No­v­go­rod­cev byl známým ruským práv­ní­kem, fi­lo­zo­fem, ve­řej­ným a po­li­tic­kým či­ni­te­lem. Byl pro­fe­so­rem Práv­nic­ké fa­kul­ty Mos­kev­ské uni­ver­zi­ty a ře­di­te­lem Mos­kev­ské ob­chod­ní uni­ver­zi­ty. Byl rovněž au­to­rem řady vel­kých děl o his­to­rii práva, pu­b­li­ko­val se v mnoha sbor­ní­cích rus­kých fi­lo­zo­fů. Od roku 1920 byl v emi­gra­ci. Byl za­kla­da­te­lem a dě­ka­nem Rus­ké­ho práv­nic­ké­ho in­sti­tu­tu (fa­kul­ty) Kar­lo­vy uni­ver­zi­ty. Zemřel v Praze v dubnu roku 1924. Je po­cho­ván na Ol­šan­ském hřbi­to­vě.

Ku­la­té­ho stolu se zú­čast­ni­li přední vě­dec­ký pra­cov­ník Domu rus­ké­ho za­hra­ni­čí A. Solže­nicy­na Oleg Jer­mi­šin, docent ka­ted­ry teorie a his­to­rie práva Ná­rod­ní vý­zkum­né uni­ver­zi­ty Vysoká škola eko­no­mi­ky Bulat Na­zmu­t­di­nov, vě­dec­ký pra­cov­ník In­sti­tu­tu slo­van­ských věd Ana­to­lij Šitov a zá­stup­ce ve­dou­cí­ho Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR Oleg So­lo­du­chin.

Oleg Jer­mi­šin po­drob­ně in­for­mo­val o evo­lu­ci fi­lo­zo­fic­kých názorů No­v­go­rod­ce­va, jeho myš­len­kách o spo­le­čen­ském ideálu. Bulat Na­zmu­t­di­nov se za­sta­vil u roz­vo­je práv­nic­kých názorů rus­ké­ho mys­li­te­le, jeho pří­stu­pu k řešení pro­blé­mů vztahů de­mo­kra­cie jako vlády národa a jako vo­leb­ní de­mo­kra­cie.

Účast­ní­ci ku­la­té­ho stolu se shodli na tom, že v emi­gra­ci se názory P. No­v­go­rod­ce­va velmi změ­ni­ly. Za­fi­xo­val tři krize v životě ev­rop­ské spo­leč­nos­ti – krizi za­stu­pi­tel­ské formy řízení, krizi in­di­vi­du­ál­ní osob­nos­ti a krizi státu. Do­mní­vá se, že tři krize při­ved­ly k roz­ší­ře­ní anar­chis­tic­kých (od­mí­tá­ní státu) a mar­xis­tic­kých (teorie odumí­rá­ní státu) názorů. Účast­ní­ci ku­la­té­ho stolu sou­hla­si­li s tím, že brzká smrt mys­li­te­le mu ne­u­mož­ni­la do konce for­mu­lo­vat od­po­vě­di na tyto otázky.