Dne 26. června 2017 se v Křišťálovém sále RSVK v Praze uskutečnil mezinárodní kulatý stůl ruských a českých historiků „Jak se rodila ruská Praha“, věnovaný 100. výročí ruské revoluce roku 1917. Akce byla připravena Komisí historiků a archivářů Ruska a Česka a Ruskou státní humanitární univerzitou (RGGU) za podpory Ministerstva školství a vědy RF, Velvyslanectví RF v ČR a Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR.
Historie ruské emigrace v Československu, proces složitý a nejednoznačný, vyvolává v současnosti velký zájem jak u odborníků, tak i u široké veřejnosti. Studium podmínek života, práce a kulturního dědictví Rusů v zahraničí je velmi důležité a aktuální. Emigranti, kteří po roce 1917 opustili vlast, se stali ochránci velké části kulturního dědictví dorevolučního Ruska. Československá vláda včele s prezidentem Tomášem Masarykem, ministrem zahraničí E. Benešem a premiérem K. Kramářem připravila a přijala speciální program Ruská akce na podporu uprchlíků z Ruska, která byla zaměřena jak na jejich asimilaci, tak i na rozvoj vlastní vědy a kultury.
Na kulatý stůl přijela do Prahy delegace ruských vědců a odborníků včele s prezidentem RGGU J. Pivovarem a rovněž jejich kolegové z Česka a Slovenska.
Moderátory stolu byli spolupředseda Komise historiků a archivářů Ruska a Česka, zástupce ředitele Historického ústavu AV ČR doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc., a prezident RGGU J. Pivovar.
Kulatý stůl zahájil mimořádný a zplnomocněný velvyslanec RF v ČR A. Zmejevskij, který zdůraznil, že akce probíhá v rok 100. výročí ruské revoluce a před blížícím se rokem 1918, kdy vzniklo samostatné Československo. Dále sdělil, že 23. června tohoto roku na zasedání Mezivládní komise pro záležitosti krajanů v zahraničí v Domě ruského zahraničí A. Solženicyna v Moskvě ministr zahraničních věcí RF S. Lavrov informoval o tom, že se již v brzké době plánuje na bázi Domu vytvořit v Rusku první Muzeum ruského zahraničí. Domnívá se, že bohaté historické a kulturní dědictví ruské emigrace v Československu může a dokonce musí zaujmout v tomto muzeu důstojné místo.
Vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR L. Gamza podtrhnul důležitost a aktuálnost jak systematické vědecké – výzkumné, tak i publikační činnosti komise a tématu zasedání. Popřál účastníkům kulatého stolu hodně úspěchů v dalším studiu a analýze historických událostí, které měly vliv na další rozvoj rusko-českých vztahů.
S referáty vystoupili J. Pivovar (Svět ruské Prahy v kontextu globálního dialogu kultur XX. – začátku XXI. století), zástupce ředitele historicko-dokumentárního oddělení MZV RF A. Rudnickij (Sovětští diplomaté a ruská emigrace v Praze, 20. léta: z dokumentů archivu MZV RF), ředitel Archivu RAV V. Afiani (Historik – emigrant A. Florovskij: výsledky a perspektivy studia a publikace jeho vědeckého dědictví), docent RGGU A. Levčenkov (Činnost Komise historiků a archivářů Ruska a Česka v kontextu se 100. výročím revoluce 1917 a začátku Občanské války v Rusku) a ředitel UNC Art design RGGU G. Volkovová (Obrazy Prahy ve fotografickém dědictví ruské emigrace 20. a 30. let).
Z české strany se kulatého stolu zúčastnili a vystoupili: profesor Historického ústavu AV ČR PhDr. Emil Voráček, DrSc. (Ekonomická myšlenka ruské emigrace v meziválečném Československu), profesorka Ústavu současné historie AV ČR H. Nosková (Ruská emigrace v Československu 1924 – 1954), docent Historického ústavu AV ČR v Brně doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. (Karel Kramář, jeho pomoc ruské emigraci a Ruské akci v Československu), zaměstnankyně Památníku národního písemnictví (Praha) PhDr. Michaela Kuthanová, PhD., (Prezentace výstavy „Zkušenosti emigrace“), docentka Prešovské univerzity Ĺubica Harbuľová, CSc., (Ruská emigrace v meziválečném Slovensku), zaměstnanec Národního archivu Praha Mgr. David Hubený (Ruská a ukrajinská emigrace v Podkarpatské Rusi a Československý stát. Možnosti využití emigrace z carského Ruska pro vytvoření československého řízení v Podkarpatské Rusi) a docent Masarykovy univerzity v Brně V. Honec (Ruská filozofie v emigraci v meziválečném Československu).
Dálkově texty referátů a prezentace představili starší vědecká pracovnice oddělení písemných pramenů ruského Státního historického muzea M. Katagoščinová (Svět sběratelů ruské Prahy v1.polovině XX. století), profesor Ruské státní univerzity turismu a servisu V. Jeršov (Severokavkazská emigrace ve veřejně-politickém životě ruské Prahy 1920-1930).
Během kulatého stolu proběhla diskuse k referátům a výměna názorů.
Po zasedání účastníci navštívili budovu českého MZV v historickém Černínském paláci, kde si prohlédli mimo jiné i byt J. Masaryka, který stál u kolébky vzniku nezávislosti Československa.
Dne 27. června účastníci kulatého stolu navštíví výstavu věnovanou ruské emigraci „Zkušenosti vyhnanství. Osudy emigrantů z území bývalého Ruského impéria do Československa“. Pořádají ji v Praze v historickém letním paláci Hvězda Památník národního písemnictví, Muzeum české literatury, Slovanský ústav AV ČR, Národní galerie Praha a Národní filmový archiv ČR.