Kulatý stůl „Rusko a Ukrajina: blízké národy a neurčitá budoucnost“ v RSVK v Praze

Dne 30. května 2016 se v Li­te­rár­ním salonu Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­nil kulatý stůl „Rusko a Ukra­ji­na: blízké národy a ne­u­r­či­tá bu­douc­nost (his­to­rie, sou­čas­nost, vnější a vnitř­ní fak­to­ry, cesty dal­ší­ho roz­vo­je vztahů)“. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na čes­ký­mi spo­le­čen­ský­mi or­ga­ni­za­ce­mi — Aso­ci­a­cí ab­sol­ven­tů rus­kých (so­vět­ských) vy­so­kých škol a Klubem MGIMO za pod­po­ry Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

S hlav­ním re­fe­rá­tem vy­stou­pil známý český no­vi­nář Vla­di­mír Diviš, jenž se dlouhá léta zabývá stu­di­em rusko-ukra­jin­ských vztahů.

Vla­di­mír Diviš je ab­sol­ven­tem MGIMO, v letech 1981 – 1985 pra­co­val jako ko­re­spon­dent novin Rudé právo v Moskvě. V sou­čas­nos­ti je ex­ter­ním spo­lu­pra­cov­ní­kem novin Právo, kde vede vlast­ní slou­pek.

Diviš se do­mní­vá, že sou­čas­nou si­tu­a­ci na Ukra­ji­ně je možné nazvat „in­for­mač­ním to­ta­li­ta­ris­mem“. Po­drob­ně se za­sta­vil u his­to­rie ukra­jin­ské stát­nos­ti a pod­tr­hl její těsné spo­je­ní s Ruskem. Soudí, že sou­čas­ný pokus o do­sa­že­ní ne­zá­vis­los­ti Ukra­ji­ny vy­krys­ta­li­zo­val do jasně vy­já­d­ře­né­ho na­ci­o­na­lis­mu, cí­le­né­ho ničení styků s Ruskem, od­mí­tá­ní všeho rus­ké­ho až po za­ká­zá­ní kla­sic­ké li­te­ra­tu­ry, mo­der­ní ki­ne­ma­to­gra­fie a te­le­vi­ze a ab­surd­ní­ho pře­jme­no­vá­vá­ní ze­mě­pis­ných ob­jek­tů, jež je ob­jas­ňo­vá­no „de­ru­si­fi­ka­cí“ a „de­ko­mu­ni­za­cí“. Vla­di­mír Diviš po­rov­nal uměle vy­vo­lá­va­né ne­přá­tel­ství a ne­ná­vist ve vztahu ke všemu rus­ké­mu na Ukra­ji­ně se si­tu­a­cí v roce 1968 v Čes­ko­slo­ven­sku. Pro­hlá­sil, že za dlouhá léta práce no­vi­ná­ře ještě nikdy ne­vi­děl ta­ko­vou ma­so­vou fal­zi­fi­ka­ci faktů, za­ml­čo­vá­ní a pře­kru­co­vá­ní re­a­li­ty v hro­mad­ných sdě­lo­va­cích pro­střed­cích (HSP) jak v ukra­jin­ských, tak i v zá­pad­ních. Zdů­raz­nil, že tak vzni­ka­jí vztahy ve spo­leč­nos­ti na po­ko­le­ní do­pře­du a tento proces je slo­ži­té vrátit do nor­mál­ních kolejí.

Diviš rovněž pod­trh­nul, že české HSP se vy­hý­ba­jí de­mon­stra­ci ob­jek­tiv­ní­ho obrazu udá­los­tí, jež pro­bí­ha­jí na Ukra­ji­ně. Česká te­le­vi­ze ani ne­vy­u­ží­vá ma­te­ri­á­ly zá­pad­ních kolegů (např. BBC, fran­couz­ských te­le­viz­ních kanálů). Do­mní­vá se, že řeč je o vědomé in­for­mač­ní po­li­ti­ce, která se re­a­li­zu­je podle prin­ci­pu „co není uká­zá­no, to ne­e­xis­tu­je“. Zdů­raz­nil kva­li­tu podání ukra­jin­ských udá­los­tí v rus­kých HSP, po­u­ká­zal na mno­ho­ná­sob­ně zvý­še­nou pro­fe­si­o­na­li­tu a ne­zá­vis­lost rus­kých no­vi­ná­řů ve srov­ná­ní s ob­do­bím jeho pů­so­be­ní v Moskvě.

Po vy­stou­pe­ní Vla­di­mí­ra Diviše se roz­vi­nu­la 1,5 ho­di­no­vá dis­ku­ze a po­měr­ně bouř­li­vá výměna názorů.

Před­sta­vi­tel­ka Česka v Komisi OBSE v roce 2014 v Char­ko­vě Věra Iva­no­vi­čo­vá in­for­mo­va­la o tra­gic­kých osu­dech uprch­lí­ků z Donba­su.

Jan Kem­pbell z Čes­ko­slo­ven­ské­ho in­sti­tu­tu me­zi­ná­rod­ních vztahů ci­to­val ne­dáv­né in­ter­view fran­couz­ské­ho po­li­to­lo­ga čes­ké­ho původu Jacka Rup­ni­ka o tom, že dnes již ne­e­xis­tu­je jed­no­ta Evropy ve vztahu k sank­cím vůči Rusku.

Na závěr dis­ku­se členka ko­lek­ti­vu autorů učeb­ni­ce „Ruský jazyk pro po­kro­či­lé“ Jana Vac­ko­vá za po­tles­ku pří­tom­ných sdě­li­la, že ruský jazyk se v Česku mezi ab­sol­ven­ty střed­ních škol stává stále po­pu­lár­něj­ší. Mnozí z nich ob­jas­ňu­jí svoji volbu přáním „na zlo sank­cím“ si zprávy o udá­los­tech na Ukra­ji­ně a Krymu pře­číst a vy­slech­nout „z první ruky“.