Kulatý stůl „70. výročí ukončení Druhé světové války“ v RSVK v Praze

Kulatý stůl „70. výročí ukončení Druhé světové války“ v RSVK v Praze

Dne 25. května 2015 se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze konal kulatý stůl „70. výročí ukon­če­ní Druhé svě­to­vé války a snahy o pře­zkou­má­ní jejích vý­sled­ků“. Akce byla při­pra­ve­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR ve spo­lu­prá­ci s Aso­ci­a­cí ab­sol­ven­tů rus­kých (so­vět­ských) vy­so­kých škol.

S hlav­ní­mi re­fe­rá­ty vy­stou­pi­li zá­stup­ce ve­dou­cí­ho od­dě­le­ní his­to­rie XX. sto­le­tí In­sti­tu­tu his­to­rie Aka­de­mie věd ČR pro­fe­sor Emil Vo­rá­ček a ruský spi­so­va­tel, his­to­rik, čestný člen Aka­de­mie vo­jen­ských věd Ruska Svja­to­slav Rybas. Mo­de­rá­to­rem ku­la­té­ho stolu byl před­se­da Klubu MGIMO Jiří Bednář.

Akci za­há­jil ve­dou­cí Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR Leonid Gamza, který při­ví­tal účast­ní­ky a hosty. Zdů­raz­nil dů­le­ži­tost pro­jed­ná­va­né­ho tématu a vyzval všech­ny k ak­tiv­ní dis­ku­zi.

Svja­to­slav Rybas hlavní část svého vy­stou­pe­ní vě­no­val úloze dru­hé­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho pre­zi­den­ta Ed­var­da Beneše při roz­vo­ji vztahů mezi našimi zeměmi. Po­drob­ně se po­za­sta­vil na prin­ci­pi­ál­ní po­li­ti­ce SSSR v období do a po Mni­chov­ské dohodě (1938). Do­mní­vá se, že právě v tento his­to­ric­ký moment pre­zi­dent Čes­ko­slo­ven­ska Edvard Beneš uviděl v Rusku je­di­nou záruku ne­zá­vis­los­ti ne­vel­ké­ho slo­van­ské­ho státu v centru Evropy a po­lo­žil tento prin­cip do zá­kla­du za­hra­nič­ní po­li­ti­ky Čes­ko­slo­ven­ska. Rovněž pod­trh­nul roli Beneše ve vy­tvá­ře­ní dů­věr­ných vztahů mezi I.V. Sta­li­nem a F.D. Ro­o­se­vel­tem. Své vy­stou­pe­ní S. Rybas ukon­čil výzvou „ne­pod­lé­hat cy­nic­kým po­ku­sům pře­dě­lat naši spo­leč­nou mi­nu­lost na „his­to­ric­ký Mni­chov“.

Emil Vo­rá­ček své vy­stou­pe­ní vě­no­val ob­tí­žím his­to­ric­ké vědy v Česku. Do­mní­vá se, že naděje na ob­jek­tiv­ní a čestné po­psá­ní his­to­rie, které mnozí spo­jo­va­li se „sa­me­to­vou re­vo­lu­cí“ se ne­spl­ni­ly. Je pře­svěd­čen, že dnes máme často co do činění s pře­kru­co­vá­ním his­to­rie, její fal­si­fi­ka­cí. Jako pří­klad uvedl dnešní in­ter­pre­ta­ci udá­los­tí roku 1938 a tvrdou kri­ti­ku po­li­ti­ky pre­zi­den­ta Ed­var­da Beneše. Zvlášt­ní po­zor­nost ob­rá­til na ne­ga­tiv­ní pu­b­li­ka­ce v čes­kých HSP, které se týkají úlohy So­vět­ské armády při osvo­bo­ze­ní Čes­ko­slo­ven­ska v letech 1944 – 1945. Pod­trh­nul, že sou­čas­ný his­to­ric­ký pří­stup k udá­los­tem po­lo­vi­ny XX. sto­le­tí je ve značné míře přejat od ně­mec­ké­ho his­to­ri­ka Ernsta Nolte – autora knihy „Fa­šis­mus a jeho epocha“, pro kte­ré­ho je cha­rak­te­ris­tic­ká snaha o vy­rov­ná­vá­ní od­po­věd­nos­ti všech stran – účast­ní­ků Druhé svě­to­vé války, vy­dá­vá­ní ně­mec­ké­ho fa­šis­mu za nor­mál­ní his­to­ric­ký jev, jenž je ty­pic­ký pro XX.sto­le­tí. Na závěr vy­stou­pe­ní pod­trh­nul nut­nost za­vrh­nout každou po­li­ti­za­ci v dů­le­ži­tých his­to­ric­kých stu­di­ích. To je velmi dů­le­ži­té pro mladé po­ko­le­ní, pro něž je ví­těz­ství v roce 1945 dnes již v pod­sta­tě jen his­to­rií“.

Vy­stu­pu­jí­cím bylo zadáno mnoho otázek. Mimo jiné – o studiu his­to­rie na střed­ních ško­lách a obsahu učeb­nic v Rusku a Česku, o vzá­jem­ném spo­je­ní udá­los­tí května 1945 a února 1948 v Čes­ko­slo­ven­sku, o nej­no­věj­ších dílech a kon­fe­ren­cích rus­kých a čes­kých vědců aj.

Během dis­ku­ze Svja­to­slav Rybas vě­no­val svoji knihu „Stalin“, kterou ne­dáv­no vydalo české na­kla­da­tel­ství „Ottovo“. Emil Vo­rá­ček před­sta­vil účast­ní­kům ku­la­té­ho stolu knihu o his­to­rii česko-rus­kých eko­no­mic­kých a ob­chod­ních vztahů, která byla vy­tvo­ře­na v jeho re­dak­ci.

Na­kla­da­tel­ství „Ottovo“ rovněž před­sta­vi­lo své po­sled­ní pu­b­li­ka­ce v českém jazyce, včetně mnoha pře­kla­dů z rus­ké­ho jazyka, spo­je­né s té­ma­tem konce Druhé svě­to­vé války.
Na ku­la­tém stolu v RSVK v Praze bylo pří­tomno více než 100 osob, mezi kte­rý­mi byli pře­de­vším čeští občané.

Po ukon­če­ní ofi­ci­ál­ní části účast­ní­ci po­kra­čo­va­li v ne­for­mál­ní besedě a ak­tiv­ně pro­jed­ná­va­li výše uve­de­ná témata.

Poté mohli hosté zhléd­nout ve Velkém sále RSVK nový film Vla­di­mi­ra So­lo­vjo­va „Pre­zi­dent“ (2015).