V Česku byla zahájena výstava k 250. výročí narození I.A. Krylova „Krylov. Bajka“

V Česku byla zahájena výstava k 250. výročí narození  I.A. Krylova „Krylov. Bajka“

Dne 8. listopadu 2019 byla v Křišťálovém sále Ruského střediska vědy a kultury v Praze zahájena interaktivní výstava „Krylov. Bajka“, věnovaná 250.výročí narození ruského spisovatele, dramatika a bajkaře Ivana Andrejeviče Krylova. Akce byla připravena muzejním a výstavním sdružením “Maněž”, za podpory MZV RF, Rossotrudničestva, fondu „Istorija Otěčestva“, „Ruské historické společnosti“ a mezinárodního veřejného fondu „Rossijskij fond mira“.

Výstavu zahájil zmocněný vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR A. Končakov, který informoval o výstavním projektu „Krylov. Bajka“ a poděkoval zaměstnancům moskevského sdružení “Maněž” za přípravu zajímavé expozice.

Vedoucí humanitární skupiny, 1. tajemník Velvyslanectví RF v ČR N. Brjakin zdůraznil důležitost uchování a popularizace ruského jazyka a ruské kultury v zahraničí, mimo jiné i prostřednictvím putovních výstav.

Kurátorka výstavy, vedoucí oddělení kulturní výměny sdružení “Maněž” T. Soltanovskaja seznámila návštěvníky se životem a tvorbou I. Krylova. Její vyprávění obsahovalo mnoho zajímavých a málo známých faktů. Podle jejích slov např. známá Anna Kern byla nakloněna Krylovovi a i sám A.S. Puškin rád Krylova navštěvoval. Nikdy se však u něho neposadil. Někteří se domnívali, že to dělal z úcty ke Krylovovi. Přátele bajkaře to však objasnili tím, že Krylov měl ve zvyku krmit ptáky přímo na koberci svého bytu.   Není se co divit, že elegantní Puškin raději neriskoval a nesedal si na pokryté peřím židle. Soltanovskaja rovněž sdělila, že otec Krylova tak statečně bojoval během povstání Pugačova, že Pugačov se chystal popravit nejen samotného Andreje Krylova, ale i jeho rodinu. Některé události z dětství Ivana Krylova se odrazily v Kapitánské dcerce A.S. Puškina.

Expozice vypovídá o životě bajkaře, jeho přínosu do rozvoje ruského jazyka. Jsou zde představeny kopie ilustrací z různého období, v mnoha stylech, takových malířů jako byli: A. Sapožnikov, G. Narbut, A. Žaba, G. Nikolskij aj. a rovněž díla M. Mituriče v technice prostorové grafiky. Jsou zde i doplňkové informace o historických konotacích bajek, zmapovány jejich prameny a rovněž zajímavé hry, při kterých si mohou zájemci prověřit úroveň znalostí tvorby bajkaře.

Před zahájením Soltanovskaja provedla výstavou několik skupin žáků a uskutečnila přednášku pro učitele ruského jazyka.

Výstava „Krylov. Bajka“ bude v RSVK v Praze otevřena pro zájemce do 16. listopadu t.r.

Tento článek je dostupný v: Russian