Na celosvětovém kongresu krajanů prezident Ruska Vladimir Putin vyzval k tomu, aby byly více využity současné humanitární technologie

Na zahájení V. celosvětového kongresu krajanů se prezident Ruska Vladimir Putin dotkl mnoha důležitých aspektů vzájemného humanitárního působení, v podstatě vytyčil před Rossotrudničestvem úkoly pro nejbližší budoucnost.

Text vystoupení prezidenta Ruské federace na plenárním zasedání V. celosvětového kongresu krajanů, kteří žijí v zahraničí.

Moskva, 5. listopadu 2015

V. V. Putin:

Vážení přátelé, dobrý den,

s potěšením vítám účastníky V. celosvětového kongresu krajanů v Moskvě – rodném a blízkém pro vás i pro nás hlavním městě Ruska.

Nedávno jsme slavili svátek – Den národní jednoty – den památky na hrdinské stránky naší historie, na hrdinské činy našich předků ve jménu získání svobody a blahobytu naší vlasti. Tento svátek symbolizuje spojení mnohanárodnostního Ruska a našich krajanů, kteří žijí v zahraničí.

Složení delegátů fóra, shromáždili se zde představitelé téměř 100 států, 97 zemí, názorně ukazuje, nakolik je velké a různorodé ruské zahraničí. Jsme vám upřímně vděčni, drazí přátelé, vám všem za to, že si uchováváte hluboké vnitřní spojení se svojí historickou vlastí, za to, že jste hrdi na Rusko, vážíte si jeho kulturních a duchovních tradic, že se zajímáte o jeho osud a jeho současné
starosti.

Cítili jsme vaši solidaritu v období připojování Krymu a Sevastopolu k Rusku. Byla to historická událost. Rozhodující podpora našich krajanů, kteří pevně vyjádřili svoji vůli být s Ruskem, podpořit Rusko, pomáhala sjednotit celou ruskou společnost a stala se důležitým faktorem konsolidace ruského zahraničí a celého ruského světa.

Vysoce si ceníme váš vklad do uchovávání a rozvoje ruského jazyka, do uchování obecných kulturních hodnot.

Vidíme, že stále větší úlohu v rozvoji humanitárních styků krajanů s Ruskem hraje Ruská pravoslavná církev a jiné naše tradiční konfese. Ruské zahraničí vždy spojovalo lidi nejrůznějších národností a vyznání. Je velmi důležité, že dnes spolu řešíte společné úkoly, úkoly, jež stojí před naší zemí.

Chci srdečně poděkovat našim krajanům, kteří letos pomáhali při přípravě a konání akcí, věnovaných 70. výročí velkého vítězství – vítězství nad fašismem. Všichni, kdo oslavovali veterány žijící v zahraničí, zúčastnili se akcí „Georgijevskaja lentočka“ a „Bessmertnyj polk“, kdo bojovali s pokusy překroutit minulost, snížit rozhodující roli národů Sovětského svazu v poražení nacismu, vám všem ohromný dík a hluboká poklona.

Vážení přátelé, všestranná podpora krajanů byla a zůstane jednou z priorit společného úsilí států a společenských organizací. Budeme dělat vše pro to, aby tato práce byla efektivnější a méně byrokratická, aby svá přání, návrhy a iniciativy mohl vyjádřit každý náš krajan a reakce na problémy a otázky, které si pokládáte, byla co možná nejrychlejší, co možná s nejlepším výsledkem, aby byla tato reakce humánní.

Právě takový přístup využívá ve své činnosti Vládní komise pro otázky krajanů v zahraničí, MZV, Rossotrudničestvo a jiné instituce.

Na další posílení práce s krajany je směřován odpovídající program na léta 2015-2017. Jednou z jeho důležitých akcí je projekt „Zdravstvuj, Rossija!“ V jeho rámci se konají vzdělávací zájezdy na historická místa Ruska pro vítěze soutěží o historii a kultuře naší země. V probíhajícím roce tuto možnost využilo okolo 1000 lidí z 47 zemí.

Kromě toho se v souladu s programem v dubnu v Soči konaly 1. celosvětové hry mladých krajanů, věnované 70. výročí velkého vítězství. Zúčastnilo se jich okolo 600 dětí z 33 zemí.

Zajímavé a užitečné projekty realizují ruské regiony. Nabízejí spolupráci podnikatelům, zástupcům vědy, kultury a mládeži. Úspěšné je Fórum mladých krajanů, které každoročně organizuje Magistrát Petrohradu. Vláda Tatarstánu uspořádala v Kazani již 6 celosvětových fór tatarské mládeže. Počítáme s tím, že vysokou aktivitu v této oblasti budou projevovat i naše pohraniční oblasti.

Velkou pozornost se chystají věnovat uchovávání a rozvoji ruského jazyka, již jsem o tom hovořil. Během století byl jazykem mezinárodní komunikace pro mnoho národů euroasijského kontinentu, pomáhal jim odhalovat pro sebe poklady světové kultury, seznamovat se s progresivními výsledky vědy a techniky.

Nemůže nám být jedno, nemůže nás neznepokojovat to, že v řadě zemí cíleně znehodnocují systém vzdělávání v ruském jazyce, pod vymyšlenými záminkami ztěžují práci ruských divadel, knihoven, kulturních středisek.

Na minulém fóru se mnoho mluvilo o nutnosti rozvoje výuky v ruském jazyce v zahraničí. Už je připravena koncepce „Ruská škola v zahraničí“. Cílem takových škol je propagovat ruské metodiky učení, výchovy, rozvíjející výuky, pomáhat studiu ruského jazyka a předmětů, které mají vztah k naší zemi, vztah k Rusku, např. historie a zeměpisu naší země, rozvoji její kultury a umění.

Je zřejmé, že je potřeba efektivněji využívat pro organizaci kurzů a kroužků studia ruského jazyka možností institucí doplňkového vzdělávání, včetně nedělních škol Ruské pravoslavné církve, vzdělávacích a osvětových středisek jiných našich tradičních konfesí.

Jsme rovněž připraveni rozšiřovat síť ruských kulturních a vědeckých středisek, aktivněji zapojovat pracující v zahraničí ruské podnikatele, obchodníky k organizaci a zařízení ruských škol a kulturních středisek, k vytváření komunikačních ploch pro přímou komunikaci lidí v zahraničí.

Plánujeme rozvíjet systém grantů na podporu kulturních a vzdělávacích projektů v rámci fondu „Russkij mir“ a rovněž v rámci nového federálního programu „Russkij jazyk“, který byl přijat v roce 2015 a na nějž bylo vyděleno více než 6,5 miliardy rublů.

Budeme i nadále podporovat snahy ruského zahraničí o rozšiřování společného informačního prostoru. V současnosti ruskojazyčné hromadné sdělovací prostředky působí ve více než 80 státech. Zachovávají si nezávislou, nepředpojatou pozici, i když někdy vyjadřují různá mínění, velká většina z nich se snaží podávat objektivní, čestné informace, informace o současném Rusku, jeho historii, jeho úspěších a rovněž o důležitých vnitropolitických událostech. To vše, pochopitelně, slouží k upevňování mezinárodní autority a vlivu naší země, pomáhá bourat stereotypy a předsudky z minulých let, bojovat proti různého rodu propagandistickým akcím a klišé a stavět proti nim pravdu o naší zemi. Budeme i nadále pomáhat ruskojazyčným hromadným sdělovacím prostředkům a při tom využívat možnosti Fondu spolupráce s ruskojazyčným tiskem, jenž byl založen na podzim loňského roku.

Pokládáme za velmi důležité vytvoření vhodných podmínek pro studium našich mladých krajanů na ruských vysokých školách. V roce 2015 kvóta příjmu pro ně dosáhla 15 000 osob. Budeme i nadále pomáhat upevnění poboček našich škol v jiných zemích, především na území SNS. Tam již funguje dostatečné množství poboček našich vysokých škol, budeme pokračovat v této práci.

Principiálním úkolem je spolehlivá ochrana krajanů před jakýmikoli formami diskriminace, zabezpečení jejich zákonných práv a svobod. Řeč jde o takových zásadních právech, jako je možnost studia ruského jazyka, uchovávání kulturních a duchovních tradic.

V této práci velmi pomáhá Fond podpory krajanů žijících v zahraničí. Od roku 2012 realizoval okolo 300 projektů v 42 zemích. Podstatnou pomoc získalo okolo 40 000 lidí. Lidé, kteří se z různých příčin ocitli mimo Rusko, musí být pevně přesvědčeni: my vždy budeme hájit jejich zájmy, tím spíš ve složitých, krizových situacích, takové vznikly v Libyi, Sýrii a Jemenu.

Samozřejmě budeme pokračovat v realizaci Státního programu poskytnutí pomoci dobrovolnému přesídlení do Ruska krajanů, kteří žijí v zahraničí, a rovněž odpovídajících regionálních programů, které fungují již v 59 subjektech federace. Zdůrazním, že jen v rámci realizace programu se do Ruska přestěhovalo více než 367 000, z nichž téměř 130 000 je z Ukrajiny.

Dobře si uvědomujeme, že pomoc pro ty, kdo by se chtěli vrátit do vlasti, potřebuje neustále vylepšování. Je zde ještě hodně problémů. Dobře znám postup této práce, je tam třeba ještě mnoho udělat. Tady je velmi důležitá zpětná vazba: vaše hodnocení těchto problémů, návrhy jak vytvořit program zaměstnanosti, profesionální přípravy, zabezpečení bydlení, pomoci v zahájení vlastní živnosti – jak to udělat v pružném režimu, jenž odpovídá skutečnému životu a je zaměřen na požadavky konkrétních lidí a rodin.

Plánujeme rovněž více využívat současné humanitární technologie. Jednou z nich je vytvoření jednoho dostupného informačního zdroje, kde by bylo možné obdržet konzultaci v širokém okruhu problémů a otázek.

Vážení přátelé, chtěl bych vyzdvihnout ještě jedno důležité téma, které se přímo dotýká otázek obnovení jednoty ruské historie, občanského smíření a překonání těch dramatických rozkolů, které jsme prožili ještě v minulosti. Řeč je o činnosti zabývající se návratem do Ruska dědictví našich významných krajanů. Z různých důvodů byli nuceni opustit Rusko, ale pokračovali ve službě vlasti. Mnozí v tom viděli i svoji misi. Moc si toho vážíme.

V blízké době v Moskvě začne stavba prvního v Rusku muzea ruského zahraničí. Bude částí Domu ruského zahraničí A. Solženicyna a podle svých sbírek a technického vybavení by měl být jedním z nejlepších muzeí Ruska.

Podotknu, že za 20 let své činnosti Dům ruského zahraničí získal jako dar téměř čtvrt milionu muzejních exponátů, archivních dokumentů a knih. Byly mezi nimi obrazy významných malířů, sbírky autogramů a jiných dokumentů našich známých spisovatelů, politiků, veřejných činitelů. Velké sbírky knih a tisku, jež jsou v domě, výmluvně svědčí o tom, že nehledě na složité, někdy i dramatické podmínky, naši lidé v cizině dělali vše, aby jejich potomci nikdy nezapomněli, odkud pocházejí.

Chci podtrhnout, že všechny předané památky se nacházejí v péči státu. Toto neocenitelné intelektuální a kulturní dědictví ruského zahraničí – jak to chtěli jeho tvůrci – bude sloužit Rusku, našim lidem, budoucím pokolením naší země.

Drazí přátelé, musíme společně ještě mnohé udělat pro upevnění obchodních a kulturních styků krajanů s Ruskem. My o to určitě budeme usilovat a dosáhneme vytyčených cílů.

Hlavní však je, že zůstáváme blízcí jeden druhému. Jsem přesvědčen o tom, že ať byste byli kdekoliv, historická vlast pro vás vždy bude spolehlivou oporou, opravdovou láskou, která inspiruje člověka celý jeho život.

Chtěl bych vám poděkovat za vaši práci, za váš zájem o problémy současného Ruska a popřát vám vše nejlepší.

Mnohokrát vám děkuji.

Ljubov Glebovová „Ruští krajané – to je hlavní síla a předvoj Ruska“

Dne 5. listopadu 2015 byl v Moskvě zahájen V. celosvětový kongres krajanů.

Na akci se sjelo více než 400 delegátů z 97 zemí. Semináře se rovněž zúčastnili prezident Ruské federace V. Putin, ministr zahraničních věcí RF S. Lavrov, předsedkyně Rady federace V. Matvijenko, mluvčí Státní dumy S. Naryškin, patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill.

Cílem kongresu byla konsolidace všech krajanů, kteří z toho či jiného důvodu žijí za hranicemi Ruska, zvýšení úlohy a vlivu ruských komunit v zemích, ve kterých žijí, uchovávání a upevňování pozic ruského jazyka a ruské kultury.

Ve svém vystoupení na kongresu vedoucí Rossotrudničestva Ljubov Glebovová zdůraznila, že v současné složité mezinárodní situaci jsou krajané hlavní oporou Ruska v zahraničí. Podle vedoucí organizace hlavní v mezinárodní humanitární spolupráci byl a zůstává vztah „člověk – člověk“, který stojí výš než hranice, politika, ekonomické zájmy.

„Záruku úspěchu nevidíme v růstu byrokratických procedur, ale v rozšiřování praktik volného dialogu mezi lidmi, v zabezpečení široké dostupnosti ke studiu ruského jazyka, k získání vzdělání v nejlepších tradicích ruské školy, v pomoci vysokým školám v získání co možná největšího počtu zahraničních studentů, v podpoře rozšiřování ruské kultury a uchovávání kulturního a historického dědictví Ruska v zahraničí.“

Vedoucí Rossotrudničestva vyzvala k rozšiřování dialogu s krajany v různých oblastech, mimo jiné na bázi ruských středisek vědy a kultury v zahraničí, zapojit do tohoto procesu všechny zainteresované osoby a tím zvýšit zájem o ruský jazyk a Rusko jako celek.

Tento článek je dostupný v: Russian