Literární večer „Ruští básníci první vlny emigrace“ v RSVK v Praze

Dne 10. února 2015 se v Literárním salonu Ruského střediska vědy a kultury v Praze uskutečnilo v tomto roce první setkání členů a přátel Svazu ruskojazyčných spisovatelů (SRS) v ČR Akce byla připravena  Zastupitelstvím Rossotrudničestva v ČR.

Večer zahájil předseda SRS Sergej Levickij,  který představil téma a moderátorku večera, členku SRS v ČR a Svazu literátů Ruska Olgu Bělovovou- Dalinovou.

Olga Bělovová – Dalinová hned převedla setkání do formy interaktivní besedy, kde měl každý účastník možnost  vyjádřit se k tvorbě ruských básníků-emigrantů v ČR. K projednání byla vybrána tvorba tří zástupců  první vlny emigrace: Borise Poplavského, Anny Prismanovové a Valerije Pěrelešina. Podle mínění moderátorky dědictví každého z nich  zasluhuje  soustředěnou pozornost a prostudování.

Olga Bělovová – Dalinová podrobně  pověděla o tvorbě každého básníka, zvláštnostech jeho poetického stylu, o životě v neprostých podmínkách vně vlasti.

Básník, překladatel, novinář a spisovatel memoárů Valerij Pěrelešin začal psát ve 13 letech. Později se stal známým autorem sonetů a rovněž překladatelem traktátu „Dao De Jing“ z čínského jazyka, který pokládal po ruštině za svůj druhý rodný jazyk.

Na tvorbu Anny Prismanovové mělo vliv dědictví Mariny Cvětajevové, Borise Pasternaka a Vladislava Chodaseviče. Její verše jsou mnohými vnímány jako „složité“. Vyznačují se však originalitou, mimořádností a jsou naplněny složitými metaforickými formami.

Tvorba básníka a prozaika ruského zahraničí Borise Poplavského je úzce spojena s tématem smrti a umírání, vyjádřeném v básnické formě „trochej“. Často jej proto nazývají „mistrem trochejové smrti“. Ve své tvorbě široce využíval  metafory a zosobnění. Často ho rovněž nazývají hledačem boha.

Setkání v Literárním salonu proběhlo v přátelské atmosféře. Všichni návštěvníci se aktivně zúčastnili projednávání děl, vyjadřovali svá mínění a diskutovali na dané téma.

Tento článek je dostupný v: Russian