Dálný východ

Ruský Dálný východ — Vladivostok a Kamčatka
Dálný východ
Vla­di­vos­tok, Kam­čat­ka, Ja­kut­sko
Dálný východ je Rusko hle­dí­cí na Tichý oceán. Region roz­klá­da­jí­cí se přes devět ča­so­vých pásem od Moskvy za­u­jí­má tře­ti­nu roz­lo­hy země a přitom v něm žije při­bliž­ně šest mi­li­o­nů lidí — méně než v Moskvě. Vla­di­vos­tok leží na stejné ze­mě­pis­né šířce jako Soči, avšak klima mu určuje Tichý oceán. Kam­čat­ka je jedním z nej­so­peč­ně­ji ak­tiv­ních re­gi­o­nů světa s med­vě­dy, hor­ký­mi pra­me­ny a ne­do­tče­nou pří­ro­dou. A Ja­kut­sko je nejchlad­ně­ji obý­va­ným re­gi­o­nem pla­ne­ty, kde tep­lo­ta v zimě klesá pod −60°C.

⚓ Vla­di­vos­tok

Vla­di­vos­tok — nej­vý­chod­něj­ší velké město Ruska, za­lo­že­né v roce 1860 jako ná­moř­ní zá­klad­na na po­bře­ží zátoky Zo­lotoj Rog. Jeho název se pře­klá­dá do­slo­va — „Vladni Vý­cho­dem”. Vzdá­le­nost od Moskvy po Transsi­bu je 9288 km. Pro ci­zin­ce bylo město ote­vře­no teprve v roce 1992: do té doby bylo uza­vře­ným vo­jen­ským městem.

Dnes je Vla­di­vos­tok kos­mo­po­lit­ní pří­stav­ní město s roz­vi­nu­tou re­stau­rač­ní scénou, silným pou­lič­ním uměním a zře­tel­ným ti­cho­o­ce­án­ským cha­rak­te­rem. Zlatý most přes zátoku Zo­lotoj Rog a Most na ostrov Russkij, ote­vře­né k sum­mi­tu APEC 2012, patří k nejdel­ším vi­su­tým mostům světa. Dál­něvý­chod­ní fe­de­rál­ní uni­ver­zi­ta na os­t­ro­vě Russkij ob­sa­di­la budovy ze sum­mi­tu.

🏔️ Kam­čat­ka

Kam­čat­ka — po­lo­ostrov sopek a gej­zí­rů, od­dě­le­ný od pev­ni­ny tajgou a mořem. Na­chá­zí se zde 29 čin­ných sopek, z nichž Kľu­čev­s­ka­ja sopka (4750 m) je nej­vyš­ší činnou sopkou Eura­sie. Údolí gej­zí­rů — jedno z nej­vět­ších gej­zí­ro­vých polí světa — bylo roku 2007 čás­teč­ně zni­če­no se­su­vem půdy, avšak ob­no­vi­lo se. Sopky Kam­čat­ky jsou za­psá­ny na seznam UNESCO.

Kam­čat­ský hnědý medvěd je jedním z nej­vět­ších pod­dru­hů hně­dé­ho med­vě­da na světě. V Ji­ho­kam­čat­ském pří­rod­ním re­zer­vá­tě lze v době tření nerky (čer­ve­nec–srpen) z bez­peč­né vzdá­le­nos­ti po­zo­ro­vat, jak de­sít­ky med­vě­dů loví lososy v řekách. Ta­ko­vou úroveň pří­ro­dy v pří­stup­né podobě ne­zby­lo na pla­ne­tě takřka nikde.

❄️ Ja­kut­sko — pól chladu

Ja­kut­sk je nejchlad­něj­ším velkým městem světa: prů­měr­ná led­no­vá tep­lo­ta do­sa­hu­je −43°C. Celé město stojí na pi­lo­tách za­ra­že­ných do per­mafros­tu: nor­mál­ní základ by půdu roz­mra­zil a budova by se prostě pro­padla. Ja­kut­ské di­a­man­ty tvoří při­bliž­ně čtvr­ti­nu svě­to­vé těžby: nej­vět­ší kim­ber­li­to­vé trubky pla­ne­ty se na­chá­ze­jí v Ja­kut­sku.

Ja­kut­ská kul­tu­ra a jazyk jsou tur­kic­ké­ho původu, při­způ­so­be­né pod­mín­kám Ark­ti­dy v prů­bě­hu tisíců let. Epos „Olon­cho” — ústní po­e­tic­ká tra­di­ce Jakutů — byl zapsán UNESCO na seznam ne­hmot­né­ho kul­tur­ní­ho dě­dic­tví. Ves­ni­ce Ojmja­kon, kde bylo v roce 1933 za­zna­me­ná­no −67,7°C, je ofi­ci­ál­ně uznána jako „Pól chladu” pro trvale obyd­le­ná místa.

29
sopek
čin­ných na Kam­čat­ce
−67,7°C
rekord
Ojmja­kon — pól chladu
25 %
di­a­man­tů
svě­to­vé těžby — v Ja­kut­sku
9288
km
z Moskvy do Vla­di­vos­to­ku

Dálný východ je jediné místo, kde se Rusko nedívá na západ. Pojem „daleko” zde nabývá jiného mě­řít­ka a lidé, kteří tu žijí, se ne­po­di­vu­jí nad tím, že do nej­bliž­ší­ho vel­ké­ho města je šest hodin le­tec­ky.

— Proč stojí za ná­vště­vu
⚓
Vla­di­vos­tok
Ti­cho­moř­ský vý­stu­nek Ruska s kopci, zálivy a mosty. Blíže k Tokiu a Soulu než k Moskvě. Živé pří­stav­ní město s nej­lep­ší­mi moř­ský­mi plody v zemi.
🌋
Kam­čat­ka
29 ak­tiv­ních vul­ká­nů, gej­zí­ry, med­vě­di u tr­d­lišť a ne­do­tče­ná pří­ro­da. Údolí gej­zí­rů — druhé nej­vět­ší gej­zír­ní území světa po Yellows­to­nu.
🦅
Sa­cha­lin a Kurily
Os­t­ro­vy s ja­pon­skou mi­nu­los­tí, liš­ka­mi, le­do­vý­mi la­guna­mi a sop­ka­mi. Stopy ja­pon­ské ar­chi­tek­tu­ry a dějin jsou patrné v každém městě.

Dálný východ není kraj světa, ale jeho za­čá­tek v jiném ča­so­vém pásmu. Pří­ro­da je tu pr­vo­byt­ná a vzdá­le­nos­ti při­po­mí­na­jí, jak velké Rusko je.

Pro­gra­my v Rusku