Online prezentace „Ke slávě ruského námořnictva“

Spo­leč­ně se vydáme do da­le­ké­ho 18. sto­le­tí, do­zví­me se o slav­ných Be­rin­go­vých ex­pe­di­cích, jeho ob­je­vech i těž­kos­tech, s nimiž se ces­to­va­te­lé se­tka­li na cestě do ne­zná­mých krajů.

His­to­rie, objevy, mapy a pře­kva­pi­vá fakta — to vše na vás čeká v naší pre­zen­ta­ci!

Ko­man­dor dvou oceánů

Vitus Jo­nassen Bering se na­ro­dil roku 1681 v dán­ském Hor­sens, celý svůj ná­moř­nic­ký život však za­svě­til Rusku: roku 1703 vstou­pil mladý dů­stoj­ník do loďstva právě za­lo­že­né­ho Petrem I. — a nové vlasti zůstal věrný do po­sled­ní­ho dne.

Roku 1728, během První kam­čat­ské ex­pe­di­ce, pro­plu­la loď „Svatý Gab­riel“ pod jeho ve­le­ním prů­li­vem mezi Asií a Ame­ri­kou — tím, který dnes nese Be­rin­go­vo jméno. Ame­ric­ký břeh tehdy zůstal skryt v mlhách: velký objev čekal na svou chvíli ještě tři­náct let.

Druhá kam­čat­ská, zvaná též Velká se­ver­ní ex­pe­di­ce, se stala jedním z nej­roz­sáh­lej­ších vě­dec­kých pod­ni­ků 18. sto­le­tí: na pět tisíc účast­ní­ků, deset let práce, poprvé zma­po­va­né břehy Sibiře a Kuril.

V létě roku 1741 dosáhl pa­ket­bot „Svatý Petr“ břehů se­ve­ro­zá­pad­ní Ame­ri­ky — tak byla ob­je­ve­na Aljaš­ka. Na zpá­teč­ní cestě loď su­žo­va­ly bouře a po­sád­ku kosily kur­dě­je; v lis­to­pa­du ji moře vy­vrh­lo na be­ze­jmen­ný ostrov, kde ko­man­dor 8. (19.) pro­sin­ce 1741 zemřel. Dnes tento ostrov nese jeho jméno.

Cesta ko­man­do­ra

Mapa, která změ­ni­la svět

Vý­sled­ky plaveb Be­rin­ga a Či­ri­ko­va se rychle ro­ze­šly po celém světě. Před vámi je mapa „Ruské objevy“, vydaná v Lon­dýně roku 1776 podle mapy Cí­sař­ské aka­de­mie věd v Pe­t­ro­hra­dě: teč­ko­va­ně jsou přes oceán vy­zna­če­ny kurzy pa­ket­bo­tů „Svatý Petr“ a „Svatý Pavel“ z léta 1741. Se­ve­ro­zá­pad Ame­ri­ky, ještě ne­dáv­no bílé místo na mapách, poprvé získal obrysy — ev­ropští kar­to­gra­fo­vé se opí­ra­li o ruské mapy, jiné údaje o těchto bře­zích tehdy ne­e­xis­to­va­ly.

Záhada por­trétu

Po­dí­vej­te se po­zor­ně na plakát: ka­no­nic­ký por­trét, který se dvě stě let tiskl ve všech učeb­ni­cích, ne­zob­ra­zu­je mo­ře­plav­ce. Je to jeho pra­strýc — dánský dvorní básník Vitus Pe­der­sen Bering. Sku­teč­nou tvář ko­man­do­ra svět spat­řil až roku 1991, kdy ex­pe­di­ce na­lez­la jeho hrob na Be­rin­go­vě os­t­ro­vě a vědci podobu zre­kon­stru­o­va­li podle lebky.

Česká stopa

Tento příběh má i českou ka­pi­to­lu. Přesně o půl sto­le­tí poz­dě­ji, v létě roku 1791, pů­so­bil u břehů Aljaš­ky rodák ze se­ver­ních Čech Tadeáš Haenke — bo­ta­nik vý­pra­vy Alessan­d­ra Ma­las­pi­ny kolem světa, pře­zdí­va­ný „český Hum­bol­dt“. V zálivu Ya­ku­tat, ne­da­le­ko míst, kde při­stá­li Be­rin­go­vi ná­moř­ní­ci, sbíral rost­li­ny a za­pi­so­val písně míst­ních oby­va­tel. Jméno prv­ní­ho Čecha, který spat­řil Aljaš­ku, dodnes na­jde­te na mapě — Ha­en­keův ostrov u le­dov­ce Ma­las­pi­na.

Zveme vás 20. srpna na cestu s Vi­tu­sem Be­rin­gem — tam, kde končí známé mapy a začíná oprav­do­vé dob­ro­druž­ství!