Mezinárodní vědecká historická konference se uskutečnila v RSVK v Praze

Mezinárodní vědecká historická konference se uskutečnila v RSVK v Praze

Ve dnech 13 – 14. září 2018 se v Ruském stře­dis­ku vědy a kul­tu­ry v Praze konala me­zi­ná­rod­ní vě­dec­ká kon­fe­ren­ce „SSSR a Čes­ko­slo­ven­sko ve XX. sto­le­tí: hlavní udá­los­ti a výzvy epochy“. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR ve spo­lu­prá­ci s Fa­kul­tou stát­ní­ho řízení Mos­kev­ské státní uni­ver­zi­ty M. Lo­mo­no­so­va a Cen­t­rem eu­ro­asij­ských studií Ruské státní so­ci­ál­ní uni­ver­zi­ty (RGSU, po­bočka v Minsku). Kon­fe­ren­ce se zú­čast­ni­li vědci, spi­so­va­te­lé, no­vi­ná­ři a ve­řej­ní či­ni­te­lé z Bě­lo­rus­ka, Ruska, Slo­ven­ska a Česka.

Dne 13. září se v Křiš­ťá­lo­vém sále RSVK v Praze konal kulatý stůl „Obraz Ruska v Česku/ Obraz Česka v Rusku: his­to­rie a sou­čas­nost“, jehož se zú­čast­ni­li ruští a čeští no­vi­ná­ři P. Pro­cház­ko­vá (Lidové noviny), O. Soukup (Hos­po­dář­ské noviny), J. Ry­ch­et­ský (Par­la­ment­ní listy), V. Sně­gi­rev (Ros­sij­s­ka­ja gazeta), A. Pankin (VGTRK) a rovněž zá­stup­ce ruské ná­rod­nost­ní men­ši­ny v Radě pro zá­le­ži­tos­ti ná­rod­nost­ních menšin A. Kelin, his­to­rik J. Bo­risjo­nok, a po­li­to­log Š. Kotrba. Celou akci mo­de­ro­val zá­stup­ce ve­dou­cí­ho Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR O. So­lo­du­chin.

Účast­ní­ci ku­la­té­ho stolu pro­jed­na­li zvlášt­nos­ti his­to­ric­ké­ho vývoje rus­ké­ho a čes­ké­ho národa. Mnozí vy­stu­pu­jí­cí do­spě­li k názoru, že dů­le­ži­tým fak­to­rem, který měl vliv na vzá­jem­né chá­pá­ní, byl rozdíl ve vní­má­ní světa vel­ký­mi a malými národy. Š. Kotrba rovněž zdů­raz­nil klam­nost podoby slo­van­ských jazyků, z nichž každý ve sku­teč­nos­ti vy­tvá­ří svůj „obraz světa“. J. Ry­ch­et­ský a A. Kelin pod­trh­li ne­ga­tiv­ní roli části po­li­ti­ků, kteří se snaží roz­dě­lit a ro­ze­štvat národy mezi sebou.

Dne 14. září se konala kon­fe­ren­ce „SSSR a Čes­ko­slo­ven­sko ve XX. sto­le­tí: hlavní udá­los­ti a výzvy epochy“. Účast­ní­ky pozdra­vil mi­mo­řád­ný a zpl­no­moc­ně­ný vel­vy­sla­nec RF v ČR Ale­xan­dr Zme­jev­skij, který pod­tr­hl dů­le­ži­tost ucho­vá­vá­ní vzpo­mí­nek na his­to­rii a rovněž nut­nost ne­do­pus­tit pře­kru­co­vá­ní udá­los­tí mi­nu­lých let.

Poté za­měst­na­nec od­dě­le­ní me­zi­ná­rod­ních vztahů Kan­ce­lá­ře pre­zi­den­ta ČR P. Pi­run­čík před­ne­sl pozdrav pre­zi­den­ta M. Zemana, ve kterém upo­zor­ňu­je na dů­le­ži­tost studia his­to­rie pro sta­no­ve­ní rov­no­práv­ných vztahů mezi národy.

Ná­měs­tek ve­dou­cí Ros­so­trud­ni­čestva M. Brju­cha­nov pozdra­vil pří­tom­né jménem ve­dou­cí Fe­de­rál­ní agen­tu­ry pro zá­le­ži­tos­ti SNS, kra­ja­nů ži­jí­cích v za­hra­ni­čí a me­zi­ná­rod­ní hu­ma­ni­tár­ní spo­lu­prá­ci E. Mi­t­ro­fa­no­vé, která po­přá­la účast­ní­kům úspěš­ný průběh kon­fe­ren­ce.

V rámci ple­nár­ní­ho za­se­dá­ní hosté vy­slech­li dvě vy­stou­pe­ní: pro­dě­ka­na Fa­kul­ty stát­ní­ho řízení Mos­kev­ské státní uni­ver­zi­ty M. Lo­mo­no­so­va A. Po­lu­no­va „RUSKO, AME­RIČ­TÍ RUSÍNI A PLÁNY VY­TVÁ­ŘE­NÍ NÁRODŮ V ČESKU: K DĚ­JI­NÁM PO­LI­TIC­KÝCH PRO­JEK­TŮ V OBDOBÍ PRVNÍ SVĚ­TO­VÉ VÁLKY“,  bý­va­lé­ho mi­nis­t­ra za­hra­nič­ních věcí SSSR B. Pan­ki­na „DRUHÉ OSVO­BO­ZE­NÍ EVROPY“, vě­no­va­né udá­los­tem konce 80. za­čát­ku 90. let XX. sto­le­tí.

První sekce kon­fe­ren­ce byla vě­no­vá­na udá­los­tem, spo­je­ným s Mni­chov­skou smlou­vou roku 1938, která se stala úvodem ke Druhé svě­to­vé válce. Byly vy­slech­nu­ty re­fe­rá­ty kan­di­dá­ta his­to­ric­kých věd, do­cen­ta Po­loc­ké státní uni­ver­zi­ty A. Šiš­ko­va ŠLECH­TIC VI­TEB­SKÉ GU­BER­NIE, AR­MÁD­NÍ GE­NE­RÁL ČSR S.N. VOJ­CE­CHOV­SKIJ V OBDOBÍ MNI­CHO­VA A BĚHEM DRUHÉ SVĚ­TO­VÉ VÁLKY: OSUDY AN­TI­KA­PI­TU­LAN­TA, dok­to­ra fi­lo­zo­fie, pro­fe­so­ra, za­měst­nan­ce Ústavu pro sou­do­bé dějiny AV ČR V. Sme­ta­ny

SO­VĚT­SKÝ SVAZ A OTÁZKA POMOCI OHRO­ŽE­NÉ­MU ČES­KO­SLO­VEN­SKU V ROCE 1938, dok­to­ra his­to­ric­kých věd, ve­dou­cí­ho Centra eu­ro­asij­ských studií RGSU (po­bočka v Minsku), pro­fe­so­ra ka­ted­ry práv­ních dis­ci­plín po­boč­ky RGSU v Minsku (Minsk, Bě­lo­rus­ko) K. Ševčen­ka  KAR­PAT­SKÉ ECHO MNI­CHO­VA-1938 JAKO KA­TA­LI­ZÁ­TOR ET­NO­KUL­TUR­NÍ­HO IN­ŽE­NÝR­STVÍ:OD POD­KAR­PAT­SKÉ RUSI KE KAR­PAT­SKÉ UKRA­JI­NĚ, kan­di­dá­ta his­to­ric­kých věd, do­cen­ta Fa­kul­ty his­to­rie MSU M. Lo­mo­no­so­va (Moskva, RF) J.  Bo­risjon­ka ČES­KO­SLO­VEN­SKO VE STRA­TE­GIC­KÝCH PLÁ­NECH POLSKÉ DI­PLO­MA­CIE V ROCE 1938: ZVLÁŠT­NOS­TI ZA­MĚ­ŘE­NÍ ČIN­NOS­TI MI­NIS­T­RA ZA­HRA­NIČ­NÍCH VĚCÍ J: BEKA.

Druhá sekce ob­sáh­la ši­ro­kou škálu udá­los­tí druhé po­lo­vi­ny XX. sto­le­tí. Byly vy­slech­nu­ty ná­sle­du­jí­cí re­fe­rá­ty: dok­to­ra fi­lo­zo­fie, pro­fe­so­ra Uni­ver­zi­ty J.A. Ko­men­ské­ho (Bra­ti­sla­va, Slo­ven­sko) J. Va­cu­lí­ka RE­E­MI­GRA­CE ČECHŮ Z ÚZEMÍ BÝVALÉ VO­LYŇ­SKÉ GU­BER­NIE V ROCE 1947,  dok­to­ra fi­lo­zo­fie, pro­fe­so­ra Uni­ver­zi­ty J.A. Ko­men­ské­ho (Bra­ti­sla­va, Slo­ven­sko) M. Daniše DĚJINY RUSKA V ME­ZI­VÁ­LEČ­NÉ ČESKÉ A SLO­VEN­SKÉ HIS­TO­RI­O­GRA­FII (V LETECH 1918-1938 ), dok­to­ra fi­lo­zo­fie, pro­fe­so­ra, za­měst­nan­ce Ústavu pro sou­do­bé dějiny AV ČR  (Praha, ČR) J. Per­ne­se  PÁD GO­TWAL­DO­VA ZETĚ: ALEXEJ ČE­PIČ­KA A NIKITA SER­GE­JE­VIČ CHRUŠ­ČEV, kan­di­dá­ta fi­lo­zo­fic­kých věd, řád­né­ho stát­ní­ho rady RF 1 třídy (Moskva, RF) J. So­lo­du­chi­na ČES­KO­SLO­VEN­SKÝ EX­PE­RI­MENT ROKU 1968 A PĚ­RESTROJ­KA V SSSR: JE MOŽNÝ „SO­CI­A­LI­ZMUS S LID­SKOU TVÁŘÍ“?, dok­to­ra fi­lo­zo­fie, za­měst­nan­ce Ústavu pro sou­do­bé dějiny AV ČR  (Praha, ČR) E. Vo­ráč­ka OTA ŠIK, JIŘÍ PE­LI­KÁN A FRAN­TI­ŠEK KRIE­GEL – LÍDŘI „PRAŽ­SKÉ­HO JARA“, spi­so­va­tel­ky L. Pro­cház­ko­vé ODKAZ PRO BU­DOU­CÍ KACÍŘE a pu­b­li­cis­ty O. So­lo­du­chi­na DUB­NO­VÉ TEZE KO­MU­NIS­TIC­KÉ STRANY ČES­KO­SLO­VEN­SKA.

Za­se­dá­ní obou sekcí bylo do­pro­vá­ze­no za­jí­ma­vý­mi dis­ku­ze­mi. V první sekci zvlášt­ní po­zor­nost vy­vo­la­la otázka ohled­ně stupně při­pra­ve­nos­ti SSSR přijít na pomoc Čes­ko­slo­ven­sku v pří­pa­dě jeho střetu s fa­šis­tic­kým Ně­mec­kem. Ve druhé se živě be­se­do­va­lo o ideově-te­o­re­tic­kém dě­dic­tví „praž­ské­ho jara“.

Na za­se­dá­ní byli rovněž pří­tomni ge­ne­rál­ní konzul RF v Kar­lo­vých Varech M. Le­dě­něv, ge­ne­rál­ní konzul RF v Brně A. Buda­jev a před­sed­ky­ně výboru pro zdra­vot­nic­tví Po­sla­nec­ké sně­mov­ny Par­la­men­tu ČR, pro­fe­sor­ka, MUDr. V. Adám­ko­vá. Za dva dny kon­fe­ren­ci na­vští­vi­lo více než 100 osob.