Evropští vědci projednali 100. výročí ruských revolucí v RSVK v Praze

Evropští vědci projednali 100. výročí ruských revolucí v RSVK v Praze

Dne 27. října 2017 se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­ni­la me­zi­ná­rod­ní vě­dec­ká kon­fe­ren­ce „Re­vo­lu­ce 1917 v Rusku a slo­van­ské národy střed­ní a vý­chod­ní Evropy“. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR ve spo­lu­prá­ci s Fa­kul­tou stát­ní­ho řízení MSU M. Lo­mo­no­so­va a Cen­t­rem eu­ro­asij­ských studií po­boč­ky Ruské státní so­ci­ál­ní uni­ver­zi­ty v Minsku. Akce se zú­čast­ni­li vědci z Bě­lo­rus­ka, Ruska, Slo­ven­ska a Česka.

Kon­fe­ren­ci za­há­jil ve­dou­cí Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR Leonid Gamza, který při­ví­tal or­ga­ni­zá­to­ry, účast­ní­ky a hosty. Zdů­raz­nil, že XX. sto­le­tí může být právem po­klá­dá­no za sto­le­tí Ruska, jež začalo re­vo­luč­ní­mi udá­lost­mi v roce 1917.

Mi­mo­řád­ný a zpl­no­moc­ně­ný vel­vy­sla­nec RF v ČR Ale­xan­dr Zme­jev­skij ve svém vy­stou­pe­ní pod­tr­hl nut­nost ob­jek­tiv­ní­ho vě­dec­ké­ho zkou­má­ní his­to­rie rus­kých re­vo­lu­cí. Vy­zdvi­hl vliv udá­los­tí v Rusku na osudy zemí a národů střed­ní a vý­chod­ní Evropy, mimo jiné na vznik řady ne­zá­vis­lých ev­rop­ských států. Bylo mezi nimi i Čes­ko­slo­ven­sko, jehož 100. výročí budeme slavit v roce 2018.

Na ple­nár­ním za­se­dá­ní vy­stou­pi­li: pro­dě­kan Fa­kul­ty stát­ní­ho řízení MSU M. Lo­mo­no­so­va pro­fe­sor A. Po­lu­nov, doktor his­to­ric­kých věd, s re­fe­rá­tem „Dě­dic­tví roku 1917 a ideově-po­li­tic­ký boj v Rusku“ a pro­fe­sor PhDr. Ja­ro­slav Va­cu­lík z Ma­sa­ry­ko­vy uni­ver­zi­ty (Brno) s re­fe­rá­tem „Ruští Češi během re­vo­lu­ce roku 1917“.

Poté kon­fe­ren­ce po­kra­čo­va­la ve dvou sek­cích: „His­to­ric­ké a so­ci­ál­ní kořeny re­vo­lu­ce 1917 v Rusku a slo­van­ské národy Evropy“ a „Průběh a ná­sled­ky re­vo­lu­ce 1917 v Rusku a slo­van­ské národy Evropy“.

V první sekci s re­fe­rá­tem vy­stou­pi­li: ve­dou­cí Centra eu­ro­asij­ských studií po­boč­ky Ruské státní so­ci­ál­ní uni­ver­zi­ty v Minsku K. Ševčen­ko, doktor his­to­ric­kých věd, („His­to­ric­ké a so­ci­ál­ní před­po­kla­dy rus­kých re­vo­lu­cí roku 1917 v hod­no­ce­ní čes­ké­ho po­li­ti­ka a ve­řej­né­ho či­ni­te­le Karla Kra­má­ře“), pro­dě­kan Fa­kul­ty stát­ní­ho řízení MSU M. Lo­mo­no­so­va pro­fe­sor A. Po­lu­nov, doktor his­to­ric­kých věd, („Slo­van­ský svět krátce před rokem 1917: per­spek­ti­vy ná­bo­žen­ské evo­lu­ce v hod­no­ce­ní rus­kých cír­kev­ních či­ni­te­lů“). První sekce byla ukon­če­na pre­zen­ta­cí po­sled­ní­ho vydání me­zi­ná­rod­ní vě­dec­ké pu­b­li­ka­ce „Russkij sbor­nik“, vě­no­va­né udá­los­tem v Rusku v roce 1917.

Ve druhé sekci s re­fe­rá­ty vy­stou­pi­li: docent Kar­lo­vy uni­ver­zi­ty PhDr. P. Kaleta („T. G. Ma­sa­ryk a jeho ruská mise v roce 1917 a za­čát­kem roku 1918“), docent Uni­ver­zi­ty sva­tých Cyrila a Me­to­dě­je v Trnavě PhDr. A. Randin („Echo Říj­no­vé re­vo­lu­ce 1917 v Bra­ti­sla­vě v roce 1945 – podle ma­te­ri­á­lů vý­slechů G. Mi­chaj­lov­ské­ho vo­jen­skou kon­tra­roz­věd­kou Dru­hé­ho ukra­jin­ské­ho frontu), docent Fa­kul­ty his­to­rie MSU M. Lo­mo­no­so­va J. Bo­ri­se­nok , kan­di­dát his­to­ric­kých věd,(„Rok 1917 a ukon­če­ní První svě­to­vé války jako fak­to­ry vzniku iden­ti­ty vý­chod­ních Slo­va­nů na pří­kla­du bě­lo­rus­ké­ho národa“).

Vy­stou­pe­ní byla do­pro­vá­ze­na čet­ný­mi dotazy po­slu­cha­čů a živou be­se­dou.

Na kon­fe­ren­ci bylo pří­tomno více než 50 lidí. Byli mezi nimi zá­stup­ci vel­vy­sla­nec­tví Ázer­bá­jdžá­nu, Bě­lo­rus­ka a Ka­za­chstá­nu, čeští a slo­ven­ští vědci, ve­řej­ní či­ni­te­lé a před­sta­vi­te­lé rus­kých kra­jan­ských or­ga­ni­za­cí. Účast­ní­ci kon­fe­ren­ce po­skyt­li in­ter­view před­ním českým a slo­ven­ským no­vi­nám „Lidové noviny“ a „SME“.

Re­fe­rá­ty účast­ní­ků kon­fe­ren­ce jsou pu­b­li­ko­vá­ny ve sbor­ní­ku „Re­vo­lu­ce 1917 v Rusku a slo­van­ské národy Evropy“, který byl vydán za pod­po­ry Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.