Výstava „Plakát revolučního Ruska“ byla zahájena v RSVK v Praze

Dne 12. října 2017 se v Ruském stře­dis­ku vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­ni­la ver­ni­sáž vý­sta­vy Ruské ná­rod­ní knihov­ny „Plakát re­vo­luč­ní­ho Ruska“, vě­no­va­ná 100. výročí re­vo­luč­ních udá­los­tí v Rusku v roce 1917. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Ruskou ná­rod­ní kni­hov­nou ve spo­lu­prá­ci se Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Na vý­sta­vě se před­sta­vu­je 20 uni­kát­ních děl vý­znam­ných i málo zná­mých malířů, vy­tvo­ře­ných v prv­ních letech so­vět­ské vlády, ze sbírek Ruské ná­rod­ní knihov­ny (Pe­t­ro­hrad). Systém světa v ně­ko­li­ka ob­ra­zech – od sa­mo­děr­ža­ví přes dik­ta­tu­ru pro­le­ta­ri­á­tu k ce­lo­svě­to­vé­mu svazu pra­cu­jí­cích. Celá his­to­rie lid­stva pod čer­ve­nou „buďo­nov­kou“. A něco již úplně ab­surd­ní­ho: ro­dokmen Ko­min­ter­ny! Bu­douc­nost, jak ji kres­li­li před 100 lety v prv­ních letech so­vět­ské vlády.

Vý­sta­vu za­há­jil ve­dou­cí Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR Leonid Gamza, který před­sta­vil za­měst­nan­ky­ně knihov­ny. Poté zá­stup­ky­ně ge­ne­rál­ní­ho ře­di­te­le Ruské ná­rod­ní knihov­ny J. Ti­cho­no­vo­vá in­for­mo­va­la o bo­ha­tých sbír­kách knihov­ny, které se začaly vy­tvá­řet již na za­čát­ku XIX. sto­le­tí, kdy za­há­ji­la svoji čin­nost carská ve­řej­ná knihov­na, vy­tvo­ře­ná na příkaz Ka­te­ři­ny II.

Sdě­li­la rovněž, že v sou­čas­nos­ti se, v duchu doby, sbírky knihov­ny pře­vá­dě­jí do di­gi­tál­ní­ho for­má­tu, a proto jsou do­stup­né stále vět­ší­mu množ­ství zá­jem­ců. Vě­no­va­la knihov­ně RSVK v Praze alba, která po­jed­ná­va­jí o his­to­rii a sbír­kách Ruské ná­rod­ní knihov­ny a umění so­vět­ské­ho kon­struk­ti­vis­mu.

S vý­sta­vou ná­vštěv­ní­ky se­zná­mi­la kan­di­dát­ka věd o umění, ve­dou­cí od­dě­le­ní gra­fic­kých listů Ruské ná­rod­ní knihov­ny J. Bar­cha­to­vo­vá. Podle jejích slov byl re­vo­luč­ní plakát tvořen vý­znam­ný­mi umělci, sku­teč­ný­mi mistry, kteří upřím­ně věřili ide­á­lům re­vo­lu­ce. Zdů­raz­ni­la, že i když plakát ne­za­u­jí­mal nej­vyš­ší místo v hi­e­rar­chii umění, bylo mu bol­še­vi­ky při­sou­ze­no vý­znam­né místo. Bylo to spo­je­no jednak s tím, že plakát byl velmi efek­tiv­ním agi­tač­ním pro­střed­kem, jednak s tím, že exis­to­va­la celá fi­lo­so­fie, jež vy­chá­ze­la z toho, že ma­líř­ství je bur­žo­az­ní umění, které je do­stup­né jen vyšším vrst­vám oby­va­tel­stva. Plakát byl vnímán jako oprav­do­vé pro­le­tář­ské umění. Vedly se četné spory o tom, jaký má být plakát: jedni se do­mní­va­li, že musí být mo­der­ní ikonou, jiní, že plakát musí být po­dob­ný in­že­nýr­ské­mu vý­rob­ku, který je třeba kon­stru­o­vat. Třetí se na něho dívali jako na mo­der­ní obraz pro děl­ní­ky. Nicmé­ně, plakát se v re­vo­luč­ním Rusku velmi roz­ší­řil.

Pre­zen­to­va­ná ex­po­zi­ce byla vy­tvo­ře­na právě na zá­kla­dě těchto sporů a jsou zde za­stou­pe­ny nej­růz­něj­ší va­ri­an­ty pla­ká­tů. Jsou mezi nimi díla ta­ko­vých zná­mých mistrů, jako byli V. Ma­ja­kov­skij, V. Le­be­děv, N. Kogout a jiní.

Na za­há­je­ní vý­sta­vy bylo pří­tomno více než 40 osob z řad rus­kých kra­ja­nů a Čechů. Byli mezi nimi i za­měst­nan­ci Vel­vy­sla­nec­tví Ruska, Bě­lo­rus­ka a Ka­za­chstá­nu v ČR. Ná­vštěv­ní­ci se zájmem zhléd­li vý­sta­vu a zadali mnoho dotazů za­měst­nan­ky­ním Ruské ná­rod­ní knihov­ny.

Vý­sta­va potrvá v RSVK v Praze do 3. lis­to­pa­du 2017.