Dne 29. září 2017 se v Literárním salonu Ruského střediska vědy a kultury v Praze konal seminář „Problémy překladu“. Akce byla organizována českými organizacemi ruských krajanů — Ruským uměleckým svazem spolu se Svazem ruskojazyčných spisovatelů v ČR za podpory Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR.
Semináře se zúčastnili hosté z Moskvy – básník, předseda literárního sdružení MZV RF „Otdušina“, tajemník Svazu spisovatelů Ruska V. Masalov, básník, předseda Moskevské organizace Svazu spisovatelů Ruska V. Bojarinov, zasloužilý pracovník kultury Ruska, člen Svazu spisovatelů a Svazu novinářů Ruska A. Skaržinskij, členka Svazu spisovatelů Ruska L. Bucharmedovová a básnířka J. Ivlevová.
Seminář uváděla předsedkyně Ruského uměleckého svazu O. Bělovová. Zúčastnili se i člen Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR S. Levickij, předsedkyně Evropského kongresu literátů M. Sileckaja a mnozí jiní. Celkem bylo přítomno 21 hostů.
Problémy překladu prózy a básní vyzdvihla ve svém projevu L. Svirskaja, která zdůraznila, že příbuzný slovanský jazyk se často stává nikoli pomocníkem, ale překážkou při překladu.
A. Skaržinskij uvedl, že poezie má magický charakter. Rytmy a opakování zvyšují informační hustotu poetických děl a díky tomu překlad přechází do jiné reality. Domnívá se, že překlad si musí uchovat magický charakter původního díla.
V. Bojarinov se podělil o zkušenosti s překlady poezie do jazyků národů SSSR a podtrhl nutnost rozlišovat překlad a literární zpracování.
Poté účastníci projednali problémy vydávání ruské literatury ve světě. V. Masalov a V. Bojarinov informovali o překladech a vydávání ruské literatury v Číně. Zvlášť zdůraznili, že v Číně se tato činnost realizuje na státní úrovni.
Někteří účastníci semináře si postěžovali, že ruská strana nepodporuje vydávání překladů svých autorů. Zástupce vedoucího Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR O. Soloduchin pověděl o zkušenostech konání na bázi RSVK společně s Institutem překladů (Moskva) soutěže o nejlepší literární překlad z ruského jazyka do českého, který probíhá již třetím rokem. V ČR tak byly českými nakladatelstvími vydány v překladu knihy ruských autorů: V. Tokarevové, J. Čižovové, V. Rasputina, J. Poljakova a G. Jachinové.
Člen Koordinační rady ruských krajanů S. Jukanov sdělil, že komerčně úspěšní autoři si tak jako tak nacházejí cestu k českému čtenáři a jako příklad uvedl D. Gluchovského, jehož knihy jsou v Česku velmi populární. Dále řekl, že propagace českých autorů v Rusku se potýká s velkými problémy.
O. Bělovová se oznámila, že česká akademická veřejnost se velmi pozorně staví k současné ruské literatuře. Jako příklad uvedla katedru rusistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, která vydala tři antologie současné ruské literatury: prózy, dramaturgie a poezie.
Živá beseda trvala asi dvě hodiny. Poté účastníci semináře pokračovali v neformální besedě u šálku čaje.
Večer zahájil a rovněž uváděl prezident Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR Sergej Levickij, který přivítal návštěvníky a popřál všem tvůrčí úspěchy v nadcházející literární sezoně.
Během večera členové Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR přednesli své nové verše a přečetli úryvky z děl, projednali literární novinky, podělili se o své dojmy.
Mezi vystupujícími byli členové Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR Igor Saveljev, Irina Bespalovová, Boris Goldberg, Lejla Begim aj. Pro studentku Káťu Zvěrevovou z Moskvy, která přijela do Česka v tomto roce, byl tento večer debutem.
Každý účastník měl možnost povyprávět o sobě, své tvorbě, seznámit přítomné se svými verši a prózou. Na večeru panovala uvolněná atmosféra a všichni vystupující obdrželi přátelskou podporu a energii pro další tvorbu.
Kulatý stůl „Problémy překladu z ruského jazyka“
Ruský tvůrčí svaz spolu se Svazem ruskojazyčných spisovatelů v ČR organizují konferenci o problémech překladu děl, napsaných v ruském jazyce do češtiny a jiných světových jazyků. Konference se zúčastní autoři žijící a pracující v České republice a rovněž spisovatelé z Moskvy, včele s tajemníkem moskevské organizace Svazu spisovatelů Ruska V. Bojarinovem.