Jurij Poljakov. Práce s chybami.

Práce s chy­ba­mi je jednou z nej­zná­měj­ších a nej­ob­lí­be­něj­ších novel rus­ké­ho spi­so­va­te­le Jurije Polja­ko­va (* 1954). V So­vět­ském svazu byla poprvé vydána už v roce 1986 a záhy se do­čka­la úspěš­né fil­mo­vé adap­ta­ce. Hlavní hrdina knihy, no­vi­nář Andrej Pe­tru­šov, se po svém pro­puš­tě­ní z novin ne­če­ka­ně a ne­plá­no­va­ně stane uči­te­lem ruš­ti­ny na zá­klad­ní škole. Rázem začíná od­ha­lo­vat ty ne­do­stat­ky škol­ní­ho života, o kte­rých se běžně ne­mlu­ví – a o kte­rých je možná lepší vůbec ne­vě­dět. Ať již je kulisa kri­tic­ky pe­restroj­ko­vá nebo po­li­ti­ky prostá, hlavní roli v dez­i­lu­ziv­ní novele se­hrá­va­jí kon­flik­ty v uči­tel­ském sboru, ne­rov­ný boj s am­bi­ci­óz­ní­mi a ka­ri­é­ris­tic­ký­mi rodiči i na druhé straně pro­nik­nu­tí do ro­ze­rva­ných duší jejich nác­ti­le­tých po­tom­ků. V pří­pa­dě sym­pa­tic­ké­ho se­be­i­ro­nic­ké­ho me­lan­cho­li­ka Pe­tru­šo­va se při­dá­vá i snaha o zís­ká­ní ná­klon­nos­ti mladé ko­le­gy­ně a v ne­po­sled­ní řadě také pá­t­rá­ní po ta­jem­ném ztra­ce­ném románu. Během po­lo­le­tí strá­ve­né­ho za ka­ted­rou se pře­svěd­čí, že mnohé chyby a omyly, kte­rých se v životě do­pouš­tí­me, jsou mnohem zá­važ­něj­ší než ty ve škol­ních dik­tá­tech. A jejich ná­pra­va není zda­le­ka vždy snadná… Dílo pobaví kaž­dé­ho, kdo někdy stanul za či před ka­ted­rou, jedno z které strany a v které době. – Kniha vy­chá­zí za pod­po­ry mos­kev­ské­ho In­sti­tu­tu pře­kla­du.

 „A co kdyby měl člověk kromě nor­mál­ní­ho života ještě jeden – určený pro práci s chy­ba­mi?“ mudro­val jsem. „Pak bychom mohli všech­ny naše pře­šla­py a omyly za­krouž­ko­vat tužkou, uvést správ­nou va­ri­an­tu a po zbytek hodiny se kochat pro­měn­li­vou sce­né­rií za oknem. Ale pro­blém je v tom, že my ty chyby sou­čas­ně děláme i opra­vu­je­me. A aby toho nebylo málo, tak za­tím­co jednu hloupost na­pra­vu­je­me, další už rovnou pro­vá­dí­me. A tak to pro­bí­há až do konce, do po­sled­ní­ho zvo­ně­ní, kdy musíme ode­vzdat svůj jediný sešit…“

Jurij Polja­kov (nar. 1954) je sou­čas­ný ruský pro­za­ik, básník, dra­ma­turg a pu­b­li­cis­ta, od r. 2001 šéf­re­dak­tor Li­te­rár­ních novin. Svou tvor­bou už více než čty­ři­cet let při­ta­hu­je po­zor­nost široké čte­nář­ské ve­řej­nos­ti a v Rusku je ozna­čo­ván za jed­no­ho z nejčte­něj­ších autorů sou­čas­nos­ti. Na­ro­dil se v Moskvě, vy­stu­do­val ruský jazyk a li­te­ra­tu­ru na pe­da­go­gic­kém in­sti­tu­tu, ale jako učitel pra­co­val jen velmi krátce. Spi­so­va­tel­skou dráhu za­há­jil v po­lo­vi­ně 70. let, kdy byly ča­so­pi­sec­ky vydány jeho první básně. Od 80. let do sou­čas­nos­ti napsal celou řadu románů, novel, bás­nic­kých sbírek a di­va­del­ních her. Kri­ti­ci hovoří o Polja­ko­vo­vi jako o vůdčí osob­nos­ti žánru gro­tesk­ní­ho re­a­lis­mu, v his­to­ric­ké re­trospek­ti­vě cha­rak­te­ris­tic­ké­ho pro střet dvou epoch, a vy­zdvi­hu­jí jeho oso­bi­tý a roz­po­zna­tel­ný au­tor­ský styl pro­dchnu­tý ale­go­rií, me­ta­fo­ra­mi a jemnou ironií ply­nu­le pře­chá­ze­jí­cí do ly­rič­nos­ti. Jeho romány a novely mají zčásti blízko k pu­b­li­cis­tic­ké­mu stylu díky ostře na­črt­nu­té­mu sa­ti­ric­ké­mu obrazu života ruské tvůrčí in­te­li­gen­ce. Polja­ko­vo­va tvorba byla pře­lo­že­na do mnoha svě­to­vých jazyků a vět­ši­na jeho prózy byla zfil­mo­vá­na. Do češ­ti­ny jeho dílo dosud nebylo pře­lo­že­no.

Zdroj: http://akro­po­lis.info/kniha/prace-s-chy­ba­mi/