Prezentace knihy ruského historika v RSVK v Praze

Prezentace knihy ruského historika v RSVK v Praze

Dne 24. dubna 2017 se v Li­te­rár­ním salonu RSVK v Praze usku­teč­ni­la pre­zen­ta­ce knihy rus­ké­ho his­to­ri­ka, uči­te­le No­vo­kuz­něc­ké po­boč­ky Ke­me­rov­ské státní uni­ver­zi­ty Sta­ni­sla­va Mo­rozo­va „Var­šav­ské me­lo­die“ pro Moskvu a Prahu“, která byla letos vydána v Moskvě na­kla­da­tel­stvím „Mež­du­na­rod­ny­je ot­no­še­ni­ja“ (Me­zi­ná­rod­ní vztahy). Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Sta­ni­slav Mo­rozov před­sta­vil knihu a sdělil, že během psaní kan­di­dát­ské di­ser­ta­ce o his­to­rii čes­ko­slo­ven­sko-pol­ských vztahů se se­zná­mil s ne­dáv­no od­taj­ně­ný­mi do­ku­men­ty z osob­ní­ho ar­chi­vu J. V. Sta­li­na. Do­ku­men­ty umož­ni­ly před­po­klá­dat, že v po­lo­vi­ně 30. let se pro na­pa­de­ní SSSR chys­tal vznik ně­mec­ko-ja­pon­sko-pol­ské­ho svazu.

Mo­rozov tvrdí, že další stu­di­um tohoto tématu a do­stup­ných ma­te­ri­á­lů do­ka­zu­je správ­nost hy­po­té­zy, kterou vy­tvo­řil. Krátce sdělil závěry, ke kterým přišel a o kte­rých po­drob­ně vy­prá­ví v knize:

1)​ V roce 1934 na příkaz J. Pil­sud­ské­ho mi­nis­tr za­hra­nič­ních věcí Polska J. Bek a ná­čel­ník Ge­ne­rál­ní­ho štábu polské armády J. Gon­si­o­rov­ský usku­teč­ni­li řadu jed­ná­ní se zá­stup­ci Ně­mec­ka a Ja­pon­ska o spo­leč­ném na­pa­de­ní na SSSR;

2)​ V únoru 1934 byla do­kon­ce po­de­psá­na tajná smlou­va mezi Ně­mec­kem a Pol­skem;

3)​ 28. pro­sin­ce 1934 v Kodani pro­běh­la jed­ná­ní J. Beka s ře­di­te­lem Banky Anglie M. Nor­ma­nem a stálým zá­stup­cem mi­nis­t­ra za­hra­nič­ních věcí Velké Bri­tá­nie R. Van­si­gar­dem. Na nich prý byly od­sou­hla­se­ny plány spo­leč­né­ho na­pa­de­ní SSSR Ně­mec­kem, Ja­pon­skem a Pol­skem. Byl též získán slib fi­nan­co­vá­ní této ope­ra­ce. Sou­čas­ně si jako pod­mín­ku zá­stup­ci Velké Bri­tá­nie vy­žá­da­li pod­po­ru těchto plánů Fran­cií.

So­vět­ské vedení o tom bylo roz­věd­kou in­for­mo­vá­no a muselo vy­na­lo­žit velké úsilí, aby di­plo­ma­tic­kou cestou tuto agresi od­vrá­ti­lo.

Pro li­kvi­da­ci oh­nis­ka napětí na Dálném vý­cho­dě SSSR 23. března 1935 po­de­psal dohodu o pře­dá­ní Čínské vý­chod­ní že­lez­ni­ce lout­ko­vé­mu státu Man­džu­kuo, což fak­tic­ky zna­me­na­lo Ja­pon­sku.

V Evropě so­vět­ská di­plo­ma­cie na podzim 1933 začala ak­tiv­ní jed­ná­ní o uza­vře­ní smlou­vy o ko­lek­tiv­ní bez­peč­nos­ti v Evropě. Sou­čas­ně byla vedena jed­ná­ní s Fran­cií o uza­vře­ní dvou­stran­né dohody o po­skyt­nu­tí vzá­jem­né vo­jen­ské pomoci v pří­pa­dě agrese. Pro uspí­še­ní jed­ná­ní a ze­sí­le­ní dojmu byl 20. dubna 1935 v „Pravdě“ a „Izvěs­ti­jach“ s od­ka­zem na fran­couz­ské pro­vinč­ní noviny z 18. dubna otiš­těn text tajné polsko-ně­mec­ké smlou­vy, uza­vře­né 25. února 1934. Vypukl skan­dál, jehož vý­sled­kem bylo po­de­psá­ní 2. května 1935 so­vět­sko-fran­couz­ské smlou­vy o vzá­jem­né pomoci.

Sta­ni­slav Mo­rozov rovněž uvedl, že ve druhé části knihy po­drob­ně ro­ze­bí­rá me­cha­nis­mus „malé války“, s jejíž pomocí polská roz­věd­ka plá­no­va­la vy­vo­lat kon­flikt mezi Pol­skem a Ruskem. Jako spouš­tě­cí me­cha­nis­mus se plá­no­va­lo využít oz­bro­je­né vy­stou­pe­ní, jakoby na ochra­nu pol­ské­ho oby­va­tel­stva, jež žije na so­vět­ském území. So­vět­ská tajná služba se však o těchto plá­nech do­zvě­dě­la včas a zklid­ni­la si­tu­a­ci tak, že pře­stě­ho­va­la ne­spo­leh­li­vou část Poláků hlou­bě­ji do vni­t­ro­ze­mí.

Ve třetí části knihy autor vy­prá­ví o úspěš­né re­a­li­za­ci pol­ský­mi služ­ba­mi plánu „malé války“ na území Čes­ko­slo­ven­ska před ob­sa­ze­ním Tě­šín­ské­ho Slez­ska v říjnu 1938.

Druhá a třetí část knihy jsou za­lo­že­ny na do­ku­men­tech II. od­dě­le­ní Hlav­ní­ho štábu polské armády (roz­věd­ka), které se na­chá­ze­jí v rus­kých ar­chi­vech.

Pre­zen­ta­ce se těšila vel­ké­mu zájmu po­slu­cha­čů. Po vy­stou­pe­ní autor od­po­vě­děl na četné dotazy.