Kulatý stůl „200. výročí bitvy u Chlumce: názor české a ruské strany“

Dne 28. srpna 2013 se v Carském sále Muzea Ústí nad Labem (Ústecký kraj, Český republika) konal kulatý stůl „200. výročí bitvy u Chlumce: názor české a ruské strany“. Organizátory kulatého stolu byly Federální agentura Rossotrudničestvo a její zastupitelství v ČR, Muzeum Ústí nad Labem a Společenská organizace krajanů „Kovčeg-Archa“.

Bitva u Chlumce se konala 29.-30. srpna 1813. Jejím výsledkem byla porážka  rusko-prusko-rakouskými vojsky francouzského sboru generála Vandama u Chlumce v Čechách. První den, 29. srpna, ruská garda pod vedením hraběte Ostermana-Tolstého za cenu velkých ztrát  vydržela nápor třikrát silnějšího francouzského sboru Vandama. Druhý den, 30. srpna, se francouzský sbor sám ocitl v obklíčení spojeneckých vojsk a byl nucen se vzdát.

Vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR Leonid Gamza a ředitel Muzea Ústí nad Labem Miroslav Král zahájili kulatý stůl přivítáním, ve kterém vyzdvihli význam tohoto data v historii obou zemí, důležitost konání  podobných akcí pro výměnu názorů odborníků z různých zemí, včetně Ruska a Česka.

Kulatého stolu se zúčastnili významní ruští a čeští historici a odborníci, zástupci vědeckých kruhů a veřejnosti dvou zemí. Moderátorem kulatého stolu byl historik, vědecký tajemník Muzea Ústí nad Labem Václav Houfek. Z ruské strany vystoupili:

– předseda „Společnosti potomků účastníků Vlastenecké války 1812“ Vissarion ALJAVDIN. Téma vystoupení: „Činnost „Společnosti potomků účastníků Vlastenecké války 1812 při uchovávání historických památek“. Ve svém vystoupení, mimo jiné, soustředil pozornost na vznikající v mnoha zemích tendenci zkreslování historických událostí let 1812-1813. Vyzval účastníky kulatého stolu k objektivnějšímu a nepředpojatému studiu historických událostí dávno uplynulých let.

– zástupkyně ředitele pro evidenci a ochranu muzejních kolekcí Muzea – panoramatu „Borodinská bitva“, kandidátka historických věd Lidia IVČENKO.

Téma vystoupení: „Ruská vojska v bitvě u Chlumce 29.-30. srpna 1813. Svaz evropských armád“. Během diskuze L. Ivčenko poukázala na zajímavá fakta, spojená s vyznamenáním účastníků bitvy u Chlumce „Znakom otličija Železnogo kresta“, které je neoficiálně nazýváno „Kulmským (Chlumeckým)  křížem“.

– zástupce předsedy „Společnosti potomků účastníků Vlastenecké války 1812“ Alexej OLFERJEV. Téma vystoupení: „Potěmkin a Semjonovský pluk. Jejich účast v bitvě u Chlumce“.

– vedoucí vědecký pracovník Státního Borodinského vojensko-historického muzea – rezervace „Borodinské pole“, kandidát historických věd Dmitrij CELORUNGO. Téma vystoupení: „Chlumecká bitva v ruské historii XIX. – XXI. století“.

Za českou stranu vystoupili:

– prorektor Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Zdeněk Radvanovský. Téma vystoupení: „Bitva u Chlumce 1813 v pracích studentů katedry
historie ústecké univerzity“;
– vedoucí historického oddělení Regionálního muzea Teplice Bohuslava Chleborádová. Téma vystoupení „1813 – Teplice srdce Evropy“;
– vedoucí historického oddělení Oblastního muzea Chomutov Jiří Šlajsna. Téma vystoupení: „Alexandr I. a Chomutov“;
– vedoucí pracoviště Historického ústavu Akademie věd ČR v Brně Radomír Vlček. Téma vystoupení : „Bitva u Chlumce a Přestanova v souvislostech evropské diplomacie 1813-1814“;
– historik, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity v Praze Jiří Rak.  Téma vystoupení: „Zapomenutí čeští přemožitelé Napoleona“;
– historik, Vojenský historický ústav Armády ČR Zdeněk Munzar. Téma vystoupení: „Rakouští velitelé v bitvě u Chlumce a Přestanova – Hieronymus hrabě Colloredo-Mansfeld a Vinzenz Ferrerius Bianchi“;
– historik, Filozofická fakulta Karlovy univerzity v Praze Vojtěch Kessler. Téma vystoupení: „Bitva u Chlumce v české historické paměti“.

Během zasedání se uskutečnila zajímavá výměna názorů. Účastníci projednali široký okruh otázek, který umožnil vzhlédnout na bitvu u Chlumce z různých historických pohledů, získat podrobnou představu o roli Ruska, Česka a Evropy v této bitvě. Na závěr jednání účastníci kulatého stolu odpověděli na řadu otázek hostů, mezi kterými bylo nemálo lidí, již se věnují historii.

Účastníci  kulatého stolu jednohlasně zdůraznili důležitost a potřebnost právě ukončené akce jak pro pokračování studia historie, tak i pro informovanost široké veřejnosti svých zemí.

Po ukončení kulatého stolu bude vydán sborník vystoupení, který bude k nahlédnutí ve veřejných i vědeckých knihovnách Ústeckého kraje.

Tento článek je dostupný v: Russian