Ruský důmv Praze
RUCZ
POZOR! Od 12. do 14. října bude knihovna zavřená. Děkujeme za pochopení. ×
Domů · Kultura · Program akcí · Literární diktát 2026324
‹ Program září

Literární diktát 2026

Mezinárodní osvětová akce na podporu knihy a čtení: 20 otázek o ruské literatuře — od klasiky po současnost. 25. září v 10:00, Ruský dům v Praze. Účast zdarma, po registraci; jazyk akce — ruština.

Literární diktát 2026

Jak se k nám dostat

Na Zátorce 16, Praha 6
Metro a tramvaj — Hradčanská (~10 min)
Tramvaj — Sparta (~10 min)

Sdílet

Sdílet

Diktát pro­bě­hl. 25. září ho na­psa­lo šest účast­ní­ků, nej­lep­ší vý­sle­dek — 50 bodů. Vý­sled­ky a otázky se správ­ný­mi od­po­věď­mi na­jde­te níže na této strán­ce.

25. září v 10:00 se Ruský dům v Praze již po­čtvr­té stává místem konání me­zi­ná­rod­ní osvě­to­vé akce „Li­te­rár­ní diktát“. Dvacet otázek o ruské li­te­ra­tu­ře — od kla­si­ky po sou­čas­nost, a ani jedno vy­ne­cha­né pís­me­no či čárka. Účast je zdarma, po před­cho­zí re­gis­tra­ci; jazyk akce je ruš­ti­na.

Pa­ma­tu­je­te si, kdo řekl „Счастливые часов не наблюдают“? A odkud jsou verše „Мы все учились понемногу чему-нибудь и как-нибудь“? Pokud vám od­po­vě­di na­sko­či­ly samy, jste tu správ­ně. Pokud jste se museli za­mys­let — tím spíš: diktát ne­pro­vě­řu­je paměť na pra­vi­dla, ale čte­nář­ský roz­hled, logiku a do­kon­ce i in­tu­i­ci.

Účastníci „Literárního diktátu“ píší odpovědi na papírové archy
Dvacet otázek, pa­pí­ro­vý arch a pero — víc účast­ník ne­po­tře­bu­je

O jakou akci jde

„Li­te­rár­ní diktát“ vznikl v Mur­man­ské státní ob­last­ní uni­ver­zál­ní vě­dec­ké knihov­ně; dnes ho pořádá spo­leč­ně s Kni­hov­nou za­hra­nič­ní li­te­ra­tu­ry M. I. Ru­do­mi­no. V roce 2026 se akce koná už po­šes­té. Za pět let se k ní při­po­ji­lo více než 4 000 míst konání v růz­ných zemích světa a diktát na­psa­lo téměř 140 000 lidí.

Jen loni diktát psalo 34 tisíc lidí na 1 464 mís­tech ve 29 zemích — mezi no­váč­ky byly Belgie, Ně­mec­ko a Dánsko. Ruský dům v Praze hostí diktát po­čtvr­té.

20
otázek
o ruské li­te­ra­tu­ře — od kla­si­ky po sou­čas­nost
6.
ročník
akce se koná v roce 2026
140 000
lidí
na­psa­lo diktát za pět let na více než 4 000 mís­tech
29
zemí
se za­po­ji­lo do dik­tá­tu v roce 2025

Není to školní diktát

  • Žádná vy­ne­cha­ná pís­me­na ani čárky. Je to test o 20 otáz­kách ze zna­los­ti ruské li­te­ra­tu­ry — od kla­si­ky po sou­čas­nost. Ne­pro­vě­řu­je se gra­ma­ti­ka, ale čte­nář­ský roz­hled, logika a in­tu­i­ce.
  • „Vy­go­o­glit“ to jen tak nejde. Úlohy jsou se­sta­ve­ny tak, aby vy­hle­dá­vá­ní na in­ter­ne­tu ne­dá­va­lo rych­lou od­po­věď: ptají se na de­tai­ly děje, citáty v kon­tex­tu, málo známá fakta ze života spi­so­va­te­lů a zvlášt­nos­ti stylu.
  • Věk je ori­en­tač­ní, ne pře­káž­ka. Akce je určena účast­ní­kům star­ším 14 let, přijít ale může kdo­ko­li — hlavní je mít rád li­te­ra­tu­ru a být při­pra­ven na ne­stan­dard­ní otázky.
  • Cílem není známka, ale zájem. Mnozí po dik­tá­tu sáhnou po kni­hách, o nichž se do­zvě­dě­li z otázek, nebo si vy­hle­da­jí roz­bo­ry úloh, aby si ujas­ni­li sporné mo­men­ty.
Čtení — to je nej­lep­ší učení.
A. S. Puškin, z dopisu bra­t­ro­vi, 1822

Jak to bylo v Ruském domě

V roce 2024 se diktát psal v knihov­ně Rus­ké­ho domu a poté se hrálo „Li­te­rár­ní loto“ a stolní hra „Jať“ o zna­los­ti ruš­ti­ny. V roce 2025 za­sed­lo k archům dva­náct účast­ní­ků a tři z nich zís­ka­li plný počet 65 bodů. Od­po­vě­di a vý­sled­ky zve­řej­ňu­je­me na webu ně­ko­lik dní po akci — odkazy na minulé roč­ní­ky na­jde­te níže v bloku „Více k tématu“.

Jak se při­pra­vit

Na webu akce литдиктант.рф (v ruš­ti­ně) na­jde­te v sekci „Проверь себя“ (Vy­zkou­šej se) kvízy a hry na roz­cvič­ku před dik­tá­tem a v sekci „Кладовая знаний“ (Po­klad­ni­ce vědění) články o au­to­rech a jejich dílech. Jsou tam i otázky a od­po­vě­di z mi­nu­lých let — podle nich je dobře vidět, co čekat.

Ve zkrat­ce: pátek 25. září, za­čá­tek v 10:00, Ruský dům v Praze. Přijď­te zhruba o čtvrt hodiny dřív, ať je čas v klidu pře­vzít arch. Jazyk — ruš­ti­na, věk — od 14 let. Účast je zdarma, ale počet míst je ome­ze­ný — za­re­gis­truj­te se předem tla­čít­kem re­gis­tra­ce.

Vý­sled­ky dik­tá­tu

Diktát 25. září v Ruském domě v Praze na­psa­lo šest účast­ní­ků. Práce se opra­vo­va­ly ano­nym­ně, podle čísel archů — na­jdě­te si v ta­bul­ce to své. Nej­lep­ší le­toš­ní vý­sle­dek: 50 bodů.

Číslo archuBody
01550
00645
01345
02045
00240
01435

Otázky a správ­né od­po­vě­di

Chcete si to zkusit? Pře­čtě­te si otázku, vy­ber­te va­ri­an­tu — a teprve potom klik­ně­te na „Zob­ra­zit od­po­věď“. Otázky zněly rusky; uvá­dí­me je v českém pře­kla­du, citáty a slova, na nichž od­po­věď stojí, po­ne­chá­vá­me i v ori­gi­ná­le.

1Který z rus­kých bás­ní­ků, „anděl stráž­ný“ mla­dé­ho Ale­xan­dra Puški­na, mu říkal „Cvrček mého srdce“ («Сверчок моего сердца»)?
  • a) Vasi­lij Žu­kov­skij
  • b) Kon­stan­tin Baťuš­kov
  • c) Ga­vriil Děr­ža­vin
  • d) Vasi­lij Puškin, strýc Ale­xan­dra Puški­na
Zob­ra­zit od­po­věď
a) Vasi­lij Žu­kov­skij
2Tento příběh lásky a klamu ohro­mil sou­čas­ní­ky. Místo děje po­víd­ky se stalo pout­ním místem a na stro­mech se ob­je­vi­ly sen­ti­men­tál­ní nápisy i jíz­li­vé epi­gra­my: „Topte se, dívky — v ryb­ní­ce je místa dost!“ Uveďte autora a dílo.
  • a) Ale­xan­dr Puškin, „Cikáni“
  • b) Ni­ko­laj Ka­ram­zin, „Ubohá Líza“
  • c) Mi­chail Ler­mon­tov, „Maš­ka­rá­da“
  • d) Ale­xan­dr Os­t­rov­skij, „Ne­věs­ta bez věna“
Zob­ra­zit od­po­věď
b) Ni­ko­laj Ka­ram­zin, „Ubohá Líza“ («Бедная Лиза»)
3Fjodor Do­sto­jev­skij vzpo­mí­nal: „Toto slovo se ob­je­vi­lo v tisku… 1. ledna 1846… v mé po­víd­ce ‚Dvoj­ník. Dob­ro­druž­ství pana Golja­d­ki­na‘. Zna­me­ná zmizet, za­nik­nout, takří­ka­jíc se vy­tra­tit…“ Spi­so­va­tel ovšem při­zná­val, že slovo ne­vy­mys­lel on: slý­chal ho ve třídě Hlav­ní­ho in­že­nýr­ské­ho uči­liš­tě, kde se „všich­ni sna­ži­li naučit dobře kres­lit“ a pro švih kresby na­ná­še­li pěkné stíny. O jaké slovo jde?
  • a) изгладиться (vy­hla­dit se)
  • b) истесаться (otesat se)
  • c) стушеваться (vy­tra­tit se, ustou­pit do stínu)
  • d) аннигилироваться (ani­hi­lo­vat)
Zob­ra­zit od­po­věď
c) стушеваться
4Děj tohoto díla byl ne­jed­nou srov­ná­ván s „Evže­nem Oně­gi­nem“: hrdina, který při­jíž­dí na venkov, silně za­pů­so­bí na chytrou, jinou než ostat­ní hr­din­ku, ale není jim sou­ze­no být spolu. Uveďte autora a dílo.
  • a) Ale­xan­dr Puškin, „Piková dáma“
  • b) Ni­ko­laj Ka­ram­zin, „Ubohá Líza“
  • c) Ivan Tur­ge­něv, „Šlech­tic­ké hnízdo“
  • d) Ivan Gon­ča­rov, „Ob­lo­mov“
Zob­ra­zit od­po­věď
c) Ivan Tur­ge­něv, „Šlech­tic­ké hnízdo“ («Дворянское гнездо»)
5V „Po­víd­ce o tom, jak jeden mužik dva ge­ne­rá­ly uživil“ Mi­chai­la Sal­ty­ko­va-Ščedri­na ge­ne­rá­lo­vé po ná­vra­tu z pus­té­ho os­t­ro­va po­sla­li muži­ko­vi…
  • a) skle­nič­ku vodky a dva sla­neč­ky
  • b) skle­nič­ku vodky a stří­br­ný pěťák
  • c) dě­kov­ný dopis na kol­ko­va­ném papíře
  • d) nic ne­po­sla­li
Zob­ra­zit od­po­věď
b) skle­nič­ku vodky a stří­br­ný pěťák
6Jedna z po­ví­dek Mi­chai­la Sal­ty­ko­va-Ščedri­na se jme­nu­je stejně jako hra Wil­li­a­ma Shake­spea­ra, děj se však ode­hrá­vá v Rusku spi­so­va­te­lo­vy doby, ne v řec­kých Athé­nách.
  • a) „Zimní po­hád­ka“
  • b) „Něco za něco“
  • c) „Romeo a Julie“
  • d) „Sen noci sva­to­ján­ské“
Zob­ra­zit od­po­věď
d) „Sen noci sva­to­ján­ské“ («Сон в летнюю ночь»)
7Za za­kla­da­te­le žánru vá­noč­ní po­víd­ky je po­va­žo­ván Char­les Dic­kens. V Rusku žánr znovu ožil díky spi­so­va­te­li, jemuž li­te­rár­ní vědec Dmi­t­rij Li­cha­čov říkal „ruský Dic­kens“; jeho sbírka „Vá­noč­ní po­víd­ky“ («Святочные рассказы») vyšla v roce 1886.
  • a) Lev Tolstoj
  • b) Mi­chail Sal­ty­kov-Ščedrin
  • c) Ivan Tur­ge­něv
  • d) Ni­ko­laj Leskov
Zob­ra­zit od­po­věď
d) Ni­ko­laj Leskov
8Po­sta­va pří­jme­ním Kir­sa­nov vy­stu­pu­je v obou těchto dílech.
  • a) „Otcové a děti“ a „Co dělat?“
  • b) „Straka zlo­děj­ka“ a „Idiot“
  • c) „Ob­lo­mov“ a „Re­vi­zor“
  • d) „Paměti a úvahy“ a „Viš­ňo­vý sad“
Zob­ra­zit od­po­věď
a) „Otcové a děti“ a „Co dělat?“
9Tento román 19. sto­le­tí nese podti­tul „Z vy­prá­vě­ní o nových lidech“.
  • a) „Go­lo­vlev­ské pan­stvo“ Mi­chai­la Sal­ty­ko­va-Ščedri­na
  • b) „Zločin a trest“ Fj­o­do­ra Do­sto­jev­ské­ho
  • c) „Co dělat?“ Ni­ko­la­je Čer­ny­šev­ské­ho
  • d) „Paměti a úvahy“ Ale­xan­dra Ger­ce­na
Zob­ra­zit od­po­věď
c) „Co dělat?“ Ni­ko­la­je Čer­ny­šev­ské­ho
10Pseu­do­nym „Kozák Lu­gan­ský“, pod nímž vstou­pil do li­te­ra­tu­ry, si zvolil na počest rod­né­ho Lu­han­sku. Mezi jeho díla patří „Ci­kán­ka“, „Lov na vlky“, „Ruské po­hád­ky“, „Pří­ho­dy a smyš­len­ky Kozáka Lu­gan­ské­ho“, „Mičman Po­ce­lu­ev aneb Žiješ-li, ohlí­žej se“, „Baškir­ská rusal­ka“, „Vo­jen­ské kra­to­chví­le“, „Ná­moř­nic­ké kra­to­chví­le“… Ale dílo, podle něhož ho zná každý, je slavný slov­ník.
  • a) Dmi­t­rij Ušakov
  • b) Vla­di­mir Dal
  • c) Sergej Ožegov
  • d) Vla­di­mir Lo­pa­tin
Zob­ra­zit od­po­věď
b) Vla­di­mir Dal
11Období „tání“ («оттепель») v dě­ji­nách SSSR do­sta­lo jméno podle stej­no­jmen­né novely Ilji Erenbur­ga, ale do po­li­tic­ké­ho slov­ní­ku slovo „tání“ poprvé uvedl tento básník.
  • a) Fjodor Ťutčev
  • b) Je­v­ge­nij Ba­ra­tyn­skij
  • c) Andrej Voz­ně­sen­skij
  • d) Je­v­ge­nij Jevtu­šen­ko
Zob­ra­zit od­po­věď
a) Fjodor Ťutčev
12V novele Ana­to­li­je Ry­ba­ko­va „Kortík“ píše jeden z hrdinů článek „Ne­zdra­vé nad­še­ní“, v němž kri­ti­zu­je ka­ma­rá­dy za na­po­do­bo­vá­ní li­te­rár­ní po­sta­vy: „Za prvé je to šlech­tic a bě­lo­gvar­děj­ský dů­stoj­ník. Za druhé sto­pro­cent­ní ego­is­ta. Svým ego­is­mem působí všem utr­pe­ní… říká: ‚Co je mi do lid­ských běd a ra­dos­tí.‘“ O jaké po­sta­vě 19. sto­le­tí je řeč?
  • a) Alexej Švab­rin („Ka­pi­tán­ská dcerka“ Ale­xan­dra Puški­na)
  • b) Gri­go­rij Pe­čo­rin („Hrdina naší doby“ Mi­chai­la Ler­mon­to­va)
  • c) Dmi­t­rij Rudin („Rudin“ Ivana Tur­ge­ně­va)
  • d) Ni­ko­laj Bol­kon­skij („Vojna a mír“ Lva Tolsté­ho)
Zob­ra­zit od­po­věď
b) Gri­go­rij Pe­čo­rin („Hrdina naší doby“ Mi­chai­la Ler­mon­to­va)
13„Minin a Po­žar­skij“, „Don Qui­jo­te“, „Černé moře“ Mi­chai­la Bul­ga­ko­va jsou…
  • a) eseje
  • b) di­va­del­ní hry
  • c) noviny
  • d) lib­re­ta
Zob­ra­zit od­po­věď
d) lib­re­ta
14Když se v roce 1919 tohoto bás­ní­ka, vý­znam­né­ho před­sta­vi­te­le akmeis­mu, ze­pta­li, co dělá, od­po­vě­děl: „Stře­žím kul­tur­ní hod­no­ty, které jsou ob­sa­že­ny ve mně samém.“
  • a) Osip Man­del­štam
  • b) Ale­xan­dr Blok
  • c) Vla­di­mir Ma­ja­kov­skij
  • d) Sergej Je­se­nin
Zob­ra­zit od­po­věď
a) Osip Man­del­štam
15Do cyklu po­ví­dek Ivana Bunina „Temné aleje“ ne­pat­ří:
  • a) „Balada“
  • b) „Pozdní hodina“
  • c) „Pán ze San Fran­cis­ka“
  • d) „Kráska“
Zob­ra­zit od­po­věď
c) „Pán ze San Fran­cis­ka“ («Господин из Сан-Франциско»)
16Příběh o Mal­či­šo­vi-Ki­bal­či­šo­vi je vy­prá­věn v této novele Ar­ka­di­je Gajda­ra:
  • a) „Timur a jeho parta“
  • b) „Vo­jen­ské ta­jem­ství“
  • c) „Škola“
  • d) „RVS“
Zob­ra­zit od­po­věď
b) „Vo­jen­ské ta­jem­ství“ («Военная тайна»)
17V jedné po­hád­ko­vé hře tohoto autora se zvíře stává člo­vě­kem, v jiné se ten, kdo má být člo­vě­kem, ukáže být po­hád­ko­vým zví­ře­tem. Uveďte autora.
  • a) Mi­chail Bul­ga­kov
  • b) Samuil Maršak
  • c) Je­v­ge­nij Švarc
  • d) Ale­xan­dr Vam­pi­lov
Zob­ra­zit od­po­věď
c) Je­v­ge­nij Švarc — hry „Oby­čej­ný zázrak“ a „Drak“
18Tento román Je­v­ge­ni­je Vo­do­laz­ki­na je napsán sou­čas­nou ruš­ti­nou i sta­ro­ruš­ti­nou. Autor chtěl čte­ná­ře pře­svěd­čit, že „čas ne­e­xis­tu­je. Vše na zemi exis­tu­je mimo čas“.
  • a) „So­lo­vjov a La­ri­o­nov“
  • b) „Avi­á­tor“
  • c) „Laurus“
  • d) „Ospra­ve­dl­ně­ní Os­t­ro­va“
Zob­ra­zit od­po­věď
c) „Laurus“ («Лавр»)
19Na ob­ra­zech Mi­chai­la Klodta a Ilji Repina je Ni­ko­laj Gogol za­chy­cen u krbu. Co spi­so­va­tel dělá? (Od­po­věď bylo třeba napsat vlast­ní­mi slovy.)
Zob­ra­zit od­po­věď
Pálí druhý díl „Mrtvých duší“
20Slovo, které se v ur­či­tém kor­pu­su textů vy­sky­tu­je pouze jednou, je:
  • a) refrén
  • b) hapax
  • c) au­to­lo­gie
  • d) ana­fo­ra
Zob­ra­zit od­po­věď
b) hapax

Kolik jste jich měli? Při­po­mí­ná­me: na dik­tá­tu byla na všech dvacet otázek přesně hodina — a bez ná­po­vě­dy.

Dě­ku­je­me všem, kdo psali diktát s námi — na shle­da­nou u „Li­te­rár­ní­ho dik­tá­tu 2027“!

Připojte se! Mezinárodní osvětová akce „Literární diktát“

Více k tématu

Ohodnoťte článek:

Další akce září

Sousední akce programu — pro snadný návrat do kalendáře.

Akce
8 září · út

Online kvíz „Gramotnost je síla!“
Akce
9 září · st

Eurasijský diktát o digitální bezpečnosti
Kino
1 září · út

Filmová projekce „Pohádka o caru Saltánovi“ (2026)
Exkurze
13 září · ne

Exkurze „Procházky Prahou“: Trojský zámek
Akce
29 září · út

Online prezentace „Cesta do světa Runetu“
Výstava
30 září · st

Knižní expozice „Hlas autora v jiném jazyce“
Kino
22 září · út

Filmová projekce „Řemesla. Ruské v módě“ (2026)
Přednáška
28 září · po

Soubor Machmuda Esambajeva: setkání s ředitelem
Kino
3 září · čt

Filmová projekce „Beslan. Tři dny, které trvají navždy“
Výstava
3 září · čt

Online výstava Muzea vítězství
Celý program září →
© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies