Exkurze „Procházky Prahou“: Trojský zámek

Trojský zámek patří k nej­vý­znam­něj­ším ba­rok­ním pa­mát­kám Prahy. Pro­slul nejen ar­chi­tek­tu­rou, ale i roz­lehlou ba­rok­ní za­hra­dou a bo­ha­tou his­to­rií. Je to první letní pří­měst­ský palác v Praze: vznikl v letech 1679–1691 pro říš­ské­ho hra­bě­te Vác­la­va Voj­tě­cha ze Šternber­ka podle pro­jek­tu fran­couz­ské­ho ar­chi­tek­ta Jeana-Bap­tis­ta Matheye. Hrabě se vrátil z Itálie okouz­len řím­ský­mi pří­měst­ský­mi vilami — a chtěl pře­nést kousek „Věč­né­ho města“ na břeh Vltavy. Proto je Troja spíše vilou než zámkem: velký sál upro­střed, en­fi­lá­dy salonů po stra­nách a za­hra­da pojatá jako po­kra­čo­vá­ní domu.

So­chař­skou vý­zdo­bu za­hrad­ní­ho scho­diš­tě vy­tvo­ři­li bratři Johann Georg a Paul Heer­man­no­vé z Dráž­ďan. Na dvou­ra­men­ném scho­diš­ti se ode­hrá­vá gi­gan­to­ma­chie — boj olymp­ských bohů s Titány: po­ra­že­ní gi­gan­ti jsou svr­že­ni k patě scho­diš­tě, bohové vítězí nahoře. Právě tento an­tic­ký námět prý dal jméno used­los­ti a poté celé čtvrti — Troja.

Uvnitř pra­co­va­li na ilu­ziv­ních fres­kách po­zva­ní Ita­lo­vé a Vlá­mo­vé. Pří­ze­mí vy­ma­lo­val Car­po­fo­ro Ten­cal­la, salony patra Fran­ce­sco Mar­chet­ti se synem Gi­o­van­nim Fran­cescem a hlavní chlou­bu zámku, Cí­sař­ský sál, bratři Abra­ham a Isaac Go­dy­no­vé z Antverp, kteří začali pra­co­vat roku 1690. Jejich strop je apo­teó­zou Habsbur­ků: ale­go­rie ví­těz­ství nad Turky u Vídně, v níž malba „po­kra­ču­je“ v ar­chi­tek­tu­ře a strop se jakoby ote­ví­rá do nebe. Celkem je v zámku přes 4000 m² fresek, z toho 1400 v sa­mot­ném Cí­sař­ském sále.

Tři a půl sto­le­tí zámku v ně­ko­li­ka mil­ní­cích:

Zámek ob­klo­pu­je fran­couz­ská za­hra­da, za­lo­že­ná koncem 17. sto­le­tí za­hrad­ní­kem Jiřím Se­e­ma­nem. Roste tu množ­ství okras­ných i ovoc­ných stromů, je tu malý pří­rod­ní la­by­rint z vy­so­kých hab­ro­vých plotů s lískou tu­rec­kou upro­střed; za­hra­du zdobí fon­tá­ny, vzácná sbírka tera­ko­to­vých váz, štu­ko­vé re­li­éfy a oran­že­rie s busta­mi řím­ských císařů. V pů­do­ry­su za­hra­dy se stále vrací os­mi­cí­pá hvězda — erb Šternber­ků. V areálu se do­cho­va­ly hos­po­dář­ské budovy včetně ko­nír­ny; k zámku pa­t­ři­ly i vinice na svahu s kaplí svaté Kláry, která dnes stojí v Bo­ta­nic­ké za­hra­dě hl. m. Prahy.

Ex­kur­ze se koná 13. září v 10:00. Účast je zdarma, počet míst je však omezen — 20 účast­ní­ků, proto je nutné se re­gis­tro­vat.