Revoluce a občanská válka: 1917–1922

Chro­no­lo­gie udá­los­tí

• Únor 1917 — pád mo­nar­chie. Ži­vel­né ne­po­ko­je v Pe­t­ro­hra­dě pře­rost­ly v re­vo­lu­ci. 2. března se Mi­ku­láš II. vzdal trůnu. Moc přešla k Pro­za­tím­ní vládě, vznik­lo dvoj­vlá­dí.
• Říjen 1917 — bol­še­vic­ký pře­vrat. V noci z 25. na 26. října (7.–8. lis­to­pa­du podle nového stylu) byla Pro­za­tím­ní vláda svr­že­na. Moc pře­vzal Vo­jen­ský re­vo­luč­ní výbor pod ve­de­ním bol­še­vi­ků. Lenin ozná­mil pře­chod moci k so­vě­tům.
• 1918–1920 — ob­čan­ská válka. Rudá armáda proti Bílému hnutí. Kolčak na vý­cho­dě, Dě­ni­kin a Vran­gel na jihu, Judě­nič na se­ve­ro­zá­pa­dě. Čtr­náct cizích moc­nos­tí za­sáh­lo do kon­flik­tu. Ví­těz­ství bol­še­vi­ků si vy­žá­da­lo mi­li­o­ny životů.
• 1920–1922 — emi­gra­ce a utvá­ře­ní SSSR. Více než dva mi­li­o­ny lidí opus­ti­ly Rusko. Kon­stan­ti­no­pol, Berlín, Paříž, Praha se staly centry ruské emi­gra­ce. V pro­sin­ci 1922 se čtyři so­vět­ské re­pub­li­ky sjed­no­ti­ly v SSSR.

Praha — hlavní město ruské emi­gra­ce

Čes­ko­slo­ven­sko pod ve­de­ním Tomáše Ma­sa­ry­ka při­ja­lo tisíce rus­kých emi­gran­tů. Praha se stala nej­vět­ším cen­t­rem „Rus­ké­ho za­hra­ni­čí”: ve 20. letech zde žilo asi 25 000 Rusů. Vláda fi­nan­co­va­la „Ruskou po­moc­nou akci” — pod­po­ru vědců, spi­so­va­te­lů a stu­den­tů z Ruska.

Zde pra­co­va­li lin­gvis­té Roman Ja­kob­son a Ni­ko­laj Tru­bec­koj (za­kla­da­te­lé Praž­ské­ho lin­gvis­tic­ké­ho krouž­ku), žila a tvo­ři­la bás­níř­ka Marina Cve­ta­je­vo­vá. Pů­so­bi­ly ruská uni­ver­zi­ta, di­va­dla, na­kla­da­tel­ství. Čes­ko­slo­ven­ské legie, vy­tvo­ře­né ještě za první svě­to­vé války ze za­jat­ců, se vrá­ti­ly do vlasti jako hr­di­no­vé.

Rusové v Praze 20. let:

• Roman Ja­kob­son — lin­gvis­ta;
• Ni­ko­laj Tru­bec­koj — fo­no­log;
• Marina Cve­ta­je­vo­vá — bás­níř­ka;
• Kon­da­ko­vův se­mi­nář — his­to­ri­ko­vé umění;
• „Ruská po­moc­ná akce” Ma­sa­ry­ka — státní pod­po­ra emi­gra­ce.

Čtěte také