Pět let, jež převrátila zemi i svět. 1917–1922 — jedna z nejdramatičtějších epoch ruských dějin. Únor a říjen 1917, tři roky občanské války, intervence čtrnácti států, miliony mrtvých a miliony emigrovavších. Na troskách impéria vznikl zásadně nový stát.
Chronologie událostí
- Únor 1917 — pád monarchie. Živelné nepokoje v Petrohradě přerostly v revoluci. 2. března se Mikuláš II. vzdal trůnu. Moc přešla k Prozatímní vládě, vzniklo dvojvládí.
- Říjen 1917 — bolševický převrat. V noci z 25. na 26. října (7.–8. listopadu podle nového stylu) byla Prozatímní vláda svržena. Moc převzal Vojenský revoluční výbor pod vedením bolševiků. Lenin oznámil přechod moci k sovětům.
- 1918–1920 — občanská válka. Rudá armáda proti Bílému hnutí. Kolčak na východě, Děnikin a Vrangel na jihu, Juděnič na severozápadě. Čtrnáct cizích mocností zasáhlo do konfliktu. Vítězství bolševiků si vyžádalo miliony životů.
- 1920–1922 — emigrace a utváření SSSR. Více než dva miliony lidí opustily Rusko. Konstantinopol, Berlín, Paříž, Praha se staly centry ruské emigrace. V prosinci 1922 se čtyři sovětské republiky sjednotily v SSSR.
Praha — hlavní město ruské emigrace
Československo pod vedením Tomáše Masaryka přijalo tisíce ruských emigrantů. Praha se stala největším centrem „Ruského zahraničí”: ve 20. letech zde žilo asi 25 000 Rusů. Vláda financovala „Ruskou pomocnou akci” — podporu vědců, spisovatelů a studentů z Ruska.
Zde pracovali lingvisté Roman Jakobson a Nikolaj Trubeckoj (zakladatelé Pražského lingvistického kroužku), žila a tvořila básnířka Marina Cvetajevová. Působily ruská univerzita, divadla, nakladatelství. Československé legie, vytvořené ještě za první světové války ze zajatců, se vrátily do vlasti jako hrdinové.
Rusové v Praze 20. let:
- Roman Jakobson — lingvista;
- Nikolaj Trubeckoj — fonolog;
- Marina Cvetajevová — básnířka;
- Kondakovův seminář — historikové umění;
- „Ruská pomocná akce” Masaryka — státní podpora emigrace.