Historie Sledujte nás v messengeru — zprávy se tam objevují rychleji

Ruské impérium: od Petra I. do roku 1917

Ruské im­pé­ri­um — téměř dvě sto­le­tí svě­to­vé vel­mo­ci. Od roku 1721 do roku 1917 pa­t­ři­lo Rusko k nej­vět­ším státům světa. Petr I. „pro­se­kal okno do Evropy”, Ka­te­ři­na Veliká roz­ší­ři­la im­pé­ri­um k Čer­né­mu moři a do Polska, Ale­xan­dr I. po­ra­zil Na­po­le­o­na, a 19. sto­le­tí dalo světu Puški­na, Tolsté­ho, Čaj­kov­ské­ho a Men­dě­le­je­va. 1721–1917 · Petr I. · Zlatý věk · Re­for­my
1721
rok
Vy­hlá­še­ní Rus­ké­ho im­pé­ria Petrem I.
21,8
mil. km²
Roz­lo­ha v roce 1914 — šes­ti­na svě­to­vé souše
1861
rok
Zru­še­ní ne­vol­nic­tví Ale­xan­drem II.
165 mil.
oby­va­tel
Po­pu­la­ce v roce 1916

⏰ Epochy im­pé­ria

1682–1725
Petr Veliký
Ra­di­kál­ní eu­ro­pe­i­za­ce: nová armáda a ná­moř­nic­tvo, Pe­t­ro­hrad jako hlavní město, za­ve­de­ní ju­li­án­ské­ho ka­len­dá­ře, za­lo­že­ní Aka­de­mie věd, Se­ver­ní válka a zís­ká­ní pří­stu­pu k Baltu.
1762–1796
Ka­te­ři­na Veliká
Skvělá vláda: při­po­je­ní Krymu, dělení Polska, roz­květ vzdě­la­nos­ti a umění, za­lo­že­ní Er­mi­tá­že. Ko­re­spon­den­ce s Vol­tairem a Di­de­ro­tem — Rusko vstu­pu­je do ev­rop­ské­ho kul­tur­ní­ho di­a­lo­gu.
1812–1815
Na­po­le­on­ské války
Rusko se stalo hlavní silou, která zlo­mi­la na­po­le­on­skou Evropu. Bitva u Bo­ro­di­na, požár Moskvy, Na­po­le­o­nův ústup. Ruská vojska vstou­pi­la do Paříže roku 1814.
1855–1881
Velké re­for­my Ale­xan­dra II.
Zru­še­ní ne­vol­nic­tví, soudní, zemská a vo­jen­ská re­for­ma. Doba roz­kvě­tu ruské li­te­ra­tu­ry — Tolstoj, Do­sto­jev­skij, Tur­ge­něv. Aten­tát na cara-osvo­bo­di­te­le v roce 1881.
1894–1917
Mi­ku­láš II. a sou­mrak im­pé­ria
Prů­mys­lo­vý roz­mach, Transsi­biř­ská magis­trá­la, po­ráž­ka v rusko-ja­pon­ské válce, re­vo­lu­ce 1905, první svě­to­vá válka, únor a říjen 1917.

🛡️ Kul­tur­ní dě­dic­tví

19. sto­le­tí — zlatý a stří­br­ný věk ruské kul­tu­ry. Puškin vy­tvo­řil li­te­rár­ní jazyk národa, Tolstoj a Do­sto­jev­skij po­lo­ži­li lid­stvu věčné otázky. Čaj­kov­skij, Mu­sor­gskij a Rim­skij-Kor­sa­kov utvo­ři­li ruskou skla­da­tel­skou školu svě­to­vé­ho vý­zna­mu. Repin, Su­ri­kov a pe­red­viž­ni­ci ote­vře­li nové strán­ky malby.

Ve vědě Men­dě­le­jev se­sta­vil pe­ri­o­dic­kou ta­bul­ku prvků (1869), Pavlov zkou­mal pod­mí­ně­né re­flexy a Ci­ol­kov­skij po­lo­žil te­o­re­tic­ké zá­kla­dy kos­mo­nau­ti­ky. Rusko sta­vě­lo že­lez­ni­ce, roz­ví­je­lo prů­my­sl a za­klá­da­lo uni­ver­zi­ty od Var­ša­vy po Vla­di­vos­tok.

Spo­je­ní s Českem
  • Petr I. na­vští­vil Kar­lo­vy Vary (1711, 1712, 1713)
  • Dvořák di­ri­go­val v Pe­t­ro­hra­dě (1890)
  • Čaj­kov­skij di­ri­go­val v Praze (1888)
  • Čeští ar­chi­tek­ti pra­co­va­li na ruském dvoře
Rusko není stát, ale celý svět.
— Fjodor Ťutčev

🔗 Uži­teč­né odkazy

Státní Er­mi­tážHlavní muzeum Rus­ké­ho im­pé­ria — za­lo­že­no Ka­te­ři­nou II. v roce 1764her­mi­tage­muse­um.org
His­to­rie Ruska — sekce rsvk.czDalší období rus­kých dějinrsvk.cz

Více k tématu