Ruské impérium: od Petra I. do roku 1917

Epochy im­pé­ria

• 1682–1725 — Petr Veliký. Ra­di­kál­ní eu­ro­pe­i­za­ce: nová armáda a loďstvo, Pe­t­ro­hrad jako hlavní město, za­ve­de­ní ju­li­án­ské­ho ka­len­dá­ře, za­lo­že­ní Aka­de­mie věd, se­ver­ní válka a pří­stup k Baltu.
• 1762–1796 — Ka­te­ři­na Veliká. Skvělá vláda: při­po­je­ní Krymu, dělení Polska, rozvoj osví­cen­ství a umění, za­lo­že­ní Er­mi­tá­že. Ko­re­spon­den­ce s Vol­tairem a Di­de­ro­tem — Rusko vstu­pu­je do ev­rop­ské­ho kul­tur­ní­ho di­a­lo­gu.
• 1812–1815 — na­po­le­on­ské války. Rusko se stalo hlavní silou, jež zlo­mi­la na­po­le­on­skou Evropu. Bitva u Bo­ro­di­na, požár Moskvy, ústup Na­po­le­o­na. Ruská vojska vstou­pi­la do Paříže roku 1814.
• 1855–1881 — Velké re­for­my Ale­xan­dra II. Zru­še­ní ne­vol­nic­tví, soudní, zemská a vo­jen­ská re­for­ma. Epocha roz­kvě­tu ruské li­te­ra­tu­ry — Tolstoj, Do­sto­jev­skij, Tur­ge­něv. Za­vraž­dě­ní cara-osvo­bo­di­te­le roku 1881.
• 1894–1917 — Mi­ku­láš II. a sou­mrak im­pé­ria. Prů­mys­lo­vý vze­stup, Transsi­biř­ská magis­trá­la, po­ráž­ka v rusko-ja­pon­ské válce, re­vo­lu­ce roku 1905, první svě­to­vá válka, únor a říjen 1917.

Kul­tur­ní dě­dic­tví

19. sto­le­tí — zlatý a stří­br­ný věk ruské kul­tu­ry. Puškin vy­tvo­řil spi­sov­ný jazyk národa, Tolstoj a Do­sto­jev­skij po­sta­vi­li před lid­stvo věčné otázky. Čaj­kov­skij, Mu­sor­gskij a Rim­skij-Kor­sa­kov vy­tvo­ři­li ruskou skla­da­tel­skou školu svě­to­vé­ho vý­zna­mu. Repin, Su­ri­kov a pe­red­viž­ni­ci ote­vře­li nové strán­ky ma­líř­ství.

Ve vědě Men­dě­le­jev vy­tvo­řil pe­ri­o­dic­kou sou­sta­vu prvků (1869), Pavlov zkou­mal pod­mí­ně­né re­flexy, Ci­ol­kov­skij po­lo­žil te­o­re­tic­ké zá­kla­dy kos­mo­nau­ti­ky. Rusko sta­vě­lo že­lez­ni­ce, roz­ví­je­lo prů­my­sl, za­klá­da­lo uni­ver­zi­ty od Var­ša­vy po Vla­di­vos­tok.

Vazby s Českem:

• Petr I. na­vští­vil Kar­lo­vy Vary (1711, 1712, 1713);
• Dvořák di­ri­go­val v Pe­t­ro­hra­dě (1890);
• Čaj­kov­skij di­ri­go­val v Praze (1888);
• čeští ar­chi­tek­ti pra­co­va­li na ruském dvoře.

Ro­zu­mem Rusko ne­po­cho­píš, spo­leč­ným loktem ne­změ­říš: má zvlášt­ní stať — v Rusko lze jenom věřit.

— Fjodor Ťutčev, 1866

Čtěte také