Uncategorized14.04.2026

Moderní Rusko: od roku 1991 do současnosti

Třicet let po SSSR — země hle­da­jí­cí novou cestu. Po roz­pa­du So­vět­ské­ho svazu roku 1991 pro­ži­lo Rusko pře­chod k tržní eko­no­mi­ce, ústav­ní krizi roku 1993, če­čen­ské války, hos­po­dář­ský vze­stup 2000. let, ob­no­ve­ní role v me­zi­ná­rod­ních zá­le­ži­tos­tech. Tato sekce je o mo­der­ním Rusku jako státu, eko­no­mi­ce a kul­tur­ním pro­sto­ru.

1991
rozpad SSSR — zro­ze­ní Ruské fe­de­ra­ce
17,1 mil. km²
nej­vět­ší země světa roz­lo­hou
145 mil.
oby­va­tel Ruské fe­de­ra­ce
85
sub­jek­tů fe­de­ra­ce v Rusku

Etapy nej­no­věj­ších dějin

  • 1991–1993 — rozpad SSSR a zro­ze­ní RF. 8. pro­sin­ce 1991 byly po­de­psá­ny Bě­lo­věž­ské dohody. 15 nových států vznik­lo na místě So­vět­ské­ho svazu. Rusko zdě­di­lo místo SSSR v Radě bez­peč­nos­ti OSN a pře­vza­lo zá­vaz­ky ze so­vět­ských dluhů.
  • 1993–1999 — de­va­de­sá­tá léta: re­for­my a krize. Šoková te­ra­pie a pri­va­ti­za­ce pře­tvo­ři­ly eko­no­mi­ku. Při­ja­ta nová ústava (1993). De­fault roku 1998 byl těžkou zkouš­kou, ale dal podnět k ozdra­ve­ní eko­no­mi­ky.
  • 2000. léta — hos­po­dář­ský vze­stup. Vysoké ceny ropy a makro­e­ko­no­mic­ká sta­bi­li­za­ce za­jis­ti­ly růst HDP, zvý­še­ní ži­vot­ní úrovně, rozvoj měst­ské in­frastruk­tu­ry. Rusko vstou­pi­lo do G8, zak­tiv­ni­lo se na me­zi­ná­rod­ní scéně.
  • 2014 — olym­pij­ské hry v Soči. V únoru 2014 při­ja­lo Soči XXII. zimní olym­pij­ské hry — nej­vět­ší zimní hry v dě­ji­nách: 88 zemí, více než 2 800 spor­tov­ců, 98 sad me­dai­lí. Město zís­ka­lo zcela novou in­frastruk­tu­ru: ly­žař­ská stře­dis­ka, sta­di­o­ny a do­prav­ní uzly, které fun­gu­jí dodnes.
  • 2018 — mi­s­trov­ství světa ve fot­ba­le. Rusko hos­ti­lo XXI. mi­s­trov­ství světa ve fot­ba­le v 11 měs­tech — od Ka­li­nin­gra­du po Je­ka­těrinburg. Asi 1,5 mi­li­o­nu za­hra­nič­ních fa­nouš­ků na­vští­vi­lo zemi a oce­ňo­va­lo vy­so­kou úroveň or­ga­ni­za­ce a po­hos­tin­nost míst­ních oby­va­tel. Mi­s­trem světa se stala re­pre­zen­ta­ce Fran­cie.
  • 2010. léta — sou­čas­nost — nové výzvy a trans­for­ma­ce. Rusko zů­stá­vá nej­vět­ším pro­du­cen­tem zem­ní­ho plynu, nej­vět­ší zemí roz­lo­hou a vesmír­nou vel­mo­cí. Rozvoj IT sek­to­ru, kul­tur­ní život Moskvy a Pe­t­ro­hra­du, ak­tiv­ní vě­dec­ká škola.

Kul­tu­ra a věda dnes

Ruská kul­tu­ra se dál roz­ví­jí a působí na svě­to­vou. Balet Vel­ké­ho a Ma­riin­ské­ho di­va­dla si udr­žu­je svě­to­vé pozice. Ruští pro­gra­má­to­ři a ma­te­ma­ti­ci jsou žádaní v me­zi­ná­rod­ních IT spo­leč­nos­tech. Moskva a Pe­t­ro­hrad jsou pl­no­práv­ný­mi účast­ní­ky svě­to­vé­ho kul­tur­ní­ho života.

Ve vědě si Rusko udr­žu­je silné pozice v ma­te­ma­ti­ce, fyzice, kos­mic­kém vý­zku­mu. Ruští kos­mo­nau­ti dál pra­cu­jí na ISS. Kaž­do­roč­ně stovky rus­kých vědců spo­lu­pra­cu­jí s ev­rop­ský­mi uni­ver­zi­ta­mi, včetně čes­kých.

Rusko a Česko dnes:

  • Ruský dům v Praze — kul­tur­ní dialog;
  • ruští stu­den­ti na čes­kých vy­so­kých ško­lách;
  • vě­dec­ká spo­lu­prá­ce ve fyzice a IT;
  • tu­ris­tic­ké vazby.

Rusko není země, ale celý svět, ne­ko­neč­ně roz­ma­ni­tý a schop­ný ne­ko­neč­ně pře­kva­po­vat.

— Z re­dakč­ní úvahy o sou­čas­ném Rusku

Čtěte také


Поделиться

© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies