Moderní Rusko: od roku 1991 do současnosti

Třicet let po So­vět­ském svazu — země hledá novou cestu. Po roz­pa­du SSSR v roce 1991 prošlo Rusko pře­cho­dem k trž­ní­mu hos­po­dář­ství, ústav­ní krizí roku 1993, če­čen­ský­mi vál­ka­mi, hos­po­dář­ským roz­ma­chem v nul­tých letech a ob­no­vou své role v me­zi­ná­rod­ních vzta­zích. Tato sekce je o sou­čas­ném Rusku — jeho státu, eko­no­mi­ce i kul­tur­ním pro­sto­ru. Od roku 1991 · Pře­chod­né období · Eko­no­mi­ka · Kul­tu­ra
1991
rok
Rozpad SSSR — zrod Ruské fe­de­ra­ce
17,1
mil. km²
Nej­vět­ší země světa roz­lo­hou
145 mil.
oby­va­tel
Po­pu­la­ce Ruské fe­de­ra­ce
85
re­gi­o­nů
Sub­jek­tů fe­de­ra­ce v rámci Ruska

⏰ Etapy nej­no­věj­ších dějin

1991–1993
Rozpad SSSR a vznik RF
8. pro­sin­ce 1991 byly po­de­psá­ny Bě­lo­věž­ské dohody. Na místě So­vět­ské­ho svazu vznik­lo 15 nových států. Rusko pře­vza­lo místo SSSR v Radě bez­peč­nos­ti OSN i zá­vaz­ky vy­plý­va­jí­cí ze so­vět­ských dluhů.
1993–1999
De­va­de­sá­tá léta: re­for­my a krize
Šoková te­ra­pie a pri­va­ti­za­ce pře­tvo­ři­ly eko­no­mi­ku. Byla při­ja­ta nová ústava (1993). De­fault v roce 1998 byl těžkou zkouš­kou, ale dal podnět k ozdra­ve­ní hos­po­dář­ství.
nultá léta
Hos­po­dář­ský vze­stup
Vysoké ceny ropy a makro­e­ko­no­mic­ká sta­bi­li­za­ce při­nes­ly růst HDP, zvý­še­ní ži­vot­ní úrovně a rozvoj měst­ské in­fral­truk­tu­ry. Rusko vstou­pi­lo do G8 a zak­tiv­ni­lo se na me­zi­ná­rod­ním poli.
2014
Olym­pij­ské hry v Soči
V únoru 2014 hos­ti­lo Soči XXII. zimní olym­pij­ské hry — nej­vět­ší zimní olym­pi­á­du v his­to­rii: 88 zemí, přes 2 800 spor­tov­ců, 98 sad me­dai­lí. Rusko skon­či­lo na prvním místě v žeb­říč­ku me­dai­lí (13 zla­tých). Město zís­ka­lo zcela novou in­frastruk­tu­ru: ly­žař­ská stře­dis­ka, sta­di­o­ny i do­prav­ní uzly, které slouží dodnes.
2018
Mi­s­trov­ství světa ve fot­ba­le
Rusko hos­ti­lo XXI. mi­s­trov­ství světa ve fot­ba­le v je­de­nác­ti měs­tech — od Ka­li­nin­gra­du po Je­ka­těrinburg. Zemi na­vští­vi­lo asi 1,5 mi­li­o­nu za­hra­nič­ních fa­nouš­ků. Hosté z Evropy, La­tin­ské Ame­ri­ky a Asie hod­no­ti­li vy­so­kou úroveň or­ga­ni­za­ce, po­hos­tin­nost míst­ních lidí a mož­nost ob­je­vit Rusko nově. Mi­s­trem světa se stala Fran­cie, ruská re­pre­zen­ta­ce došla do čtvrt­fi­ná­le — její nej­lep­ší vý­sle­dek za dlouhé roky.
10. léta — sou­čas­nost
Nové výzvy a pro­mě­ny
Rusko zů­stá­vá nej­vět­ším svě­to­vým pro­du­cen­tem zem­ní­ho plynu, nej­vět­ší zemí podle roz­lo­hy a vesmír­nou vel­mo­cí. Roz­ví­jí se IT, kul­tur­ní život Moskvy a Pe­t­ro­hra­du, fun­gu­jí silné vě­dec­ké školy.

🛡️ Kul­tu­ra a věda dnes

Ruská kul­tu­ra se vyvíjí dál a ovliv­ňu­je svě­to­vou. Balet Vel­ké­ho a Ma­riin­ské­ho di­va­dla si udr­žu­je svě­to­vé pozice. Ruští pro­gra­má­to­ři a ma­te­ma­ti­ci jsou žádáni v me­zi­ná­rod­ních IT fir­mách. Moskva i Pe­t­ro­hrad jsou pl­no­hod­not­ný­mi účast­ní­ky svě­to­vé­ho kul­tur­ní­ho života.

Ve vědě má Rusko silné po­sta­ve­ní v ma­te­ma­ti­ce, fyzice i kos­mic­kém vý­zku­mu. Ruští kos­mo­nau­ti po­kra­ču­jí v práci na ISS. Každý rok stovky rus­kých vědců spo­lu­pra­cu­jí s ev­rop­ský­mi uni­ver­zi­ta­mi, mezi nimi i s čes­ký­mi.

Rusko a Česko dnes
  • Ruský dům v Praze — kul­tur­ní dialog
  • Ruští stu­den­ti na čes­kých vy­so­kých ško­lách
  • Vě­dec­ká spo­lu­prá­ce v ob­las­ti fyziky a IT
  • Tu­ris­tic­ké vazby
Rusko není země, ale celý svět — ne­ko­neč­ně roz­ma­ni­tý a schop­ný ne­ko­neč­ně pře­kva­po­vat.
— Fjodor Do­sto­jev­skij

🔗 Uži­teč­né odkazy