Československý sbor: 60 000 legionářů napříč celým Ruskem

Československý sbor: 60 000 legionářů napříč celým Ruskem

Še­de­sát tisíc Čechů a Slo­vá­ků prošlo napříč celým Ruskem — a stalo se jedním ze sym­bo­lů ob­čan­ské války. Čes­ko­slo­ven­ské legie vznik­ly z ra­kous­ko-uher­ských za­jat­ců a dob­ro­vol­ní­ků, kteří v první svě­to­vé válce bo­jo­va­li na ruské straně. Po re­vo­lu­ci roku 1917 se ocitli v pasti: domů se dalo dostat jen přes Sibiř a Tichý oceán. Jejich pochod po Transsi­biř­ské magis­trá­le — devět tisíc ki­lo­me­t­rů — patří k nej­dra­ma­tič­těj­ším epi­zo­dám 20. sto­le­tí. 1914–1920 · Transsib · 60 000 le­gi­o­ná­řů · Cesta domů
60 000
mužů
Po­čet­ní stav čes­ko­slo­ven­ských legií
9 000
km
Délka cesty po Transsi­biř­ské magis­trá­le
1918–1920
léta
Roky po­cho­du napříč Ruskem
1920
rok
Návrat do sa­mo­stat­né­ho Čes­ko­slo­ven­ska

⏰ Dějiny legií

Češi a Slo­vá­ci začali bo­jo­vat proti Ra­kous­ku už v roce 1914 — nej­pr­ve v malých dob­ro­vol­nic­kých od­dí­lech, poz­dě­ji v celých plu­cích z vá­leč­ných za­jat­ců. K roku 1917 čítaly čes­ko­slo­ven­ské legie de­sít­ky tisíc mužů a pa­t­ři­ly k nej­bo­je­schop­něj­ším útva­rům na vý­chod­ní frontě.

Po Říj­no­vé re­vo­lu­ci a brest-li­tev­ském míru se si­tu­a­ce ra­di­kál­ně změ­ni­la. Le­gi­o­ná­ři chtěli bo­jo­vat dál — teď už na zá­pad­ní frontě ve Fran­cii. So­vět­ská vláda jim po­vo­li­la odjezd přes Sibiř pod pod­mín­kou, že ode­vzda­jí zbraně. V květnu 1918 však jed­ná­ní ztros­ko­ta­la a legie ovládly Transsi­biř­skou magis­trá­lu — téměř celou, od Volhy až po Vla­di­vos­tok.

Chro­no­lo­gie
  • 1914 — první dob­ro­vol­ní­ci v Kyjevě
  • 1917 — legie čítají přes 40 000 mužů
  • 1918 — ovlád­nu­tí Transsi­bu
  • 1919 — pře­chod pod velení Dohody
  • 1920 — eva­ku­a­ce z Vla­di­vos­to­ku

🏠 Le­gi­o­ná­ři a ob­čan­ská válka

Ovlád­nu­tí Transsi­bu
V květnu 1918 ob­sa­di­li le­gi­o­ná­ři vět­ši­nu Transsi­biř­ské magis­trá­ly. Ně­ko­lik měsíců ovlá­da­li fak­tic­ky celou Sibiř — to byla jedna z klí­čo­vých epizod ruské ob­čan­ské války.
🛡️
Kol­ča­ko­vo zlato
Le­gi­o­ná­ři pře­vá­že­li část rus­ké­ho stát­ní­ho zla­té­ho po­kla­du — známé „Kol­ča­ko­vo zlato”. Po po­ráž­ce bílých armád se jeho osud stal jednou ze záhad 20. sto­le­tí. Část byla pře­dá­na bol­še­vi­kům, část se ztra­ti­la.
📍
Návrat domů (1919–1920)
Po ví­těz­ství Dohody a vy­hlá­še­ní Čes­ko­slo­ven­ska začal návrat — přes Vla­di­vos­tok a Spo­je­né státy. Po­sled­ní lodě při­stá­ly v roce 1920. Le­gi­o­ná­ři při­vez­li zpátky bojové zku­še­nos­ti a stali se kostrou nové čes­ko­slo­ven­ské armády.
📌
Pa­mát­ka v Česku
Le­gi­o­ná­ři se stali ná­rod­ní­mi hrdiny. V Praze jsou jim vě­no­vá­ny ulice i mu­zej­ní ex­po­zi­ce. Vo­jen­ská vy­zna­me­ná­ní nesou jména těch, kdo touto cestou prošli.
„Šli jsme domů — přes Sibiř, přes Tichý oceán, přes Ame­ri­ku. Šli jsme dva roky. Ale vrá­ti­li jsme se.”
— Ze vzpo­mí­nek ve­te­rá­nů čes­ko­slo­ven­ských legií

🔗 Uži­teč­né odkazy