Alexej Leonov — první výstup do volného vesmíru

🚀 „Voschod-2″: let, který před­bě­hl Ame­ri­ku

⏱️ Dva­náct minut, které změ­ni­ly kos­mo­nau­ti­ku

11:34 MSK. Leonov se od­ra­zil od okraje komory a vyplul do prázd­na. Nad ním — černé hvězd­né nebe, pod nohama — Země. „Země je kulatá,” — to bylo jediné, co stačil v prv­ních vte­ři­nách říct. Pět­krát se od­su­nul od lodi a pět­krát se vrátil. Na­tá­čel fil­mo­vou ka­me­rou při­pou­ta­nou ke ska­fan­d­ru.

Ska­fan­dr „Berkut”. Ve vakuu se ska­fan­dr na­fou­kl na­to­lik, že se ne­vešel do pře­cho­do­vé komory. Leonov to po­cí­til, když se po­ku­sil vrátit: nešlo to. Si­tu­a­ci ovšem na Zemi ne­o­hlá­sil — bál se, že řídicí stře­dis­ko nebude moci pomoci a panika věci jen zhorší. Roz­ho­dl se sám: snížil tlak ve ska­fan­d­ru z 0,4 na 0,27 at­mo­sfé­ry. Byl to zou­fa­lý krok — na hra­ni­ci de­kom­pre­se. Ska­fan­dr splas­kl a Leonov se mohl vrátit hlavou napřed (proti po­ky­nům).

Uvnitř lodi byl pro­po­ce­ný skrz naskrz — tehdy ještě nebyl chla­di­cí systém. Tep dosáhl 190 úderů za minutu. Dva­nác­ti­mi­nu­to­vý výstup ho stál 6 ki­lo­gra­mů váhy.

👨‍🚀 Alexej Leonov: z ves­ni­ce List­vjan­ka na orbitu

Alexej Ar­chi­po­vič Leonov se na­ro­dil 30. května 1934 ve ves­ni­ci List­vjan­ka v Ke­me­rov­ské ob­las­ti, jako osmé dítě v rodině. Otec, bývalý hor­nic­ký in­že­nýr, byl v roce 1937 zatčen v rámci sta­lin­ských re­pre­sí. Rodina pro­ži­la vá­leč­ná léta v Ka­li­nin­gra­du. Chla­pec od dět­ství kres­lil — záliba, která ho pro­vá­ze­la celý život.

V roce 1953 na­stou­pil Leonov na Kre­men­čuc­ké vo­jen­ské le­tec­ké uči­liš­tě, poté na Ču­gu­jev­ské vo­jen­ské pi­lot­ní uči­liš­tě. V roce 1959 — letec-stíhač, kan­di­dát na výběr do kos­mo­nau­tů. V první sku­pi­ně z dva­ce­ti lidí — spo­leč­ně s Ga­ga­ri­nem, Ti­to­vem, Ni­ko­la­je­vem.

V roce 1975 Leonov velel so­vět­ské části spo­leč­né­ho pro­gra­mu „Sojuz — Apollo” — his­to­ric­ký stisk rukou s ame­ric­ký­mi as­t­ro­nau­ty na orbitě, sym­bo­lic­ký konec „lunár­ní­ho závodu”. Dosáhl hod­nos­ti ge­ne­rál­ma­jo­ra le­tec­tva, dvoj­ná­sob­ný hrdina So­vět­ské­ho svazu.

🛡️ Sedm mi­mo­řád­ných si­tu­a­cí „Voscho­du-2″

🎬 Film „Time First / Время первych” (2017)

K pa­de­sá­té­mu výročí onoho činu byl v Rusku na­to­čen hraný film „Время Первых” (Čas prv­ních) — o letu „Voscho­du-2″. Režie Dmi­t­rij Ki­seljov, v hlav­ních rolích Je­v­ge­nij Mi­ro­nov (Leonov) a Kon­stan­tin Cha­ben­skij (Belja­jev). Sám Leonov byl kon­zul­tan­tem snímku a ně­ko­li­krát se účast­nil na­tá­če­ní.

Pre­mi­é­ra pro­běh­la 6. dubna 2017. Film ukázal to, o čem se v so­vět­ských mé­di­ích dlouho mlčelo: paniku, tech­nic­ké chyby, zou­fa­lá roz­hod­nu­tí po­sád­ky. Tržby v Rusku pře­sáh­ly 700 mi­li­o­nů rublů, což z filmu udě­la­lo jeden z nej­ú­spěš­něj­ších rus­kých snímků toho roku. Diváci poprvé viděli na velkém plátně sku­teč­né drama prv­ní­ho vý­stu­pu do ote­vře­né­ho vesmí­ru — ne slav­nost­ní kro­ni­ku TASS, ale lidský příběh rizika a chlad­no­krev­nos­ti.

Sám Leonov po pre­mi­é­ře pro­hlá­sil: „Vyšlo to skoro tak, jak to bylo. Při­pra­vo­va­li jsme se na to, co se stalo — ale ne na­to­lik, abychom věděli, jak to pře­ži­je oby­čej­ný divák.”

🌟 Po „Voscho­du-2″

Leonov se na jednom letu ne­za­sta­vil. V roce 1975 velel „Sojuzu-19″ v pro­gra­mu „Sojuz — Apollo” — první me­zi­ná­rod­ní vesmír­né misi. Při­pra­vo­val kos­mo­nau­ty ve Hvězd­ném měs­teč­ku, sám tré­no­val po­sád­ky pro lety na sta­ni­ci „Mir”.

Až do konce života zů­stá­val činným ma­lí­řem. Le­o­no­vo­vy obrazy — „Nad Černým mořem”, „Start „Vos­to­ku””, série o vý­stu­pu do vesmí­ru — jsou vy­sta­vo­vá­ny ve Stát­ním muzeu kos­mo­nau­ti­ky v Moskvě. Hlavní jeho série — kresby vesmí­ru, dělané „po paměti”, ale s ta­ko­vou přes­nos­tí, že je vě­dec­ké ča­so­pi­sy pu­b­li­ko­va­ly jako ilu­stra­ce.

Alexej Leonov zemřel 11. října 2019 v Moskvě. Po­hřben byl na Fe­de­rál­ním vo­jen­ském me­mo­ri­ál­ním hřbi­to­vě v My­tiš­čách. V roce 2020 bylo po něm po­jme­no­vá­no le­tiš­tě v Ke­me­ro­vu — v jeho rodném kraji.