Ruský kosmonaut Vladimir Kovalenok se setkal s českými studenty

Ruský kosmonaut Vladimir Kovalenok se setkal s českými studenty

V rámci oslav 55. výročí letu do vesmí­ru Jurije Ga­ga­ri­na se 15. dubna 2016 v Pla­ne­táriu Praha usku­teč­ni­lo se­tká­ní s ruským kos­mo­nau­tem, dvoj­ná­sob­ným Hr­di­nou So­vět­ské­ho svazu, pre­zi­den­tem Fe­de­ra­ce kos­mo­nau­ti­ky Ruska Vla­di­mi­rem Ko­va­len­kem. Akce byla při­pra­ve­na a pro­ve­de­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Své vy­stou­pe­ní V. Ko­va­le­nok za­há­jil do­dě­ko­vá­ním všem za to, že vzpo­mí­na­jí na Jurije Ga­ga­ri­na. Při­po­mněl, že Čes­ko­slo­ven­sko bylo první zemí, kterou kos­mo­naut na­vští­vil s „Misí míru“ v dubnu 1961.

Ko­va­le­nok se se­zná­mil s Ga­ga­ri­nem v roce 1967, když byl za­řa­zen do oddílu kos­mo­nau­tů. Jurij Ga­ga­rin v té době pů­so­bil jako zá­stup­ce ve­li­te­le Stře­dis­ka pří­pra­vy kos­mo­nau­tů. Během pří­pra­vy ne­jed­nou spo­leč­ně létali v le­ta­dle MiG-15UTI, ve kterém poz­dě­ji Jurij Ga­ga­rin za­hy­nul. Zdů­raz­nil, že to „byl do­stup­ný, upřím­ný člověk, který vždy re­a­go­val na prosby, které mu byly ad­re­so­vá­ny. Při tom ab­so­lut­ně ne­tr­pěl „hvězd­nou nemocí“.

Sám V. Ko­va­le­nok usku­teč­nil tři lety do vesmí­ru a strá­vil tam do­hro­ma­dy 217 dnů.

První let spolu s Va­le­ri­jem Rju­mi­nem v říjnu 1977 trval jen 2 dny, 44 minut a 45 vteřin.

Druhý let v roce 1978 na vesmír­né sta­ni­ci „Saljut-6“ trval téměř 140 dnů. V. Ko­va­le­nok byl ve­li­te­lem po­sád­ky, jejímž členem byl ještě Ale­xann­dr Ivan­čen­kov. Během letu na sta­ni­ci při­ja­li dvě me­zi­ná­rod­ní ex­pe­di­ce: so­vět­sko-pol­skou a so­vět­sko-ně­mec­kou. Dne 29. čer­ven­ce po­sád­ka usku­teč­ni­la výstup do ote­vře­né­ho vesmí­ru, který trval 2 hod.a 5min. „Pocity z vý­stu­pu do vesmí­ru“, zdů­raz­nil Ko­va­le­nok, „jsou velmi vzru­šu­jí­cí: Země visí nad tebou jako velká koule“. Tak dlouhý let byl kos­mo­nau­ty ab­sol­vo­ván poprvé a před­sta­vo­val dů­le­ži­tý a do­sta­teč­ně ris­kant­ní ex­pe­ri­ment. Je známo, že ob­no­ve­ní ery­tro­cy­tů v krvi člo­vě­ka pro­bí­há kaž­dých 120 dnů, ale údaje o tom, co se děje s krví člo­vě­ka v tomto období ve vesmí­ru, nebyly známy. Vzorky krve, které po­sád­ka ode­sí­la­la na Zemi s ex­pe­di­ce­mi, do­ká­za­ly, že pa­to­lo­gic­ké změny v krvi člo­vě­ka vlivem pobytu ve vesmí­ru ne­pro­bí­ha­ly.

V sou­čas­né době mnozí kos­mo­nau­té pra­cu­jí ve vesmí­ru více než rok. Rekord se­tr­vá­ní ve vesmí­ru během jed­no­ho letu již více než 20 let patří Vla­di­mi­ru Polja­ko­vo­vi, který na orbitě strá­vil 437 dnů. V. Ko­va­le­nok se do­mní­vá, že or­ga­nis­mus člo­vě­ka je scho­pen vy­dr­žet daleké lety, např. na Mars.

Třetí let V. Ko­va­le­nok usku­teč­nil spolu s Vik­to­rem Sa­vi­nych na kos­mic­ké lodi „Sojuz T-4“ v roce 1981, kdy pro­běh­lo spo­je­ní s or­bi­tál­ní sta­ni­cí „Saljut-6“. Let trval více než 74 dnů. Za toto období po­sád­ka při­ja­la dvě me­zi­ná­rod­ní ex­pe­di­ce: so­vět­sko-mon­gol­skou a so­vět­sko-ru­mun­skou. Tím byl ukon­čen pro­gram „In­ter­kos­mos“, během kte­ré­ho se kos­mo­nau­ti z jiných zemí, včetně Čes­ko­slo­ven­ska, mohli zú­čast­nit vý­zku­mu vesmí­ru.

Po vy­stou­pe­ní ruský kos­mo­naut od­po­vě­děl na četné dotazy účast­ní­ků. Mimo jiné po­vě­děl o pro­blé­mech při pří­pra­vě letu do vesmí­ru. Zdů­raz­nil, že každý kos­mo­naut musí per­fekt­ně znát kon­struk­ci své lodi a or­bi­tál­ní sta­ni­ce, fyziku, vesmír­nou ba­lis­ti­ku a jiné vědy. Uvedl i zá­bav­ný údaj o tom, že jedna in­struk­ce vážila 32 kg.

Dále uvedl, že práce kos­mo­nau­ta vy­ža­du­je na­sa­ze­ní všech sil, mnoho času a pevné zdraví. Pří­pra­va na výstup do ote­vře­né­ho vesmí­ru si vy­ža­do­va­la dlouhé tré­nin­ky pod vodou v 80 ki­lo­gra­mo­vém ska­fan­d­ru. Za každý tré­nink kos­mo­naut hubnul o 3-4 kg. Ve srov­ná­ní s tímto tré­nin­kem na Zemi ve vesmí­ru nová pře­tí­že­ní ne­po­ci­ťo­val a výstup do vesmí­ru se mu zdál do­kon­ce jed­no­duš­ší.

Na závěr se­tká­ní pod­trh­nul, že nyní po­vo­lá­ní kos­mo­nau­ta možná ztra­ti­lo tu sva­tozář, kterou mělo před 50 lety. V tomto smyslu je jeho osud po­dob­ný na osud po­vo­lá­ní letce. Sou­čas­ně je pře­svěd­čen, že i dnes ro­man­ti­ka letu do vesmí­ru, zájem o ne­po­zna­né, zů­stá­va­jí stejné. Ujis­til, že ve vesmí­ru je ještě mnoho ne­vy­ře­še­ných úkolů.

Po­ví­dá­ní o přá­tel­ství s Ju­ri­jem Ga­ga­ri­nem a letech Ko­va­len­ka do vesmí­ru se se­tka­lo s velkým a oprav­do­vým zájmem.

Na se­tká­ní, které trvalo více než 2 hod., bylo pří­tomno okolo 250 osob – stu­den­tů čes­kých střed­ních škol, kteří zadali mnoho otázek a poté měli mož­nost vy­fo­to­gra­fo­vat se s ruským kos­mo­nau­tem a získal jeho au­to­gram.

Po se­tká­ní všich­ni pří­tomní mohli zhléd­nout ruský film „Ga­ga­rin. První ve vesmí­ru“.