Kulatý stůl o osudech pravoslavné církve během války v RSVK v Praze

Kulatý stůl o osudech pravoslavné církve během války v RSVK v Praze

Dne 26. května 2015 se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze konal kulatý stůl „Osudy pra­voslav­ných du­chov­ních a jejich úloha v životě lidí, ži­jí­cích v oku­po­va­ném Čes­ko­slo­ven­sku (1938 – 1945)“. Akce byla při­pra­ve­na Vše­ko­zác­kým svazem čes­kých zemí a Slo­ven­ska (VSČZS) za pod­po­ry Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Na akci vy­stou­pi­li du­chov­ní Pra­voslav­né církve čes­kých zemí a Slo­ven­ska Oleg Mach­něv a Jan Novák, zá­stup­ce ata­ma­na VSČZS A. Man­žu­la a terská ko­zač­ka N. In­gri­šo­vo­vá. Kulatý stůl uváděl ataman VSČZS M. Dzjuba.

Vy­stu­pu­jí­cí za­vzpo­mí­na­li na konec XIX. sto­le­tí, kdy se v čes­kých měs­tech Fran­tiš­ko­vy Lázně, Ma­ri­án­ské Lázně, Praha a Kar­lo­vy Vary začaly ot­ví­rat pra­voslav­né chrámy.

Účast­ní­ci a hosté ku­la­té­ho stolu se zájmem vy­slech­li vy­prá­vě­ní O. Mach­ně­va o vý­znam­ném či­ni­te­li pra­vosla­ví v čes­kých zemích ar­chi­man­dri­to­vi An­drejo­vi (Vsje­vo­lo­do­vi Ko­lo­mac­kém), který se pro­sla­vil jako hlavní „sta­vi­tel chrámů“. Pod jeho ve­de­ním bylo na území Čes­ko­slo­ven­ska po­sta­ve­no či zrestau­ro­vá­no více než 30 pra­voslav­ných chrámů. Během války otec Andrej zaujal ne­smi­ři­tel­ný postoj k ně­mec­kým oku­pan­tům a vše­mož­ně na­po­má­hal du­chov­ní­mu odporu pra­voslav­ných vůči fa­šis­tic­ké agresi.
S velkou po­zor­nos­tí byl vy­slech­nut re­fe­rát A. Man­žu­ly o čin­nos­ti Uspen­ské­ho bra­trstva v před­vá­leč­ném Čes­ko­slo­ven­sku. Díky němu bylo vy­tvo­ře­no krásné ruské po­hře­biš­tě na Ol­šan­ském hřbi­to­vě v Praze.

Jan Novák po­vě­děl o vo­jen­ské a du­chov­ní cestě du­chov­ní­ho, plu­kov­ní­ka Jana Krivky, který se zbraní v ruce hájil svo­bo­du své vlasti v řadách 1. čes­ko­slo­ven­ské­ho sboru a poté se stal hlav­ním pra­voslav­ným du­chov­ním se­ve­ro­zá­pad­ních Čech.

Živou dis­ku­zi vy­vo­la­lo vy­stou­pe­ní terské ko­zač­ky N. In­gri­šo­vo­vé, která po­vě­dě­la o svém dět­ství v před­vá­leč­ném a vá­leč­ném Brně.

Během ku­la­té­ho stolu bylo často vzpo­me­nu­to jméno du­chov­ní­ho Pra­voslav­né církve čes­kých zemí a Slo­ven­ska me­t­ro­po­li­ty Go­razda, který se ještě 28. září 1938 ob­rá­til s výzvou k pra­voslav­ným křes­ťa­nům celého světa s žá­dos­tí o pomoc Čes­ko­slo­ven­sku v boji s fa­šis­tic­kou agresí. V roce 1942 byl umučen fa­šis­ty za ukrý­vá­ní v pra­voslav­ném chrámu Cyrila a Me­to­dě­je v Praze čes­kých pa­ra­šu­tis­tů, kteří pro­ved­li aten­tát na Re­inhar­da Heyd­ri­cha.

Účast­ní­ci ku­la­té­ho stolu se shodli na tom, že pra­voslav­ná církev a mnozí její du­chov­ní v Čes­ko­slo­ven­sku čestně spla­ti­li svůj dluh v nej­těž­ších mo­men­tech his­to­rie. V zemi ne­hle­dě na zákaz v roce 1942 pro­bí­ha­ly bo­ho­služ­by a po­třeb­ní na­chá­ze­li útěchu u du­chov­ních. Mu­čed­nic­ká smrt řady du­chov­ních a zákaz pra­voslav­né církve v Pro­tek­to­rá­tu Čechy a Morava v letech 1942 – 1945 rovněž do­ka­zu­jí, že čle­no­vé církve bo­jo­va­li s fa­šis­mem nejen mod­lit­bou.

Na ku­la­tém stolu v RSVK v Praze bylo pří­tomno okolo 30 osob.