Na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu se vedoucí Ruského domu Igor Girenko zúčastnil pietního setkání věnovaného památce posledních popravených vězňů koncentračního tábora Terezín — kteří se o pouhých několik dní nedožili jeho osvobození Rudou armádou 8. května 1945.
Epidemie tyfu a hrdinství sovětských lékařů
Po osvobození koncentračního tábora v něm zuřila epidemie tyfu. Na žádost československých lékařů převzaly sovětské vojenské oddíly preventivní opatření v celém Terezíně a poskytovaly tolik potřebnou lékařskou pomoc vyčerpaným vězňům. Společně s místními lékaři a zdravotnickým personálem, jakož i se zdravotnickou službou organizovanou bývalými vězni a desítkami dobrovolníků z okolních oblastí, rozhodujícím způsobem přispěly k vymýcení epidemie, která si již vyžádala stovky obětí.
Dějiny Terezína v letech druhé světové války
Po obsazení Československa hitlerovským Německem v roce 1939 zřídily jednotky SS v Terezíně koncentrační a průchozí tábor pro české Židy. Rozhodnutí o tom, že před vyhlazením českého židovského obyvatelstva je vhodné soustředit ho v terezínském „ghettu”, padlo v říjnu 1941 v Praze na poradě Reinharda Heydricha. A již v listopadu 1941 byl odtud vypraven první transport smrti.
„Vzorové ghetto”, v němž bylo vězněno přibližně 140 000 lidí (z nichž 33 000 zde zemřelo), bylo německými úřady považováno za přechodné bydliště pro Židy — až do „konečného řešení”. Asi 88 000 obyvatel Terezienstadtu bylo postupně deportováno do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů.
Památka žije v nových generacích
Uctít památku zesnulých vězňů tábora přijeli lidé ze všech koutů České republiky — potomci přeživších vězňů. Mezi nimi byl i Vilém Janouch, narozený ve zdech ghetta v roce 1944 — člověk, který zasvětil svůj život obraně Československé republiky a v současnosti se věnuje osvětové činnosti.
Na akci vystoupili zástupci českých politických stran a občanských sdružení. K památníku byly položeny četné věnce. Mezi nimi byly i květiny od Ruského domu v Praze.
