Gagarin a Remek: Rusko a Česko ve vesmíru

Gagarin a Remek: Rusko a Česko ve vesmíru

28. dubna 1961 Praha vítala Gagarina. Vladimíru Remkovi bylo dvanáct let — zda tehdy stál v tom davu, přesně nevíme. Ale v tom dubnu se něco změnilo navždy.
Uplynulo sedmnáct let — a Remek sám vystoupil na oběžnou dráhu. Vladimír Remek se stal třetí národností v historii, která dobyla vesmír. Příběh o tom, jak jeden dubnový den roku 1961 změnil osud československé kosmonautiky.

🚀 Duben 1961: Praha vítá Gagarina


Jurij Gagarin, 1961

Uplynulo teprve šestnáct dní od historického letu Vostoku-1 a Jurij Gagarin již stál na schodišti letadla na pražském letišti Ruzyně. Sovětská vláda okamžitě vyslala prvního kosmonauta ke spojencům — ukázat živý symbol nové éry. A Praha odpověděla tak, jak umějí odpovídat jen česká města: půl milionu lidí v ulicích, květiny pod koly automobilu, skandování „Gagarin! Gagarin!» od Ruzyně až po Hradčany.

Vladimíru Remkovi bylo v dubnu 1961 dvanáct let. Zda stál v tom davu — přesně nevíme. Ale vyrůstal v zemi, kde ten duben ještě dlouho zůstával hlavním tématem rozhovorů. A něco v něm to zachytilo — ne jako nadšení, které pomine, ale jako první krok na velmi dlouhé cestě.

🛰️ Program Interkosmos: vesmír pro všechny spojence

V roce 1967 vytvořil SSSR program Interkosmos — mezinárodní kosmickou spolupráci se zeměmi socialistického společenství. Myšlenka byla jednoduchá a politicky účinná: sdílet prestiž kosmických vítězství se spojenci. Bulharsko, Kuba, Maďarsko, Polsko, NDR, Mongolsko, Rumunsko — každá země dostala právo vyslat svého kosmonauta na sovětskou stanici.

Československo vstoupilo do programu jako jedna z prvních zemí — a nejen symbolicky. Českoslovenští vědci a inženýři vyvíjeli vědecké přístroje pro sovětské satelity již od 60. let. V roce 1978, kdy přišla řada na československého kosmonauta, tato tradice trvala déle než deset let společného výzkumu. Pouto obou zemí ve vesmíru bylo reálné — nejen proklamované.

👨‍✈️ Vladimír Remek: od vojenského letce ke kosmonautovi


Vladimír Remek před startem Sojuzu-28, březen 1978

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. Otec byl generálem československé armády. Synova cesta byla téměř předurčena: Vojenská akademie v Brně, poté kariéra vojenského letce. V polovině 70. let nalétal stovky hodin na proudových letadlech a nosil hodnost majora.

V roce 1976 prošel Remek výběrovým řízením mezi československými letci pro účast v programu Interkosmos. Z několika desítek kandidátů byli vybráni dva — Remek a Oldřich Pelčák. Oba odjeli do Hvězdného městečka na výcvik. Rok a půl tréninku v podmínkách beztíže, v tlakových komorách, na centrifuze. V lednu 1978 bylo oznámeno: letí Remek.

🌌 Sojuz-28: osm dní na oběžné dráze


Remek a Gubarev na palubě — přechodový poklop Saljutu-6, březen 1978

2. března 1978 v 15:28 moskevského času startovala raketa Sojuz z Bajkonuru. Na palubě kosmické lodi Sojuz-28 — sovětský kosmonaut Alexej Gubarev a Vladimír Remek. Start proběhl bez problémů. O dva dny později se loď připojila ke stanici Saljut-6, kde již pobývala sovětská posádka — Jurij Romanenko a Georgij Grečko.

Na oběžné dráze provedl Remek řadu vědeckých experimentů: zkoumal krystalizaci kovových slitin v podmínkách beztíže, studoval biologické procesy a prováděl technologické pokusy s československým vybavením. 10. března 1978 Sojuz-28 úspěšně přistál v kazašské stepi. Let trval 7 dní 22 hodin 17 minut.

Posádka na palubě Saljutu-6: Remek, Gubarev, Romanenko, Grečko, březen 1978
Na palubě Saljutu-6: Remek (vlevo), Gubarev, Romanenko a Grečko. Březen 1978.

Remek se nevrátil pouze jako hrdina — vrátil se jako člověk, který navždy změnil historii své země. Československo se stalo třetí kosmickou národností — po SSSR a USA. Tento fakt nevyžadoval vysvětlení ani v Praze, ani v Moskvě.

Díval jsem se na Zemi shora a pochopil: tam nejsou žádné hranice. Je jen jedna modrá planeta a musíme se naučit na ní žít společně.

— Vladimír Remek, první československý kosmonaut

Rudé Právo, 3. března 1978 — titulní strana o startu Sojuzu-28
Rudé Právo, 3. března 1978: «V sovětské kosmické lodi Sojuz-28 sovětsko-československá posádka — Alexej Gubarev a Vladimír Remek».

🏛️ Po letu: velvyslanec, politik, symbol


Vladimír Remek ve vojenské uniformě s vyznamenáními, 1978

Po roce 1989, kdy socialistické Československo odešlo do minulosti, udělala Remekova biografie nečekaný obrat. V roce 2003 byl jmenován velvyslancem České republiky v Rusku — a strávil v Moskvě osm let, od roku 2003 do roku 2010. Člověk, který letěl ke hvězdám na sovětské raketě, se stal diplomatickým mostem mezi oběma zeměmi v nové éře.

Od roku 2004 do roku 2014 zasedal Remek v Evropském parlamentu jako poslanec za Komunistickou stranu Čech a Moravy — jediný kosmonaut v historii Europarlamentu. V Česku je jeho jméno dodnes spojováno nikoli s politikou, ale s tím březnovým jitrem roku 1978, kdy československá vlajka poprvé zamířila na oběžnou dráhu.

7
dní
22 hodin 17 minut — délka Remekova letu
3.
národ
Československo ve vesmíru — po SSSR a USA
17
let
dělilo Gagarin­ovu návštěvu Prahy od Remekova letu
1967
rok
zahájení programu Interkosmos
🌸

Praha vítala Gagarina

28. dubna 1961 — půl milionu Pražanů vyšlo přivítat prvního kosmonauta. Jak to bylo a co to znamenalo pro Československo.
👨‍🚀

Životopis Gagarina

Celý příběh prvního kosmonauta — od Klušina po 108 minut, které změnily dějiny lidstva.
🛰️
Program Interkosmos
Sovětský program mezinárodní kosmické spolupráce — jak se Československo stalo součástí velkého kosmického programu.
Ruský dům v Praze každoročně 12. dubna slaví Den kosmonautiky — s přednáškami, setkáními s historiky a promítáním archivních záběrů.

Program akcí →

Přečtěte si také
Sekce «Vesmír»
Historie sovětských a ruských kosmických úspěchů — a role Česka v dobývání vesmíru.