Технологии Sledujte nás v messengeru — zprávy se tam objevují rychleji

Jeden objev, který uspo­řá­dal celou chemii.
V roce 1869 Dmi­t­rij Men­dě­le­jev se­řa­dil 63 tehdy zná­mých che­mic­kých prvků do skupin a period — a ob­je­vil zá­ko­ni­tost, kterou sám nazval Pe­ri­o­dic­kým zá­ko­nem. Nejen že sys­te­ma­ti­zo­val: před­po­vě­děl exis­ten­ci ještě ne­ob­je­ve­ných prvků s přes­ný­mi vlast­nost­mi. Všech­ny tři — ger­ma­ni­um, gal­li­um, skan­di­um — byly ob­je­ve­ny během 15 let. Chemie · Věda · Men­dě­le­jev · Svě­to­vé dě­dic­tví
1869
rok
První verze ta­bul­ky
118
prvků
V sou­čas­né ta­bul­ce
3
před­po­vě­di
Po­tvr­ze­né za jeho života
101
Md
Men­dě­le­je­vi­um — prvek ne­sou­cí jméno

🧑‍🔬 Sou­vis­los­ti a autor

V únoru 1869 pra­co­val Men­dě­le­jev na učeb­ni­ci Zá­kla­dy chemie a na­ra­zil na pro­blém: prvky nejsou sys­te­ma­ti­zo­vá­ny, ne­e­xis­tu­je prin­cip pro jejich uspo­řá­dá­ní. Le­gen­da praví, že správ­né roz­lo­že­ní se mu zje­vi­lo ve snu — sám Men­dě­le­jev tuto his­tor­ku vy­vra­cel: Pře­mýš­lel jsem o tom snad dvacet let, a vy mys­lí­te: seděl, na­jed­nou hotovo.

Klí­čo­vý objev: pokud se prvky seřadí podle vzrůs­ta­jí­cí ato­mo­vé hmot­nos­ti, jejich vlast­nos­ti se opa­ku­jí v ur­či­tých in­ter­va­lech — pe­ri­o­dách. Men­dě­le­jev zá­měr­ně nechal prázd­ná místa pro ne­ob­je­ve­né prvky a před­po­vě­děl jejich ato­mo­vé hmot­nos­ti i che­mic­ké vlast­nos­ti s po­zo­ru­hod­nou přes­nos­tí.

Dmi­t­rij Men­dě­le­jev
  • 1834 — na­ro­zen 8. února v To­bol­sku, se­dm­nác­té dítě v rodině
  • Ab­sol­vo­val Hlavní pe­da­go­gic­ký in­sti­tut v Pe­t­ro­hra­du
  • 1864 — pro­fe­sor Pe­t­ro­hrad­ské­ho tech­no­lo­gic­ké­ho in­sti­tu­tu
  • 1869 — ob­je­vil Pe­ri­o­dic­ký zákon
  • Autor přes 400 vě­dec­kých prací
  • Dva­krát no­mi­no­ván na No­be­lo­vu cenu (ale ne­zís­kal ji)
  • 1907 — zemřel 2. února v Pe­t­ro­hra­du

⚗️ Před­po­vě­ze­né prvky

🧪
Gal­li­um (Ga, č. 31)
Men­dě­le­jev před­po­vě­děl eka-hliník v roce 1871. Gal­li­um ob­je­vil Fran­couz Lecoq de Bo­isbaudran v roce 1875. Před­po­vě­ze­né vlast­nos­ti se sho­do­va­ly s úžas­nou přes­nos­tí.
⚗️
Skan­di­um (Sc, č. 21)
Eka-bór — před­po­vě­děl Men­dě­le­jev, ob­je­vil Švéd Nilson v roce 1879. Sám Nilson po­zna­me­nal: je to přesně ten prvek, o němž psal Men­dě­le­jev.
🔬
Ger­ma­ni­um (Ge, č. 32)
Eka-křemík — ob­je­vil ně­mec­ký chemik Cle­mens Win­kler v roce 1886. Stalo se nej­pře­svěd­či­věj­ším dů­ka­zem Pe­ri­o­dic­ké­ho zákona.

🌍 Rusko a svě­to­vá věda

🧬
Bi­o­lo­gie
Ilja Meč­ni­kov — No­be­lo­va cena 1908 za objev fa­go­cy­tó­zy, základ mo­der­ní imu­no­lo­gie.
⚛️
Fyzika
Kapica, Landau, Tamm — všich­ni No­be­lo­vi lau­re­á­ti. Kur­ča­tov — otec so­vět­ské­ho ato­mo­vé­ho pro­jek­tu.
🧮
Ma­te­ma­ti­ka
Lo­ba­čev­skij (ne­e­u­kli­dov­ská ge­o­me­t­rie), Kol­mo­go­rov (teorie prav­dě­po­dob­nos­ti), Pe­rel­man (důkaz Po­in­caré­ho hy­po­té­zy).
🔭
Vesmír
Ci­ol­kov­skij (teorie raket, 1903), Ko­roljov (první dru­ži­ce, 1957), Ga­ga­rin (první člověk ve vesmí­ru, 1961).

🇨🇿 Sou­vis­lost s Českem

Men­dě­le­jev na­vští­vil Čechy dva­krát — v roce 1855 a v roce 1894. Byl častým hostem Prahy, stu­do­val čin­nost che­mic­kých la­bo­ra­to­ří Kar­lo­vy uni­ver­zi­ty a do­pi­so­val si s českým che­mi­kem Bo­husla­vem Brau­ne­rem, který se poz­dě­ji stal jedním z hlav­ních po­pu­la­ri­zá­to­rů Pe­ri­o­dic­ké­ho zákona v Evropě. Brau­ner ob­je­vil zá­ko­ni­tost vzác­ných zemin a ta­bul­ku Men­dě­le­je­va roz­ší­řil.

V roce 1894 se Men­dě­le­jev zú­čast­nil slavné České prů­mys­lo­vé vý­sta­vy v Praze — nej­vět­ší vě­dec­ké udá­los­ti Ra­kous­ka-Uher­ska. Tato spo­lu­prá­ce je jedním z prv­ních do­lo­že­ných vě­dec­kých mostů mezi Ruskem a Českem.

„Pří­rod­ní zákon nelze ob­je­vit zá­měr­ně. Lze pouze vy­tvo­řit pod­mín­ky, v nichž se sám pro­je­ví. Já jsem ty pod­mín­ky vy­tvá­řel 20 let.“
— Dmi­t­rij Men­dě­le­jev
Lek­to­ri­um Rus­ké­ho domu — ve­řej­ná se­tká­ní s vědci, in­že­ný­ry a his­to­ri­ky vědy.
Pro­gram akcí →
Čtěte také
Tech­no­lo­gie
Všech­ny ruské objevy a vy­ná­le­zy, které změ­ni­ly svět.

Více k tématu