Pokud se Čechů zeptáte, koho si spojují s ruskou literaturou, mnozí odpoví: Puškin. O velkém básníkovi se zde poprvé začalo mluvit v roce 1821, kdy časopis „Čechoslav« otiskl článek o „Ruslanovi a Ludmile». O deset let později tentýž časopis vydal poemu „Cikáni«, kterou do české prózy přeložil spisovatel Jan Slavomír Tomíček. O něco později byly publikovány překlady lyrických děl Alexandra Sergejeviče a úryvky z jeho „Borise Godunova».
V polovině 19. století aktivně šířil Puškinova díla v Česku katolický kněz, novinář a spisovatel Václav Čeněk Bendl. Téměř celý svůj tvůrčí život zasvětil překladům „slunce ruské poezie« do češtiny. Díla Alexandra Sergejeviče překládali také Jan Neruda, Svatopluk Čech, Jan Pilař a další renomovaní čeští spisovatelé. Do roku 1860 byla prakticky všechna díla velkého básníka českým čtenářům k dispozici v jejich rodném jazyce, včetně slavných „Povídek nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina».
V předvečer Dne památky velkého ruského básníka a spisovatele vás zveme ke zhlédnutí celovečerního filmu „Staniční dozorce« (1972) na motivy stejnojmenné povídky, která je součástí cyklu „Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina». Film je k dispozici na https://www.mosfilm.ru/cinema/films/stantsionnyy-smotritel/
